Most císaře Františka I.
| Most císaře Františka I. | |
|---|---|
 | |
| Základní údaje | |
| Kontinent | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Hlavní město Praha |
| Město | Praha |
| Pojmenován po | František I. Rakouský (1768-1835) |
| Řeka | Vltava |
| Souřadnice | 50°4′52,61″ s. š., 14°24′36,4″ v. d. |
| Parametry | |
| Max. rozpětí | 132 m |
| Mapa | |
 | |
| Další data | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Most císaře Františka I. (ve své původní podobě zvaný také řetězový most) byl (po Karlovu mostu) druhý pražský most přes Vltavu. Most v letech 1841–1898 spojoval Národní třídu (v 19. století nesla název Nové aleje) přes Střelecký ostrov s Újezdem a Malou Stranou. V letech 1898–1901 byl nahrazen novým kamenným mostem a v roce 1919 se jméno stavby změnilo na most Legií.[1]
Stavební vývoj
[editovat | editovat zdroj].jpg)
Nový pražský most přes Vltavu chtěl už v roce 1803 postavit nejvyšší purkrabí Jan Rudolf Chotek a František Antonín Kolovrat. V roce 1825 František Josef Gerstner prosadil myšlenku mostu litinového. V roce 1826 se ujal agendy mostu Karel Chotek.
Původní řetězový most byl postaven v letech 1839–1841 (jako druhý trvalý most přes Vltavu). Autorem projektu byl c. k. inženýr Bedřich Schnirch. Stavbu provedl podnik Vojtěcha Lanny staršího.[2]
Celková délka mostu byla 412,74 m, šířka mezi zábradlím 9 m (z toho vozovka 6 m). Dvě totožné poloviny mostu byly spojeny mohutným zděným pilířem na Střeleckém ostrově. Každý z obou dílů měl dvě věže, na nichž spočívala ve výši 10,5 m nad vozovkou ložiska mostních řetězů. Rozpětí středního pole činilo 132 m, u krajních polí po 33,3 m. Řetězy měly 3,16 m dlouhé články z obdélníkových želez. Byly umístěny v rovinách mostního zábradlí ve skupinách po čtyřech a příčníky mostovky byly zavěšovány střídavě na horní a spodní dvojici řetězů. Celá mostovka byla z měkkého dřeva.
K první zatěžovací zkoušce mostu došlo 2. listopadu 1841 v 10.00 hod., kdy bylo přes most hnáno 150 kusů skotu. Druhá zkouška proběhla o den později, kdy na most vjelo osmispřeží s kočárem o váze 330 vídeňských centů, dvě šestispřeží o váze 200 vídeňských centů, tři čtyřspřeží po 150 centech a dvě dvojspřeží po 50 centech (1 vídeňský cent = 56,006 kg).[3]
Most byl monumentální stavbou, která přispěla k rozvoji Prahy a zejména Smíchova. Jeho problémem však byla nedostatečná nosnost. V roce 1857 se při přepravě obzvlášť těžkého vozu z Ringhofferovy továrny most velmi prohnul a rozhoupal. Od té doby byly těžké transporty vedeny přes Karlův most, a to až do roku 1872, kdy začal sloužit železniční vyšehradský most.[4]
Konstrukce mostu také nedovolila instalaci kolejí tramvajové dráhy, a vozy tehdy ještě koňské dráhy tak končily na obou stranách mostu, cestující jej museli přecházet pěšky.[5]
Povrch vozovky byl neudržovaný a problematický, jak popsal například Ignát Herrmann[6]: Ze všeho nejprotivnější byl mu most řetězový, se svojí oslizlou kluzkou podlahou, v podzimu praskající a vrzající za mrazů, s věčným řezavým větrem, který ze všech stran fičí...
Roku 1898 byl provoz na mostě ukončen a převeden na dřevěné provizorium. V letech 1898–1901 pak byl postaven nový kamenný most, který dnes nese název most Legií. Segmenty dřevěného provizoria byly znovu použity v místě dnešního Libeňského mostu, kde sloužily až do svého nahrazení nynějším betonovým mostem.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Starej Procházka na mostě - Legendární hoax žije i po sto letech, abcHistory.cz, 21. 11. 2016.
- ↑ 100 let od zbudování pražského řetězového mostu. Národní listy. 1940-11-11, roč. 80, čís. 46, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Bedřich Schnirch | 11/16 | časopis Stavebnictví | Expodata Brno. www.casopisstavebnictvi.cz [online]. [cit. 2019-02-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-02-25.
- ↑ Železniční most spojovací dráhy. Národní listy. 17. 2. 1872, s. 3. Dostupné online.
- ↑ J. Láník, cit. dílo
- ↑ Ignát Hermann, Páté přes deváté, výbor povídek, povídka Já na tebe skočím...ǃ, s. 83
Související články
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- SOUKUP, Jiří. Pražské mosty : Studie se zřetelem na současné podniky. Praha: Weinfurter, 1904. Dostupné online. - kapitola Řetězový most císaře Františka I..
- Jan Fischer, Ondřej Fischer: Pražské mosty. Academia, Praha 1985, s. 54–58.
- Jiří Streit: Divy staré Prahy. Mladá fronta, Praha 1960, s. 311–328.
- Jaroslav Láník: Historie a současnost podnikání v Praze, díl pátý. Žehušice: Městské knihy, 2006, ISBN 80-86699-44-7, s. 43–44.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu most císaře Františka I. na Wikimedia Commons - Řetězový most (Ketten Brücke) na německé mapě Prahy z roku 1841
- Článek na Encyklopedii mostů[nedostupný zdroj]