Moldavská jaderná elektrárna
| Moldavská jaderná elektrárna | |
|---|---|
 | |
| Stát |  Rumunsko |
| Umístění | Izvoare, Piatra Neamț |
| Stav | plánování zrušeno |
| Začátek výstavby | 1990 |
| Dokončení | 90. léta |
| Jaderná elektrárna | |
| Typ reaktorů | VVER-1000/320 |
| Palivo | Uran 235U |
| Elektrická energie | |
| Celkový výkon | 3000 MW |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Moldavská jaderná elektrárna (rumunsky Centrala Nucleară de la Moldova) byla plánovaná jaderná elektrárna v Rumunsku. Postavena měla být na severovýchodě země u rumunského vesnice Izvoare v župě Neamţ, jihovýchodně od okresního města Piatra Neamț. Název jaderné elektrárny pochází z historického názvu regionu Moldávie. V roce 1986 došlo k pozastavení projektu a v roce v 1990 po sesazení Nicolae Ceaușesca a revoluci byla elektrárna zrušena.
Historie a technické informace
[editovat | editovat zdroj]Počátky a jaderná elektrárna Olt
[editovat | editovat zdroj]Původně koncem 60. let Rumunsko navázalo spolupráci se Sovětským svazem na výstavbě jaderné elektrárny Olt. Rumunská strana však požadovala vybavení VVER-440 kontejnmentem, který Sovětský svaz v té době ještě nenabízel. Vysoké devizové výdaje pro Rumunsko znamenaly, že dovoz potřebných systémů ze západu nepřicházel v úvahu. V důsledku toho Sovětský svaz od roku 1976 nabízel VVER-500 a VVER-1000 jako alternativu s kontejnmentem. Protože VVER-500 nebyl k dispozici pro export až do roku 1985 a VVER-1000 byl příliš velký pro jadernou elektrárnu Olt, elektrárna musela být přesunuta jinam.[1]
Elektrárna byla přemístěna do župy Neamţ na severovýchodě Rumunska, kde již bylo možné postavit velké reaktory VVER-1000. Z toho důvodu v roce 1984 uzavřely Rumunsko a Sovětský svaz mezivládní dohodu o výstavbě tří VVER-1000/320.[2][3][4][5]
Moldavská jaderná elektrárna
[editovat | editovat zdroj]Stavba měla začít v letech 1985 až 1990.[6] Od roku 1985 byla elektrárna představena jako druhá jaderná elektrárna v Rumunsku.[7] Podle státní dohody byly zahájeny přípravné práce pro plánování projektu a konečné rozhodnutí o umístění. To bylo učiněno na jaře 1985 a v červnu 1985 bylo v novinovém článku veřejně oznámeno, že jaderná elektrárna bude postavena poblíž města Piatra Neamţ. Článek obsahoval příslušné obecné informace o rozhodnutí a obrázek Nicolae Ceaușesca, který si stránky prohlížel. Zvolenou lokalitou bylo místo u obce Izovara, kvůli její blízkosti k městům Roznov a Săvineşti s rozvinutým průmyslem.
Financování
[editovat | editovat zdroj]Jak bude Rumunsko financovat jadernou elektrárnu, nebylo tehdy jasné. Analytici však předpokládali, že elektrárna bude placena především fyzickým majetkem, exportem potravin a exportem elektřiny. Protože však Moldavská sovětská socialistická republika začala v témže roce také plánovat jadernou elektrárnu u obce Rîbnița (Grigoriopolská jaderná elektrárna), bylo sporné, zda Moldavská sovětská socialistická republika bude skutečně potřebovat dovoz energie z Rumunska. V roce 1985 Rumunsko podepsalo bilaterální smlouvu s Československem o dodávkách dvou tlakových nádob VVER-1000. V průběhu roku 1985 přijela do Bukurešti delegace Škody JS, která měla se společností Romenergo podepsat smlouvu na dodávku komponentů. K podpisu však nedošlo, protože komponenty pro reaktory by musely být přizpůsobeny pro seismicky aktivní oblasti, ve kterých se měla elektrárna nacházet. To, že s tím Škoda JS ve smlouvách nepočítala, bylo způsobeno tím, že sovětská strana při zadání zakázky neuvedla přesnou lokalitu. V té době Sovětský svaz ještě počítal s tím, že první blok bude uveden do provozu do roku 1991.[8]
