Mužijevo
| Mužijevo Мужієво | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°10′49″ s. š., 22°42′21″ v. d. |
| Nadmořská výška | 118 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+02:00 (standardní čas) |
| Stát |  Ukrajina |
  Mužijevo | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 11,2 km² |
| Správa | |
| PSČ | 90260 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
,_%D0%A3%D0%BA%D1%80%D0%B0%D1%97%D0%BD%D0%B0._Ruins_of_the_St._John_the_Baptist%27s_Cathedral,_Muzhievo_(Nagymuzsaly),_Ukraine_(4).JPG)
Mužijevo, česky také Mužjovo,[1] ukrajinsky Мужієво, do roku 1992 Мужай, maďarsky Nagymuzsaly nebo jen Muzsaly[2]), je obec na Ukrajině v Zakarpatské oblasti v okrese Berehovo, v městské komunitě Berehovo. V roce 2001 zde žilo 2 086 obyvatel, z toho 82.31% obyvatel bylo maďarské národnosti.
Místní části
[editovat | editovat zdroj]- Mala Bakta, ukrajinsky Мала Бакта
- Malé Mužievo, ukrajinsky Мале Мужієво
- Patroch, ukrajinsky Патрох
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka pochází z roku 1114, kde ves byla uvedena pod názvem Muse. Do uzavření Trianonské smlouvy byla obec součástí Uherska, poté součástí první československé republiky, byl zde poštovní úřad.[1] V letech 1938 až 1944 byla obec (v důsledku první vídeňské arbitráže) součástí Maďarského království.[2] Od roku 1945 byla obec součástí Ukrajinské sovětské socialistické republiky, která byla součástí SSSR. Od roku 1991 je obec součástí nezávislé Ukrajiny.
Centrum těžby zlata
[editovat | editovat zdroj]Keltové, Římané, Germáni, Turci, Maďaři a Ukrajinci těžili v Mužijevu zlato. Hledači zlata sledovali žíly v měkkém kaolinu. Systém starých tunelů je velmi přehledný a logicky ucelený. Na některých místech zbyly hromady vytěženého materiálu, připraveného ke zpracování.
V roce 1999 byla težba zlata obnovena.[3] Hloubka ložiska rudy je 180 metrů. Z 1 tuny rudy se v průměru získalo 6 g zlata. Důl patřil k nejperspektivnějším na Ukrajině, ale s provozem dolu souvisela neustále se zvyšující úmrtnost místních obyvatel na onkologická, kardiovaskulární a gastrointestinální onemocnění. Rozbory pitné vody ukázaly, že obsah olova překračuje normu 23krát, kadmia 8,2krát, přebytek manganu, železa, zinku a dalších těžkých kovů. Analýzy půdy ukázaly podobné výsledky. V dubnu 2010 byl na společnost prohlášen konkurz.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Zřícenina kostela sv. Jana Křtitele, z 15. století, ukrajinská národní kulturní památka[4]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Мужієво na ukrajinské Wikipedii.
- ↑ a b Seznam obcí a úřadů na Podkarpatské Rusi. Užhorod: [s.n.], 1922. Dostupné online. S. 15.
- ↑ a b Seznam obcí a okresů republiky Česko-Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 46.
- ↑ КАЗАНСКИЙ, Денис. Закарпатское золото. Четвертая власть [online]. 2017-04-27 [cit. 2024-08-25]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ ПЕРЕЛІК пам`яток культурної спадщини національного значення Закарпатьскої області, занесених до Державного реєстру нерухомих пам’яток України [online]. [cit. 2024-08-25]. Dostupné online. (ukrajinsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mužijevo na Wikimedia Commons
