Muhammad Šijá as-Súdání
| Muhammad Šijá as-Súdání | |
|---|---|
.jpg) Muhammad Šijá as-Súdání (2024) | |
| Předseda vlády Iráku | |
| Úřadující | |
| Ve funkci od: 27. října 2022 | |
| Prezident | Abd al-Latíf Rašíd |
| Předchůdce | Mustafá al-Kázimí |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Islamic Dawa Party |
| Narození | 4. března 1970 (54 let) Bagdád, Irák |
| Alma mater | Baghdad College Q115012701 |
| Profese | politik a předseda vlády |
| Podpis |  |
| Commons | Mohammed Shia' Al Sudani |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Muhammad Šijá as-Súdání (arabsky محمد شياع السوداني; * 4. března 1970 Bagdád) je irácký politik, od října 2022 předseda vlády Iráku. Mezi roky 2014 a 2018 působil jako ministr práce a sociálních věcí ve vládě Hajdara al-Abádího. V minulosti působil jako guvernér Majsánu[1] a starosta města Amára.[2]
Mládí a vzdělání
[editovat | editovat zdroj]Narodil se 4. března 1970[3] v Bagdádu.[4] Jeho otec pracoval v Irácké zemědělské družstevní bance.[5] Když mu bylo deset let, byl jeho otec a dalších pět členů rodiny popraveno za členství v Islámské straně Da'wa, která byla v té době zakázanou a stavěla se proti tehdejší vládě.[4]
Vystudoval Bagdádskou univerzitu a zúčastnil se povstání v roce 1991, která začala po konci války v Zálivu.
Politická kariéra
[editovat | editovat zdroj]Předseda vlády
[editovat | editovat zdroj]Dne 27. října 2022 jej prezident Abd al-Latíf Rašíd pověřil sestavením vlády, čímž se oficiálně stal předsedou vlády.[6]
V lednu 2023 v rozhovoru pro The Wall Street Journal řekl: „Vojáci USA a NATO, kteří cvičí a pomáhají našim jednotkám v boji proti Islámskému státu, jsou stále potřební. Eliminace Islámského státu potřebuje ještě nějaký čas“.[7]
Týdeník The Economist napsal, že as-Súdání je napojen na Lidové mobilizační síly (PMF) a že za jeho premiérství vzrostl jejich vliv v zemi.[8] As-Súdáního vláda navýšila počet vojáků PMF o 116 000 (celkem tedy 230 000 příslušníků) a stanovila jejich rozpočet na 2,7 miliardy dolarů.[8]
Dne 20. července 2023, v reakci na případy znesvěcení Koránu, odvolal iráckého velvyslance ve Švédsku a jeho protějška.[9]
V říjnu 2023 se setkal s Vladimirem Putinem.[10] Téhož měsíce vyzval v rámci války Izraele s Hamásem k příměří.[11]
V listopadu 2023 při setkání s íránským prezidentem Ebráhímem Raísím označil útok Hamásu na Izrael za „výsledek dlouholeté zločinné politiky sionistického režimu vůči obyvatelům Pásma Gazy“.[12]
Dne 17. února 2024 se v Mnichově setkal s německým kancléřem Olafem Scholzem.[13]
V dubnu 2024 odsoudil izraelský útok na íránský konzulát v Damašku.[14] V témže měsíci také navštívil Spojené státy a setkal se s prezidentem Joe Bidenem.[15] Setkal se také s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem, se kterým podepsal projekt Irácká rozvojová cesta, jehož cílem je propojit Asii s Evropou za pomocí železnic, silnic a přístavů.[16]
V květnu 2024 se v íránském hlavním městě Teheránu zúčastnil pohřbu zesnulého íránského prezidenta Ebráhíma Raísího, který zahynul při havárii vrtulníku.[17]
V září 2024 na zasedání Valného shromáždění OSN odsoudil izraelské nálety na Libanon a setkal se s různými představiteli, kteří s ním diskutovali o bilaterálních vztazích.[18]
Během ofenzívy syrské opozice v prosinci 2024 prohlásil, že „to, co se dnes děje v Sýrii, je v zájmu sionistické entity Izrael, která záměrně bombardovala objekty syrské armády, čímž připravila cestu teroristickým skupinám k ovládnutí dalších oblastí v Sýrii.“[19]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mohammed Shia' Al Sudani na anglické Wikipedii.
