Miroslav Vančura
| Ing. Miroslav Vančura | |
|---|---|
| Narození | 27. listopadu 1921 Nymburk |
| Úmrtí | 25. června 1987 (ve věku 65 let) Praha |
| Povolání | chemik |
| Zaměstnavatelé | dlouholetý pracovník VÚPS, a.s. |
| Znám jako | významný český vědec působící v pivovarství a sladařství |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Miroslav Vančura (27. listopadu 1921 Nymburk – 25. června 1987 Praha) byl český vědec a výzkumník, který působil celý profesní život v českém pivovarnictví[1]. S malou výjimkou byl zaměstnán ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském. Specializoval se na problematiku chmele a chmelařských preparátů.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Po maturitě na reálné škole studoval na vysoké škole. Studia po uzavření českých vysokých škol nacisty přerušil a dokončil je až po druhé světové válce. Během války pracoval v nymburském pivovaru a cukrovaru. V roce 1950 nastoupil do Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze, kde spolupracoval s jeho tehdejším ředitelem Václavem Salačem. Měl velký podíl na vypracování technologického projektu výroby českého standardního chmelového extraktu[2][3][4] (zkoušky proběhly v roce 1958 a výroba byla zahájena v n. p. Aroma krátce poté).
Zabýval se rovněž studiem vlivu hořkých kyselin a chmelových tříslovin na senzorické vlastnosti piva[5]. Při své výzkumné činnosti spolupracoval zejména s Výzkumným a šlechtitelským ústavem chmelařským v Žatci (dnešní Chmelařský institut) kde byl členem vědecké rady a zastupoval VÚPS v redakční radě časopisu Chmelařství.
Do důchodu odešel počátkem roku 1985.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Výsledky své vědecké činnosti publikoval v mnoha desítkách statí a článků[6][7][8][9][10] v československých odborných časopisech.
Kromě vědecké a výzkumné činnosti působil i jako zástupce ředitele VÚPS, v odborových orgánech a v Československé vědeckotechnické společnosti. Za svou činnost a přínos vědě byl nositelem vyznamenání Zasloužilý pracovník koncernu Pivovary a sladovny, Praha.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ KOLEKTIV. PIVO – SLAD – Chmel od a do Z, České, moravské a slovenské osobnosti. Příprava vydání Ladislava Soukupová, František Frantík. 1.. vyd. Praha: VÚPS, a. s., 2004. 217 s. ISBN 80-86576-10-8. S. 190.
- ↑ VANČURA, M.; BEDNÁŘ, J. Pokusy s využitím extraktů hořkých chmelových látek z pivovarských dek a kalů.. Kvasný průmysl. 1959, roč. 5, čís. 5, s. 105–109. Dostupné online.
- ↑ BEDNÁŘ, J.; VANČURA, M. Zkušenosti s balením chmelového extraktu. Kvasný průmysl. 1959, roč. 5, čís. 11, s. 257–259. Dostupné online.
- ↑ KUBIČEK, Jan; VANČURA, Miroslav; LOOS, Jiří. Vliv skladování chmele na změny jeho pivovarské hodnoty. Kvasný průmysl. 1983, roč. 29, čís. 8, s. 169–172. Dostupné online.
- ↑ VANČURA, Miroslav. Vliv chmele na jakost piva. Kvasný průmysl. 1969, roč. 15, čís. 8, s. 175–176. Dostupné online.
- ↑ VANČURA, Miroslav. Analytická kriteria našich a zahraničních chmelů. Kvasný průmysl. 1962, roč. 8, čís. 2, s. 28–32. Dostupné online.
- ↑ VANČURA, M.; BEDNÁŘ, J. Změny chmelových pryskyřic během skladování chmele a jejich vliv na množství hořkých látek v pivech. Kvasný průmysl. 1963, roč. 9, čís. 12, s. 277–281. Dostupné online.
- ↑ VANČURA, Miroslav. Zkušenosti s použitím mletých chmelů.. Kvasný průmysl.. 1970, roč. 16, čís. 12, s. 273–275. Dostupné online.
- ↑ KUBÍČEK, Jan; VANČURA, Miroslav. Chmelové pryskyřice. I. Analytické aspekty některých technologicky významných komponent. Kvasný průmysl. 1977, roč. 23, čís. 10, s. 226–232. Dostupné online.
- ↑ VANČURA, Miroslav; KUBÍČEK, Jan; LOOS, Jiří. Provozní várky s izoextraktem při výrobě DIA-piva. Kvasný průmysl. 1980, roč. 26, čís. 10, s. 217–219. Dostupné online.
