Přeskočit na obsah

Mlázovy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mlázovy
Kostel svatého Jana Křtitele a zámek
Kostel svatého Jana Křtitele a zámek
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecKolinec
OkresKlatovy
KrajPlzeňský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel87 (2021)[1]
Katastrální územíMlázovy (3,47 km²)
PSČ341 42
Počet domů42 (2021)[2]
Mlázovy
Mlázovy
Další údaje
Kód části obce97284
Kód k. ú.697281
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mlázovy (dříve Mlázov)[3][4] jsou malá vesnice, část městyse Kolinec v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru severozápadně od Kolince. Mlázovy jsou název katastrálního území o rozloze 3,47 km².[5]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1360.[6] Historie je spjatá s panským sídlem, které zde bylo založeno právě v polovině 14. století. Později v polovině 16. století, byl o kus dál[7] postaven dnešní zámek nejprve v renesančním stylu a později přestavěn barokně.[8] Již v době založení tvrze, před rokem 1384 byl založen kostel svatého Jana Křtitele, který v historii sloužil i jako zámecká kaple.[7][9] V druhé polovině 18. století zde byly čtyři rybníky, z nichž se dochovaly jen dva menší, na západním a východním okraji obce. Zbylé dva větší se nacházely na jižním okraji obce a zasahovaly louky kolem dnešního Boříkovského potoka. Větší sahal od hráze Malého rybníka až po silnici vedoucí do Jindřichovic, menší na něj navazoval na západě.[10] Kolem roku 1870 zde žilo 297 obyvatel české národnosti. Při kostele svatého Jana Křtitele se nacházela fara, dále zde byla základní škola, pivovar, lihovar a pod hrází Malého rybníka stál mlýn[11] (ten byl stržen na přelomu 80. a 90. let 20. století).[12][13][9] Roku 1890 se zvedl počet obyvatel na 332.

Mlázovy se rozkládají podél silnice spojující Mochtín a Kolinec a mají tak podlouhlý charakter s orientací západ-východ. Prochází jimi několik asfaltových cest – od západu ta hlavní od Mochtína vedoucí přes Těšetiny, Hradiště a Boříkovy; a dále jiná ze Sluhova. Na západním okraji se též připojuje asfaltová cesta jdoucí z jihu od Jindřichovic. Na západním okraji vede jedna asfaltka do Vlčkovic a druhá do Kolince. Ves je zasazena na jižní úpatí kopců dosahujících 600 metrů nad mořem, obehnána je loukami a lesy (pouze na východě sousedí s poli), na jihu protéká Boříkovský potok, který se na jihovýchodním okraji vsi vlévá do Malého rybníka.

V západní části vsi se nachází objekt bývalého zemědělského družstva a před ním zámecký areál. Ten zahrnuje dvorec hospodářských budov, penzionu a vlastního zámku Mlázovy. Na jihu přiléhá zámecká zahrada. Za zámkem je ještě gotický kostel svatého Jana Křtitele, dostupný ze strany od silnice. Před zámkem u silnice se nachází sloup se sochou svatého Jana Nepomuckého. Směrem na východ je vlevo u silnice malá vodní nádrž a za ní na východ hospoda.

Zhruba v polovině je rozcestí a vesnická zástavba se zde vyvíjí i severním směrem. Hodně domů je ale rozeseto podél hlavní cesty. Na jihovýchodním okraji obce je hasičská zbrojnice, hřiště a hřbitov s kapličkou zasazenou ve zdi. Na jižní straně silnice proti hřbitovu je pak rybník Malý, nazývaný též Malý u Mlázov. Ve vsi a kolem v okolí je kolem cest umístěno několik převážně kovových křížů na kamenných podstavcích.

Mlázovy prochází několik cyklostezek a je zde autobusová zastávka Kolinec, Mlázovy.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[14][15]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 373 360 337 318 339 339 305 206 155 134 86 63 51 62 87
Počet domů 39 46 41 47 47 47 46 52 43 39 30 35 38 39 42

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v letech 1850–1976 Mlázovy byly samostatnou obcí, se kterým patřily nejprve do okresu Klatovy, ale v roce 1950 v okrese Sušice a od roku 1960 opět v okrese Klatovy. Od 30. dubna 1976 jsou částí městyse Kolinec v okrese Klatovy. V letech 1850–1920 k obci patřily Vlčkovice a v letech 1850–1920 a od 26. listopadu 1971 do 29. dubna 1976 také Lukoviště.[16]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