- ↑ Maysan Province receives new vocational training center [online]. 2010-11-28 [cit. 2024-12-23]. Dostupné online.
- ↑ One year in power: an overview of Mohammed Shia al-Sudani’s government [online]. 2024-01-03 [cit. 2024-12-23]. Dostupné online.
- ↑ (بالفيديو) السودانی يدلي بمعلوماته في التعداد السكانی ويشدد على عدم الالتفات للشائعات [online]. 2024-11-20 [cit. 2024-12-23]. Dostupné online. (arabsky)
- ↑ a b Who Is Mohammed Shia al-Sudani? [online]. The Washington Institute for Near East Policy, 2022-11-18 [cit. 2024-12-23]. Dostupné online.
- ↑ محمد شياع السوداني.. رئيس الوزراء العراقي [online]. Al-Džazíra, 2024-12-16 [cit. 2024-12-23]. Dostupné online. (arabsky)
- ↑ Prime Minister Mohammed Shia' Al Sudani's Biography [online]. Velvyslanectví Iráku ve Washingtonu [cit. 2024-12-23]. Dostupné online.
- ↑ Iraqi PM supports indefinite U.S. troop presence, Wall Street Journal reports [online]. Reuters, 2023-01-15 [cit. 2024-12-23]. Dostupné online.
- ↑ a b The Iraqi militias are copying their overmighty cousins in Iran. The Economist [online]. 2023-06-08 [cit. 2024-12-23]. Dostupné online.
- ↑ Prime Minister orders to withdraw the Iraqi Chargé d'Affairs in Stockholm, and instructs the Swedish Ambassador to leave Iraqi territory [online]. INA, 2023-07-20 [cit. 2024-12-23]. Dostupné online.
- ↑ Iraqi leader Al Sudani in Moscow to discuss Middle East situation with Putin. The National [online]. 2023-10-10 [cit. 2024-12-23]. Dostupné online.
- ↑ Iraq, Sudani, and the War on Gaza [online]. 2023-10-25 [cit. 2024-12-23]. Dostupné online.
- ↑ Raisi meets Sudani, says Iran and Iraq have ‘common position’ on Gaza war [online]. Anadolu Ajansı, 2023-11-07 [cit. 2024-12-23]. Dostupné online.
- ↑ Al-Sudani Holds a Meeting with Olaf Scholz [online]. INA, 2024-02-17 [cit. 2024-12-23]. Dostupné online.
- ↑ Iraqi PM, Iranian president discuss Israeli attack on Iranian consulate in Syria [online]. Nová Čína, 2024-04-04 [cit. 2024-12-23]. Dostupné online.
- ↑ Baghdad Is Ready for a New Chapter in U.S.-Iraq Relations [online]. 2024-04-25 [cit. 2024-12-23]. Dostupné online.
- ↑ Turkish President Erdogan makes rare state visit to Iraq. Le Monde [online]. 2024-04-22 [cit. 2024-12-23]. Dostupné online.
- ↑ Iran’s Khamenei leads prayers at Raisi memorial before tens of thousands [online]. Al-Džazíra, 2024-05-22 [cit. 2024-12-23]. Dostupné online.
- ↑ Iraq [online]. 2023-09-22 [cit. 2024-12-23]. Dostupné online.
- ↑ Iraq will not be just a 'spectator' in Syria, prime minister says [online]. Reuters, 2024-12-03 [cit. 2024-12-23]. Dostupné online.