Muggia
| Muggia | |
|---|---|
 | |
 vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 45°36′ s. š., 13°46′ v. d. |
| Nadmořská výška | 3 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Itálie |
  Muggia | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 13,8 km² |
| Počet obyvatel | 12 862 (2023)[1] |
| Hustota zalidnění | 928,7 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 040 |
| PSČ | 34015 |
| Označení vozidel | TS |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Muggia (slovinsky Milje, německy Mulgs) je přístavní město v italském autonomním regionu Furlansko-Julské Benátsko. Nachází se na Istrijském poloostrově 6 km jižně od Terstu[2] a pásmo kopců Monti di Muggia tvoří hranici mezi Itálií a Slovinskem. Obec Muggia má přibližně 13 tisíc[1] obyvatel a vedle města Muggia k ní patří sousední vesnice Boa, Lazzaretto a Villaggio Castalietto. Žijí zde Italové (95,3 %) a Slovinci (4,7 %).
Historie
[editovat | editovat zdroj]Lokalita byla osídlena v 8. století př. n. l. příslušníky castellierské kultury. V římských dobách zde existovala osada Castrum Muglae („pevnost v přímořské bažině“). Ve středověku náležela Aquilejskému patriarchátu a v letech 1420–1797 Benátské republice. Po napoleonských válkách se Muggia stala součástí Rakouského císařství a v roce 1857 zde vznikla největší rakouská loděnice San Rocco. Po první světové válce město připadlo Italskému království. V roce 1943 byla Muggia okupována německou armádou, za rozsáhlou odbojovou činnost bylo město oceněno Stříbrnou medailí za hrdinství v boji. Po druhé světové válce se stala Muggia předmětem sporů mezi Itálií a Jugoslávií, byla součástí Svobodného území Terst a při vytyčení hranic v roce 1954 připadla Itálii, zatímco její předměstí Plavje (Plavia Monte d'Oro) zůstalo jugoslávské, což v roce 1975 potvrdila Osimská smlouva.[3]
Současnost
[editovat | editovat zdroj]Město leží na pobřeží Terstského zálivu a je vyhledáváno turisty pro své pláže a jachtařskou marinu. Zachovaly se zde četné stavby v benátském slohu, především hrad, který zrekonstruoval sochař Villi Bossi. Významnými sakrálními památkami jsou katedrála Santi Giovanni e Paolo a bazilika Santa Maria Assunta se středověkými freskami.[4] Na kopci nad městem byl vyhlášen archeologický park. Muggia je také proslulá svým karnevalem.[5]
-
Katedrála SS. Giovanni e Paolo -
S. Maria Assunta
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Dostupné online.
- ↑ Itinerari Stradali Dostupné online
- ↑ Trieste Riviera Dostupné online
- ↑ Trieste Storia Dostupné online Archivováno 7. 9. 2019 na Wayback Machine.
- ↑ Explore Friuli Dostupné online
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Muggia na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
