Most Dr. Edvarda Beneše (Ústí nad Labem)
| Most dr. Edvarda Beneše | |
|---|---|
 pohled z levého břehu Labe po proudu, 2017 | |
| Základní údaje | |
| Kontinent | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Ústí nad Labem |
| Město | Ústí nad Labem |
| Číslo mostu | 613-008 a 30-017 |
| Pojmenován po | Edvardu Benešovi |
| Komunikace | silnice II/613 |
| Doprava | silniční, pěší též tramvajová (1936–1968) též trolejbusová (od r. 2007) |
| Přes | Labe |
| Správce | Město Ústí nad Labem[zdroj?!] |
| Architekt | dr. ing. Josef Melan |
| Otevřen | 9. srpna 1936 |
| Souřadnice | 50°39′34″ s. š., 14°2′49″ v. d. |
| Parametry | |
| Typ | klenutý |
| Materiál | ocel |
| Délka | 174 m |
| Šířka | 17,76 m |
| Pilíře | 2 |
| Mapa | |
 | |
| Další data | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Most Dr. E. Beneše (německy 1936-1938: Dr.-Edvard-Beneš-Brücke) byl postaven v letech 1934–1936 přes řeku Labe v Ústí nad Labem. Spojuje nynější městské části Ústí nad Labem-město a Ústí nad Labem-Střekov. Byl nazván podle druhého československého prezidenta Edvarda Beneše. Je určen silniční dopravě a pěším.
Historie
[editovat | editovat zdroj]O stavbě druhého ústeckého mostu (tehdy stál již železniční most) se poprvé uvažovalo roku 1908. K této otázce se však město znovu vrátilo až roku 1926. V roce 1928 dokončil inženýr Josef Melan projekt mostu, ale ministerstvo práce ho schválilo až na jaře 1931 a teprve 1. července 1931 byla vypsána soutěž pro dodavatele na definitivní provedení mostu – mezi 14 nabídkami, které byly doručeny do 4. září 1931, byly možnosti ocelového i železobetonového mostu. Výběrová komise se přiklonila k variantě dražšího, zato trvanlivějšího mostu ocelového. V květnu 1932 komise vybrala dodavatele stavby mostního spodku (pilířů) i svršku (nosné konstrukce, vozovka, vybavení aj.), protože však mezi nimi byli i zahraniční dodavatelé, ministerstvo práce tento výběr nepovolilo provést a v březnu 1933 byla vypsána nová soutěž, kterou vyhrály společnosti se sídlem v Československu.
19. ledna 1934 bylo předáno staveniště mostu dodavatelům, 26. března 1934 se začalo s hloubením základů pro pilíř na střekovské straně (dokončeno 18. června v hloubce cca 10 m pod hladinou Labe) a 13. srpna na ústecké straně. V létě 1934 také došlo k základním úpravám ústeckého předmostí, od května 1935 do jara 1936 byl postupně prorážen železniční násep a nahrazován ocelovým viaduktem – tyto práce byly komplikované tím, že jednak železniční správa trvala na stálé provozuschopnosti alespoň jedné koleje, jednak silniční správa požadovala vysokou světlost viaduktu a protichůdně k tomu odolnost proti zaplavení při povodni. Od května do září 1935 byla montována nosná konstrukce (klenba, podélníky, příčníky a sloupy) mostu, vzápětí se započalo s prací na železobetonové dece mostovky. Na jaře 1936 byla dokončena hrubá stavba a začalo se s dokončovacími pracemi (tramvajové kolejiště, elektroinstalace, zábradlí aj.), 27. června 1936 byla provedena zatěžovací zkouška a 9. srpna 1936 byl most slavnostně předán do užívání veřejnosti. Celkové finanční náklady byly spočteny na přibližně 15,7 milionu Kč.[1]
Dřevěná dlažba z borových, olejem impregnovaných špalíků bývala jedním z typických znaků jeho vozovky. Tato dlažba sice byla lehká a zbytečně nezatěžovala nosnou konstrukci, ovšem za mokrého počasí byla velmi kluzká a nebezpečná pro chodce i automobily. Přesto vydržela na místě přes 30 let a až poté, co byla v roce 1968 zrušena tramvajová doprava přes most, byla nahrazena živičným povrchem.
