Moravská národnost
Moravská národnost se jako samostatná a svébytná národnost (ve smyslu společenství se společnými dějinami, kulturou a územím) oficiálně poprvé objevila v roce 1991, kdy mohla být uvedena ve sčítání lidu. Tehdy se k ní přihlásilo celkem 1,36 milionu obyvatel České republiky.[1] O deset let později následoval pokles na 380 tisíc obyvatel,[2] při sčítání v roce 2011 vzestup na 630 tisíc obyvatel[3] a v roce 2021 opět pokles na 560 tisíc obyvatel.[4] Územně je nejvíce rozšířena na jižní Moravě, zejména v okolí Brna a na Slovácku. Uznávána je také jako národnostní menšina na kulturně blízkém Slovensku,[5] přičemž podle sčítání z roku 2011 se k ní zde přihlásily 3 tisíce obyvatel.[6] Česká republika existenci moravské národnosti (národnostní menšiny) neuznává, a tedy její příslušníci nemají práva podle zákona č. 273/2001 Sb.
Z významných osob se k moravské národnosti hlásil např. zpěvák Karel Kryl,[7] politik Petr Gazdík[8], výslovně se takto identifikuje i právník a politik Zdeněk Koudelka[9] a historik Jiří Pernes[9]. Ochrana, podpora a rozvoj moravské národnosti je cílem promoravských sdružení, spolků a politických stran (Moravané, Moravské zemské hnutí). Jednou z viditelných akcí je např. každoroční vyvěšování moravské vlajky.
Moravská národnost před rokem 1991
[editovat | editovat zdroj]První moderní sčítání lidu na území českých zemí proběhlo roku 1869. Národnost byla tehdy zjišťována pomocí mateřského jazyka (umgangssprache). Respondent byl nucen zapsat si jeden z devíti obcovacích jazyků, mezi nimiž byl i jazyk český-moravský-slovácký.[10] V Předlitavsku bylo k roku 1910 sečteno 6 435 983 občanů s tímto jazykem. Po roce 1918 se při sčítáních psala národnost československá a jazyk československý.
V pruském Slezsku se nacházelo Hlučínsko, kde žili tzv. pruští Moravci, jejichž řeč se oficiálně nazývala moravštinou[11] (fakticky se však považovali za Němce). Při sčítání k roku 1905 bylo v Hlučínsku zjištěno 87,3 % obyvatelstva s moravským mateřským jazykem. Roku 1908 byl vydán zákon, že moravštinu a polštinu je možno používat na okresních úřadech, v jejichž okrese se nachází více než 60 % moravského nebo polského obyvatelstva. Takový okres se ale v Horním Slezsku nenacházel.
Po přesunu Hlučínska z Pruska do první Československé republiky byla zjišťována moravská národnost v rámci československé národnosti.[11] Tato národnost však byla za první republiky obyvatelům regionu proti jejich vůli vnucována československými úřady, jelikož zdejší obyvatelstvo tehdy i přes oficiální název jazyka tíhlo k národnosti německé a se zemskou či národní identitou si své moravectví nespojovalo.[12] Na Hlučínsku se nesčítalo pomocí sčítacích archů (vyplňováno samotnými občany), nýbrž archy popisnými (vyplňováno sčítacím komisařem, který odpovědi do archu zapisoval na základě odpovědí dotázaného a zejména na základě vlastního uvážení, resp. na základě objektivní skutečnosti).[12]
V roce 1930 byla na území Hlučínska československými sčítacími komisaři přiřazena moravská národnost 92 % obyvatelům regionu.[13] Ta se však v koncových statistikách automaticky započítávala do národnosti československé.[12]
Podíl moravské národnosti roku 2011
