Mořic Deym
| Mořic Deym ze Stříteže | |
|---|---|
 Rodový erb Deymů ze Stříteže | |
| Poslanec Říšského sněmu | |
| Ve funkci: 1848 – 1849 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Národní str. (staročeši) |
| Narození | 21. dubna 1808 Praha  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 17. června 1851 (ve věku 43 let) Mnichov (u Chebu) Rakouské císařství |
| Příbuzní | Vlastimil Vojtěch Deym ze Stříteže (sourozenec) |
| Profese | politik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mořic hrabě Deym, též Moriz Deym ze Stříteže (21. dubna 1808 Praha – 17. června 1851 Mnichov[1][2]), byl česko-rakouský šlechtic z rodu Deymů ze Stříteže, vysoký státní úředník a politik, během revolučního roku 1848 poslanec Říšského sněmu.
Život
[editovat | editovat zdroj]Před rokem 1848 získal do majetku dvůr a panství Poutnov v západních Čechách.[1] V této době působil na vysokých úřednických postech monarchie. Byl radou vládního gubernia v haličském Lvově.[2] V roce 1846 se účastnil slavnostního otevření budovy Měšťanské besedy v Praze, tehdy jako pražský městský hejtman.[3] Hejtmanskou funkci zastával od roku 1845.[4] Ještě v roce 1846 byl ale vyslán do funkce vládního komisaře v Krakově, který byl tehdy právě přímo začleněn do monarchie po porážce tamního polského povstání a ukončení existence samostatného svobodného města Krakov.[2]
Během revolučního roku 1848 se zapojil do politiky.[1] Ve volbách roku 1848 byl zvolen na ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Mladá Boleslav. Profesně se uvádí jako soukromník.[5][6] Patřil k českému politickému táboru, Národní strana (staročeši), stejně jako jeho bratr Vojtěch Deym (1812–1863).[2] Nominaci Mořice Deyma za poslance sněmu navrhl František Ladislav Rieger.[7]
Po rozpuštění sněmu se stáhl z politiky.[2] Na jaře 1850 se v Londýně náhodně potkal s Františkem Ladislavem Riegrem a strávili spolu jistou dobu, přičemž Rieger coby znalec britské metropole mu dělal průvodce.[7]
Zemřel svobodný a bezdětný v červnu 1851 ve svém kočáře na cestě do Mariánských Lázní.[1] Příčinou smrti byla mrtvice.[8] K úmrtí došlo na silnici mezi Mnichovem a Rájovem poblíž Chebu. Na místě pak tuto událost ještě v 2. polovině 20. století připomínal kamenný sloup.[4] Je pochován v hrobce na hřbitově v Teplé. [9] Poutnov následně koupil vévoda Alfréd Beaufort-Spontin, jenž ho začlenil do Bečovského panství.[4]
Byl členem Maltézského řádu.[4]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d Poutnov [online]. hamelika.cz [cit. 2014-09-05]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Ottův slovník naučný, VII. díl. Praha: J. Otto, 1893. Dostupné online. Kapitola Deym ze Stříteže, s. 446.
- ↑ Voršilská [online]. praha1.cz [cit. 2014-09-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-07.
- ↑ a b c d Městečko Mnichov u Mariánských Lázní [online]. hamelika.webz.cz [cit. 2014-09-05]. Dostupné online.
- ↑ Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2014-09-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-03. (německy)
- ↑ Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz [cit. 2014-09-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10.
- ↑ a b Osvěta: Listy pro rozhled v umění, vědě a politice, Z vlastních pamětí Fr. Lad. Riegra. [online]. archive.org [cit. 2014-09-05]. Dostupné online.
- ↑ Laibacher Zeitung, 2. 7. 1851 [online]. dlib.si [cit. 2014-09-05]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Poutnov - HAMELIKA - Vše o historii Mariánských Lázní. www.hamelika.cz [online]. [cit. 2023-12-12]. Dostupné online.