Most sloužil pro pěší, automobily a také pro tramvajové linky na Střekov, přičemž na něm bylo vybíráno mýtné až do podzimu 1938, kdy bylo československé pohraničí odstoupeno Německu a nacistická správa města rozhodla politickým krokem o zrušení mýta. V roce 1938 byl také most přejmenován na Hermann-Göring-Brücke. Na konci války ho německá armáda připravila k odpalu, ale německý voják Josef Patz výbušniny svévolně odstranil.[2] Po válce bylo mostu vráceno původní jméno. Během 31. července 1945 se z části i na mostě odehrál tzv. ústecký masakr (31. července 2005 byla na most umístěna pamětní deska, která tuto událost připomíná). V letech 1952 až 1990 nesl most jméno po řeckém hrdinovi komunistického odboje Nikosi Belojannisovi.[3]
S ohledem na špatný technický stav mostu bylo naplánováno jeho postupné uzavření za účelem provedení rozsáhlých oprav v letech 2024-2026.[4] 28. října 2022 byl uzavřen pro linky MHD, které prozatímně jezdí přes Mariánský most.[5] V dubnu 2024 se začala na Střekovském nábřeží stavět provizorní lávka pro pěší jako náhrada za následné uzavření mostu a jeho pěší části, rovněž i pro převedení inženýrských sítí.[4][6][7]
Změny pojmenování
[editovat | editovat zdroj]- 1936–1938: Most Dr. Edvarda Beneše (Edvard Beneš)
- 1938–1945: Hermann-Göring-Brücke (Hermann Göring)
- 1945–1952: Most Dr. Edvarda Beneše
- 1952–1990: Most Nikose Belojannise (Nikos Belojannis)
- od 1990: Most Dr. Edvarda Beneše
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Zátarasy na mostě Edvarda Beneše 9. října 1938, několik dní po odstoupení města Německu -
most železniční, E. Beneše a Mariánský, celkový pohled -
pohled z levého břehu -
Detail ocelové konstrukce -
severní lávka pro pěší -
mostovka, pohled ke Střekovu -
pamětní deska rekonstrukce z roku 1994 -
pamětní deska masakru 31. července 1945
.JPG)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Dějiny města Ústí nad Labem: Stavební vývoj v letech 1918 - 1938, Most dr. Edvarda Beneše [online]. Město Ústí nad Labem, 1995 [cit. 2014-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-02-08.
- ↑ KRSEK, Martin. Ústecký most zachránil voják wehrmachtu, potvrdili až nyní historici. iDNES [online]. 2010-05-10 [cit. 2010-05-10]. Dostupné online.
- ↑ KAISER, Vladimír. Most Edvarda Beneše 1936-1994: Pamětní spis k ukončení rekonstrukce. Město Ústí nad Labem, 1994
- ↑ a b Rekonstrukce mostu Dr. E. Beneše v UL: Ústecký kraj. www.kr-ustecky.cz [online]. [cit. 2024-06-21]. Dostupné online.
- ↑ GLASEROVÁ, Dominika. Benešův most v Ústí nad Labem chátrá, je na něm omezená doprava. ČT24 [online]. Česká televize, 2022-11-03 [cit. 2024-06-21]. Dostupné online.
- ↑ SOCHŮREK, Petr. Na nábřeží začaly práce na výstavbě provizorní lávky pro pěší a cyklisty! Spojí Střekov s centrem Ústí po dobu rekonstrukce mostu Dr. Beneše. e-Ústí.cz [online]. 2024-06-21 [cit. 2024-06-21]. Dostupné online.
- ↑ Umístění lávky pro pěší: Ústecký kraj. www.kr-ustecky.cz [online]. [cit. 2024-06-21]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KAISER, Vladimír, et al. Dějiny města Ústí nad Labem. Ústí nad Labem : Město Ústí nad Labem, 1995. ISBN 80-901761-5-1
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu most Dr. Edvarda Beneše na Wikimedia Commons - Dějiny města Ústí nad Labem[nedostupný zdroj]
- Ústecké mosty – stránky statutárního města Ústí nad Labem Archivováno 10. 4. 2020 na Wayback Machine.
- Heimatfreunde Aussig současné fotografie mostu i historické fotografie z jeho stavby