V katastru Mlázov se podle památkového katalogu České republiky nalézají čtyři památkově chráněné objekty. Jedná se o kostel svatého Jana Křtitele, zámek Mlázovy, hřbitovní kapli a sochu svatého Jana Nepomuckého.[17]

V případě kostela svatého Jana Křtitele se jedná o raně gotickou stavbu z první poloviny 14. století, částečně přestavěnou v době baroka ve století 18. Jednolodní chrám s kněžištěm na pětibokém půdorysu je gotický, v baroku došlo pouze k zarovnání gotické klenby v hlavní lodi a k rozšíření oken.[18]

Na mlázovském hřbitově se nachází kenotaf podplukovníka Josefa Simeta[19] z Boříkovů, který byl příslušníkem 311. československé bombardovací perutě. Za druhé světové války působil ve Skotsku na letecké základně Tain.[20] Zemřel 13. dubna 1945 ve věku 31 let při startu letadla.[20][19] Je pohřben na hřbitově Saint Duthus v Tainu.[20]

Významní rodáci

[editovat | editovat zdroj]

Odraz v kultuře

[editovat | editovat zdroj]

Mlázovy se inspiroval spisovatel Karel Matěj Čapek-Chod, který je zasadil do dějů svých děl: povídky Berane buc a hry Begův samokres. V Mlázovech totiž žila matka a sestra spisovatele, ke kterým Karel Matěj často jezdil.[23]

V letech 1994,[24] 1997, 2004[25] a 2006[25] se v městysi Kolinec, pod kterou Mlázovy spadají, objevovaly obrazce v obilí, z nichž jeden se v roce 1997 objevil přímo na východní hranici katastru Mlázovy pod Kolineckou hůrkou.[26]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. Ottův slovník naučný; illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí; 17. Median - Navarrete. Praha: J. Otto, 1901. 1078 s. S. 453. 
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. Praha: Český statistický úřad Dostupné online. ISBN 80-250-1277-8, ISBN 978-80-250-1277-2. OCLC 85844975 S. 324. 
  5. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-06. 
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 288. 
  7. a b CIZEK, Hrady cz s r o Jiri. Zámek Mlázovy, Kolinec. www.hrady.cz [online]. [cit. 2023-02-26]. Dostupné online. 
  8. Minulostí Západočeského kraje 40, 2005. Archivní časopis. 2007, roč. 57, čís. 4, s. 291. 
  9. a b ORTH, Ev. Podrobný popis všech měst, městysů, vesnic, pak zámků, dvorů, továren, mlýnů, hutí a podobných o samotě ležících stavení, jakož i všech zpustlých hradů a zaniklých osad Království Českého. Praha: I. L. Kober, 1870. 1048 s. S. 445. 
  10. I. vojenské (josefské) mapování - Čechy, mapový list č. 219. [s.l.]: [s.n.], 1783. 
  11. Originální mapy stabilního katastru 1 : 2 880 (1824-1843) - Čechy. [s.l.]: [s.n.], 1878. 
  12. Státní mapa 1 : 5 000; Klatovy 0-9. Plzeň: Český úřad geodetický a kartografický, 1991. 
  13. Letecké měřické snímky; 1996. [s.l.]: Ministerstvo obrany České republiky 
  14. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  15. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  16. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 340, 308, 627. 
  17. Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2023-02-23]. Dostupné online. 
  18. kostel sv. Jana Křtitele - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2023-02-23]. Dostupné online. 
  19. a b Mlázovy | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2023-02-26]. Dostupné online. 
  20. a b c Podplukovník in memoriam Josef Simet | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2023-02-26]. Dostupné online. 
  21. Český hudební slovník. www.ceskyhudebnislovnik.cz [online]. [cit. 2023-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-02-21. 
  22. PILAŘ, Vladimír; ŠRÁMEK, František. Umění houslařů. Praha: Panton, 1989. 541 s. S. 121. 
  23. KOVÁŘÍK, Vladimír. Literární toulky po Čechách. Praha: Albatros, 1977. 508 s. S. 68. 
  24. Ohlédnutí za sezonou kruhů v obilí v roce 1994 - Blog iDNES.cz. iDNES.cz [online]. [cit. 2023-02-21]. Dostupné online. 
  25. a b KRUHY V OBILÍ U KOLINCE | KOLINEC A OKOLÍ. www.kolinec.cz [online]. [cit. 2023-02-21]. Dostupné online. 
  26. Jaká byla sezóna kruhů v obilí v roce 1997? - Blog iDNES.cz. iDNES.cz [online]. [cit. 2023-02-21]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]