[editovat | editovat zdroj]Největší podíl měla moravská národnost v roce 2011 v Jihomoravském kraji, kde se k ní přihlásilo 254 648 lidí,[14] což je více než 21 %. Nejvíce lidí se přihlásilo k moravské národnosti v Brně, kde jich bylo zjištěno 72 367,[15] což však bylo pouze 18,75 %. Největší podíl měla moravská národnost v obcích Závist (43,66 %), Čeložnice (43,96 %), Branišovice (44,12 %), Podmolí (44,38 %), Telnice (44,47 %), Borovník (45,65 %), Pucov (47,24 %), Přeckov (49,35 %), Řikonín (57,14 %) a Hostějov (60,00 %).[16] Z měst v Čechách se k moravské národnosti nejvíce lidí přihlásilo v Praze, celkem 3 754 příslušníků.[17]
Sčítání lidu 2021
[editovat | editovat zdroj]
Při sčítání lidu 2021 byla otázka zjišťování jakékoliv národnosti možná, ale zcela dobrovolná. Byla otázkou jen osobní volby a identity a nebyla vázána na žádný vnější (objektivní) parametr, jako tomu bylo dříve (státní příslušnost, narození, místo narození, obcovací jazyk, jakýkoliv jazyk, absolvované školy apod.). Byla tedy maximálně liberální. Již projevenou národnost (jakoukoliv) ale sčítací autorita (ČSÚ) uznala jako fakt a zanesla ji do souhrnné statistiky.[18]
Identifikace s moravskou národností
[editovat | editovat zdroj](údaje v procentech podle okresů při sčítáních lidu)
| okres | 1991[20] | 2001[21] | 2011[22] | 2021[23] |
|---|---|---|---|---|
| Blansko | 56,3 | 20,0 | 19,6 | 22,4 |
| Brno-město | 60,9 | 18,7 | 18,8 | 21,2 |
| Brno-venkov | 62,4 | 21,4 | 25,0 | 23,2 |
| Bruntál | 15,1 | 4,0 | 3,9 | 6,0 |
| Břeclav | 57,5 | 15,9 | 24,2 | 23,6 |
| Frýdek-Místek | 8,0 | 2,0 | 2,2 | 3,7 |
| Hodonín | 64,6 | 15,1 | 26,1 | 26,9 |
| Jeseník | 12,6 | 3,2 | 3,8 | 5,4 |
| Jihlava | 7,5 | 1,7 | 2,7 | 3,3 |
| Jindřichův Hradec | 4,3 | 0,4 | 0,5 | 0,9 |
| Karviná | 5,2 | 1,3 | 2,5 | 2,6 |
| Kroměříž | 52,0 | 13,1 | 18,7 | 18,2 |
| Nový Jičín | 20,0 | 4,2 | 8,5 | 8,7 |
| Olomouc | 24,0 | 8,0 | 9,3 | 13,4 |
| Opava | 5,7 | 1,4 | 3,8 | 3,0 |
| Ostrava-město | 8,9 | 2,3 | 3,8 | 4,6 |
| Prostějov | 45,9 | 11,2 | 14,6 | 15,4 |
| Přerov | 33,9 | 7,2 | 15,0 | 14,5 |
| Svitavy | 9,6 | 2,2 | 3,5 | 3,9 |
| Šumperk | 21,0 | 6,4 | 14,9 | 14,0 |
| Třebíč | 35,6 | 10,9 | 16,4 | 13,9 |
| Uherské Hradiště | 49,1 | 16,0 | 22,8 | 23,8 |
| Vsetín | 30,7 | 6,2 | 10,1 | 9,1 |
| Vyškov | 59,0 | 17,7 | 24,4 | 23,0 |
| Zlín | 38,3 | 9,5 | 15,2 | 15,1 |
| Znojmo | 44,0 | 11,9 | 18,7 | 17,8 |
| Žďár nad Sázavou | 32,1 | 8,9 | 11,8 | 11,6 |
Vývoj moravské národnosti
[editovat | editovat zdroj]| Rok | Samostatně | V kombinacích | Na Slovensku | Celkem |
|---|---|---|---|---|
| 1991 | 1 362 313[24] | - | 6 037[25] | 1 368 350 |
| 2001 | 380 474[26] | 382 969[26] | 2 348[25] | 385 317 |
| 2011 | 522 474[27] | 630 897[27] | 3 286[25] | 634 183 |
| 2021 | 359 621[4] | 556 641[4] | 1 098[28] | 557 739 |
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Pramenné dílo sčítání 1991 (Tab. 7 Obyvatelstvo podle národnosti a pohlaví, pětiletých věkových skupin a státní příslušnosti)
- ↑ Datové publikace ze sčítání 2001 (Obyvatelstvo - ČR)
- ↑ Definitivní výsledky sčítání 2011: osoby uvádějící moravskou národnost jako jedinou, nebo společně s jinou (Tab. 614a Obyvatelstvo podle věku, národnosti a pohlaví). www.scitani.cz [online]. [cit. 2013-07-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-06-17.
- ↑ a b c Národnost | Sčítání 2021. www.czso.cz [online]. [cit. 2022-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-01-15.
