Modletice (Písečné)
| Modletice | |
|---|---|
 Náves v Modleticích | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Písečné |
| Okres | Jindřichův Hradec |
| Kraj | Jihočeský kraj |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°58′35″ s. š., 15°27′21″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 11 (2021)[1] |
| Katastrální území | Modletice (2,19 km²) |
| PSČ | 378 81 |
| Počet domů | 16 (2011)[2] |
  Modletice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 91715 |
| Kód k. ú. | 691712 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vesnice Modletice (německy Mudlau)[3] byla dříve samostatnou obcí 1,5 km severně od Písečného v nadmořské výšce 440 m. Leží na pravé straně údolí Moravské Dyje, které je součástí Mutenského hřbetu v jižní části Brtnické vrchoviny. Po vzniku Československa v roce 1918 se silnou českou menšinou, po odsunu německého obyvatelstva v roce 1945 a dosídlení, české obyvatelstvo. V roce 1843 žilo v obci 130 obyvatel ve 20 domech a 30 domácnostech.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Modletice patřily do roku 1358 ke Starému Hobzí, kdy je zmiňován Sezima z Janštejna s chotí Annou z Janštejna, která Anně z Čepí a jejímu manželovi Rynešovi z Úlehle (první choť Vichna z Rosičky) odstoupila a v roce 1376 zapsala Čermákovice (zaniklá ves) a koupené Modletice.[4] Chval ze Rzavé, jehož potomci se psali Vítové ze Rzavého, pak vložil v roce 1386 obě vesnice Jindřichovi III. z Hradce.[5] Jindřich v roce 1399 Modletice a Čermákovice zapsal Janovi z Kravař a z Krumlova, prvnímu manželovi Elišky z Hradce.[6] Dalšími majiteli Modletic a Čermákovic se v roce 1463 stali bratři Jan a Linhart z Hobzí, synové Elišky z Hobzí a Mikuláše Ghroplíka. Jejich sestrou byla Dorota z Hobzí. Obě vesnice nakonec připadly pánům z Hradce, až je v roce 1498 Jindřich z Hradce odprodal vladykům Jindřichovi, Václavovi a Linhartovi ze Zahrádek na Hobzí.[7] Od té doby byla až do roku 1849 ves součástí starohobezského panství. Desátky byly odváděny faře v Nových Sadech a panství Staré Hobzí. Na týdenní pondělní trhy se jezdilo z Modletic do Slavonic. Elektrifikována byla ves v roce 1946 připojením na síť ZME Brno. Ve vesnici nikdy nebyla škola, děti chodily do školy v Nových Sadech, resp. Písečném, později do Slavonic, nyní do Starého Hobzí.
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Podél východního okraje vesnice protéká řeka Moravská Dyje, jejíž niva zde je chráněna jako přírodní památka Moravská Dyje.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 170.
- ↑ Vlastivĕda Moravska, 1926, s. 173, Zemská deska Brno VI, 242
- ↑ Zemská deska Brno VII, 441; VIII, 270
- ↑ Vlastivěda moravská, s. 86, Zemská deska Brno VII, 441; VIII, 270
- ↑ Polly Eleonora: Das Zlabingser Ländchen in Südmähren - von Althart bis Zoppanz, Rottweil/Neckar 1986
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. ISBN 80-7275-059-3. S. 758–760.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Modletice na Wikimedia Commons