Přípravné práce na moldavské jaderné elektrárně byly zahájeny v roce 1985 a v únoru 1986 Rumunsko také veřejně oznámilo, že bude na výstavbě elektrárny spolupracovat s ostatními zeměmi RVHP a objedná všechny tři reaktory u Škody JS v Československu.[9] Ostatní komponenty měly být dodány ze Sovětského svazu, kde se měl provozní personál školit až do roku 1991, kdy měl být uveden do provozu první blok. V březnu 1986 byly na místě zahájeny přípravné práce. Po havárii reaktoru v Černobylu v dubnu 1986 neklid ve vedení Romenerga způsobil, že zpočátku již nechtěli podepsat smlouvu na dodávku moldavské jaderné elektrárny a zastavili přípravné práce.[10] Pozastavením platnosti dohody mezi Rumunskem a Sovětským svazem se rumunská vláda v listopadu 1989 rozhodla projekt zastavit, protože již nechtěla dovážet jaderné elektrárny na klíč ze Sovětského svazu. V průběhu roku 1990 proběhlo závěrečné jednání s generálním projektantem. Kvůli změněným předpisům pro jaderné elektrárny v Sovětském svazu byly požadavky na umístění značně zpřísněny, což znamenalo, že umístění v Rumunsku již nebylo považováno Sovětským svazem za vhodné. Vzhledem k neexistenci možných alternativ se obě strany rozhodly po vzájemné dohodě projekt zrušit. Z dlouhodobého hlediska však byla lokalita vnímána jako varianta budoucí jaderné elektrárny po roce 2000.[11]
Informace o reaktorech
[editovat | editovat zdroj]| Reaktor | Typ reaktoru | Výkon | Zahájení
výstavby |
Připojení k síti | Uvedení do provozu | Uzavření | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Čistý | Hrubý | ||||||
| Moldávie-1 | VVER-1000/320 | 950 MW | 1000 MW | Plán na stavbu zrušen v roce 1989 | |||
| Moldávie-2 | VVER-1000/320 | 950 MW | 1000 MW | Plán na stavbu zrušen v roce 1989 | |||
| Moldávie-3 | VVER-1000/320 | 950 MW | 1000 MW | Plán na stavbu zrušen v roce 1989 | |||
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku je použit text článku Kernkraftwerk Moldau na Nucleopedii.
- ↑ ANDREI, Veronica. DE LA ATOM LA KIILOWAT in ROMANIA [online]. 2007 [cit. 2024-02-18]. S. 44, 71, 72, 140. V publikaci uvedené ISBN 978-937-8101-21-0 není validní. Dostupné online.
- ↑ Economist Intelligence Unit (Great Britain). Quarterly Economic Review of Rumania, Bulgaria, Albania. 1. vyd. Spojené království: Economist Intelligence Unit, 1982. S. 10.
- ↑ United States. Bureau of Mines. Minerals Yearbook. Svazek 3. Spojené státy: Bureau of Mines, 1982. S. 781.
- ↑ Partidul Comunist Român. Comitetul Central. Era socialistă. 12-24. vyd. Rumunsko: [s.n.], 1982. S. 11.
- ↑ International Atomic Energy Agency, General Conference. Publications. [s.l.]: International Atomic Energy Agency, 1983. S. 29.
- ↑ Economist Intelligence Unit (Great Britain). Quarterly Economic Review of Rumania, Bulgaria, Albania. Spojené království: Economist Intelligence Unit, 1984. S. 17.
- ↑ Council for Mutual Economic Assistance. Secretariat. Nuclear Power Engineering in the CMEA Member Countries. 88. vyd. [s.l.]: Izdatelʹskiĭ otdel Upravlenii͡a︡ delami Sekretariata SĖV, 1985. S. 12.
- ↑ OVCHINNIKOV, Fedor Akovlevich. Международное сотрудничество стран-членов СЭВ в области атомной энергетики. Sovětský svaz: Энергоатомиздат, 1986. S. 76.
- ↑ Council for Mutual Economic Assistance. Secretariat. Survey of CMEA Activities. [s.l.]: [s.n.], 1985. S. 8.
- ↑ KRAMER, John M. The Energy Gap in Eastern Europe. [s.l.]: Lexington Books, 1990. Dostupné online. ISBN 9780669167566. S. 59.
- ↑ Tribuna Economică. Tribuna economică: publicație a economiștilor din România. Rumunsko: Tribuna Economică, 1990. S. 12.