- ↑ Štatút Rady vlády Slovenskej republiky pre národnostné menšiny a etnické skupiny. www.olaf.vlada.gov.sk [online]. [cit. 2013-07-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-17.
- ↑ Sčítanie obyvateľov, domov a bytov 2011 (Tab. 10 Obyvateľstvo SR podľa národnosti). portal.statistics.sk [online]. [cit. 2013-07-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-14.
- ↑ Vzpomínka na Karla Kryla. Čechoslovák a Moravan
- ↑ My nejsme Česko. Skalní Moravané žádají nový název státu i zemské sněmy. iDNES.cz [online]. 2014-03-02 [cit. 2016-09-06]. Dostupné online.
- ↑ a b Morava chudne a vylidňuje se. Proč už není politickým tématem?. www.denikreferendum.cz [online]. [cit. 2013-07-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ JAN, Němeček; JAN, Kuklík. Od národního státu ke státu národností?: Národnostní statut a snahy o řešení menšinové otázky v Československu v roce 1938. [s.l.]: Karolinum Press 450 s. Dostupné online. ISBN 978-80-246-2377-1. Google-Books-ID: PA03BAAAQBAJ.
- ↑ a b PETŘÍKOVÁ. Národnostní a náboženské složení Hlkučínska [online]. [cit. 2020-05-29]. Dostupné online.
- ↑ a b c KOLEKTIV AUTORŮ. Národnostní statistika v českých zemích 1880-1930: mechanismy, problémy a důsledky národnostní klasifikace. Ostrava: Ostravská univerzita, 2016. ISBN 978-80-7422-551-2
- ↑ Senát Národního shromáždění. www.senat.cz [online]. [cit. 2020-05-29]. Dostupné online.
- ↑ Sčítání lidu 2011 | Moravský národ [online]. [cit. 2019-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-08-09.
- ↑ KURZY.CZ. Brno, 4. Obyvatelstvo podle národnosti - statistika. www.kurzy.cz [online]. [cit. 2019-10-20]. Dostupné online.
- ↑ Interaktivní mapa k výsledkům sčítání lidu. public.tableau.com [online]. [cit. 2019-10-20]. Dostupné online.
- ↑ Praha, 4. Obyvatelstvo podle národnosti - statistika. www.kurzy.cz [online]. [cit. 2019-10-20]. Dostupné online.
- ↑ Uvedení národnosti je svobodnou volbou - Český statistický úřad 2021
- ↑ Sochu Jošta v Brně ozdobil moravský znak, připomíná význam Moravy [online]. [cit. 2021-04-10]. Dostupné online.
- ↑ Pramenné dílo sčítání 1991 (Tab. 84/2 Obyvatelstvo podle národnosti v %)
- ↑ Datové publikace ze sčítání 2001 (Základní informace o okresech a krajích). www.scitani.cz [online]. [cit. 2013-07-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-07.
- ↑ Definitivní výsledky sčítání 2011. www.scitani.cz [online]. [cit. 2013-07-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-06-17.
- ↑ Veřejná databáze: SLDB 2021: Obyvatelstvo podle vybraných národností, krajů a okresů [online]. Český statistický úřad [cit. 2022-09-07]. Dostupné online.
- ↑ Vybrané národnosti České republiky [online]. Praha: ČSÚ [cit. 2020-04-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-07.
- ↑ a b c Tab. 10 Obyvateľstvo SR podľa národnosti [online]. [cit. 2020-04-12]. Dostupné online.
- ↑ a b IVANOVÁ, Kateřina; ŠPIRUDOVÁ, Lenka; KUTNOHORSKÁ, Jana. Multikulturní ošetřovatelství I. [s.l.]: Grada Publishing a.s. 249 s. Dostupné online. ISBN 978-80-247-1212-3.
- ↑ a b K moravské národnosti se při sčítání přihlásilo přes půl milionu lidí - Tiscali.cz. web.archive.org [online]. 2015-12-26 [cit. 2020-04-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-12-26.
- ↑ SODB2021 - Obyvatelia - Základné výsledky. www.scitanie.sk [online]. [cit. 2022-02-19]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- ŠENKÝŘ, Miloš. Moravská antikampaň. Za Moravu [online]. Český rozhlas. Plus, 4. duben 2021 [cit. 2021-05-01]. Dostupné online.
- ŠEBESTA, Jaroslav. Moravská národnost a její vývoj ve společnosti. Brno, 2009. 250 s. Diplomová práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta humanitních studií. Vedoucí práce Petr Kroupa. Dostupné online.