Přeskočit na obsah

Most Nan-fang-ao

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Most Nan-fang-ao
南方澳大橋
Most v roce 2018
Most v roce 2018
Základní údaje
KontinentAsie
StátTchaj-wanTchaj-wan Tchaj-wan
OkresI-lan
MěstoNan-fang-ao
Přespřístav Nan-fang-ao
SprávceTaiwan International Ports Corporation
ProjektantMAA Consultants
Začátek výstavby1996
Otevřen1998
Uzavřen2019
Souřadnice
Parametry
TypLangerův trám, zavěšený most
Materiálocel
Délka140 m
Šířka15 m
Volná výška18 m
Mapa
Map
Další data
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Most Nan-fang-ao (čínsky v českém přepisu Nan-fang-ao ta-čchiao, pchin-jinem Nánfāng'ào Dàqiáo, znaky 南方澳大橋) byl silniční ocelový obloukový most v Nan-fang-au v okrese I-lan na Tchaj-wanu. Jednalo se o jediný Langerův trám na Tchaj-wanu a jeden z nejdelších Langerových trámů na světě.[1] Na most navazovala estakáda na západním předpolí. Most se zřítil 1. října 2019 a doposud probíhá vyšetřování příčin kolapsu.[1]

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]

Jednalo se o obloukový most se šikmými závěsnými lany, šlo tedy o Langerův trám. Oblouk mostu byl zhotoven z oceli. Délka mostu činila 140 metrů, šířka na mostě byla 15 metrů a volná výška pod mostem 18 metrů. Návrhová životnost mostu byla 50 let.

Most byl navržen společností MAA Consultants (čínsky 亞新工程顧問股份有限公司), výstavba začala v roce 1996 a v roce 1998 byl uveden do provozu. Nový most nahradil původní, který měl nedostatečnou plavební výšku. Během prohlídky mostu v roce 2016 se zjistilo, že mostní závěry jsou zkroucené, poškozené a prohnuté, v letech 2017–2018 následovala jejich oprava.

Zřícení mostu

[editovat | editovat zdroj]
Zřícený most (letecký pohled)
Zřícený most

K havárii došlo v 9.30 místního času, v okamžiku, kdy na most vjela cisterna s naftou.[2] Několik hodin před kolapsem oblastí prošel tajfun Mitag a bylo zaznamenáno slabé zemětřesení (3,8 stupně). Most se zřítil na několik lodí, které právě kotvily pod ním. Na mostě v době kolapsu bylo asi 6 osob. Havárii celkem nepřežilo 6 lidí (občané Indonésie a Filipín) a dalších 12 osob bylo zraněno. Kvůli zřícení mostu zůstalo přes 500 rybářských lodí uvězněno dva dny v přístavu. Trosky mostu vážící 320 tun byly definitivně odklizeny 10. října 2019. Výstavba nového mostu byla zahájena v říjnu 2020 Generálním ředitelstvím silnic, most má stát 848,5 tchajwanských dolarů.[3]

Příčina zřícení

[editovat | editovat zdroj]

Příčinou zřícení mohla být koroze a oslabení závěsných lan působením vzduchu nasyceného slanou vodou.[4] Zatímco tlačený oblouk si zachoval celistvost i po zřícení do moře, drtivá většina závěsů byla přetržena už během pádu, jak je patrné z videa.[4] Jeden či dva závěsy, které byly nejvíce oslabeny korozí, se pravděpodobně přetrhly, mostovka se pod tíhou cisterny prohnula a tím došlo k řetězovému kolapsu ostatních závěsů, které nebyly schopny přenést narůstající tahovou sílu.[4]

V listopadu 2020 byla Tchajwanským úřadem pro bezpečnost provozu publikována závěrečná zpráva vyšetřování zřícení mostu. Podle jejího zjištění se most zřítil kvůli korozi závěsných kabelů – v času neštěstí měly průřez oslabený na 22–27 % průřezu původního. Most taktéž nebyl dostatečně udržovaný a opravovaný.[3]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nanfang'ao Bridge na anglické Wikipedii.

  1. a b Death toll rises in Taiwan bridge collapse. Deutsche Welle [online]. 2019-10-02 [cit. 2019-10-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. KUBIŠTOVÁ, Dominika. VIDEO: Na Tchaj-wanu se zřítil 140 metrů dlouhý most. Nejméně deset lidí je zraněných, šest těžce. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-10-01 [cit. 2019-10-25]. Dostupné online. 
  3. a b TTSB details reasons for Nanfang'ao Bridge collapse. Focus Taiwan. 25 November 2020. Dostupné online [cit. 27 November 2020]. 
  4. a b c HORGAN, Rob. Fatal Taiwan bridge collapse is latest example of maintenance failings. New Civil Engineer [online]. 2019-10-07 [cit. 2019-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]