Moritz von Steinsberg
Moritz von Steinsberg | |
---|---|
Velitel 1. armádního sboru | |
Ve funkci: 1907 – 1910 | |
Předchůdce | Adolf Horsetzky von Hornthal |
Nástupce | Josef von Weigl |
Velitel 29. pěší divize v Terezíně | |
Ve funkci: 1905 – 1907 | |
Předchůdce | Julius von Latscher-Lauendorf |
Nástupce | Eduard Gangl |
Vojenská služba | |
Služba | Rakousko-Uhersko |
Hodnost | generál pěchoty (1908), polní zbrojmistr (1907), polní podmaršál (1901), generálmajor (1907) |
Narození | 9. února 1851 Krakov |
Úmrtí | 28. ledna 1933 (ve věku 81 let) Vídeň |
Profese | důstojník |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Moritz von Steinsberg (9. února 1851 Krakov – 28. ledna 1933 Vídeň) byl rakousko-uherský generál. Jako absolvent vojenské akademie vstoupil do c. k. armády v roce 1870, sloužil u různých posádek jako štábní důstojník, uplatnil se také v diplomacii. V roce 1901 byl povýšen do šlechtického stavu, v armádě nakonec dosáhl druhé nejvyšší hodnosti polního zbrojmistra (1907), kariéru završil jako zemský velitel pro Halič a severní Moravu (velitel 1. armádního sboru 1907–1910). V roce 1910 byl penzionován a od té doby žil v soukromí.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Narodil se do rodiny poštovního úředníka, studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě a do armády vstoupil v roce 1870 jako poručík u 30. pěšího pluku. V letech 1873–1875 si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.k. Kriegschule) ve Vídni a v hodnosti nadporučíka byl přidělen k důstojnickému sboru generálního štábu. V roce 1877 byl povýšen na kapitána a v roce 1878 se zúčastnil okupace Bosny a Hercegoviny, poté jako štábní důstojník působil postupně u několika armádních sborů. V roce 1888 byl povýšen na majora a v letech 1888–1890 zastával funkci vojenského attaché v Bělehradě.[1][2] V roce 1890 byl přeložen k pěšímu pluku č. 12 a jako plukovník (1892) byl šéfem štábu 9. armádního sboru v Josefově.[3]
V roce 1897 byl povýšen na generálmajora a v letech 1897–1901 velel 23. jezdecké brigádě v Krakově.[4] Od roku 1901 byl velitelem 27. pěší divize v Košicích a téhož roku dosáhl hodnosti polního podmaršála.[5] Jako velitel 17. pěší divize byl v roce 1903 přeložen do Velkého Varadína, kde strávil dva roky,[6] poté byl velitelem 29. pěší divize v Terezíně.[7] V roce 1907 dosáhl hodnosti polního zbrojmistra a v letech 1907–1910 byl velitelem 1. armádního sboru v Krakově, respektive zemským velitelem pro západní Halič, Slezsko a severní Moravu,[8][9] o rok později obdržel ještě identickou hodnost generála pěchoty (1908).[10] V roce 1910 odešel do výslužby[11] a od té doby žil v soukromí ve Vídni.
Jeho mladší bratr Alfred Steinsberg (1862–1919) sloužil také v armádě, jako brigádní velitel se zúčastnil první světové války a v roce 1918 dosáhl hodnosti generálmajora.
Tituly a ocenění
[editovat | editovat zdroj]V roce 1901 byl povýšen do šlechtického stavu s titulem rytíř (Ritter von Steinsberg). Jako velitel armádního sboru byl v roce 1907 jmenován c. k. tajným radou s nárokem na oslovení Excelence.[12] Od roku 1907 byl čestným majitelem pěšího pluku č. 100 v Krakově.[13] Během své vojenské služby obdržel několik vyznamenání, byl nositelem Řádu železné koruny I. a III. třídy, rytířem Leopoldova řádu, dále získal Vojenský záslužný kříž a Vojenskou záslužnou medaili. Během diplomatického působení v Srbsku získal Řád bílého orla IV. třídy a Řád Takova IV. třídy.[14]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1890; Vídeň, 1889; s. 176 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie 1889; Vídeň, 1889; s. 259 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1893; Vídeň, 1892; s. 110, 176 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1899; Vídeň, 1898; s. 113, 158 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1902; Vídeň, 1901; s. 121, 154 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1905; Vídeň, 1905; s. 276 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1907; Vídeň, 1906; s. 137, 162 dostupné online
- ↑ Přehled velitelů armádních sborů rakousko-uherské armády na webu austro-hungarian army dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1908; Vídeň, 1907; s. 120, 161 dostupné online
- ↑ Přehled generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
- ↑ Služební postup Moritze Steinsberga in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 178 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1908; Vídeň, 1908; s. 235 dostupné online
- ↑ Přehled majitelů pěšího pluku č. 100 in: Schematismus für das k.u.k. Heer für 1914; Vídeň, 1914; s. 478 dostupné online
- ↑ Přehled řádů a vyznamenání Moritze Steinsberga in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1909; Vídeň, 1909; s. 302 dostupné online
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Rakousko-uherští generálové
- Rakouští šlechtici
- Diplomaté Rakouska-Uherska
- Tajní radové
- Nositelé Řádu železné koruny
- Nositelé Řádu Leopoldova
- Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko)
- Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko)
- Nositelé Řádu Takova
- Nositelé Řádu bílého orla (Srbsko)
- Absolventi Tereziánské vojenské akademie
- Narození 9. února
- Narození v roce 1851
- Narození v Krakově
- Úmrtí 28. ledna
- Úmrtí v roce 1933
- Úmrtí ve Vídni