Miroslav Svoboda (politik ČSL)
| Ing. Miroslav Svoboda | |
|---|---|
| poslanec Národního shromáždění ČSSR | |
| Ve funkci: 1960 – 1964 | |
| Ve funkci: 1964 – 1968 | |
| poslanec Federálního shromáždění (SL) | |
| Ve funkci: 1969 – 1970 | |
| poslanec České národní rady | |
| Ve funkci: 1969 – ??? | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Čs. str. lidová |
| Narození | 25. září 1922 Hlásná Třebáň  Československo |
| Úmrtí | 2. července 1988 (ve věku 65 let) Praha Československo |
| Alma mater | VŠ zemědělská Praha |
| Profese | politik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Miroslav Svoboda (25. září 1922 Hlásná Třebáň – 2. července 1988 Praha[1][2]) byl český a československý politik Československé strany lidové a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSSR, Sněmovny lidu Federálního shromáždění a České národní rady.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Po absolvování obecné školy v Karlštejně studoval na reálném gymnáziu v Berouně. V letech 1941–1945 pracoval na hospodářství svých rodičů. V letech 1945–1949 navštěvoval Vysokou školu zemědělského a lesního inženýrství v Praze. Pak v letech 1949–1952 působil coby soukromě hospodařící rolník. Od roku 1952 byl agronomem JZD Hlásná Třebáň, od roku 1962 JZD Proletář Mořina. V letech 1967–1968 byl předsedou JZD Pokrok Svinaře. Od roku 1946 byl členem ČSL a v letech 1948–1960 členem MNV Hlásná Třebáň.[3]
Ve volbách roku 1960 byl zvolen za ČSL do Národního shromáždění ČSSR za Středočeský kraj. Mandát obhájil ve volbách v roce 1964. V Národním shromáždění zasedal až do konce jeho funkčního období v roce 1968.[4][5][6]
K roku 1968 se profesně uvádí jako náměstek ministra zemědělství a výživy z obvodu Radotín.[7] Tuto funkci zastával od poloviny července 1968 do začátku roku 1970. V roce 1968 mu bylo uděleno vyznamenání Za vynikající práci.[3]
Po federalizaci Československa usedl roku 1969 do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod Radotín), kde setrval do listopadu 1970, kdy rezignoval na poslaneckou funkci.[8] Od roku 1969 zasedal i v České národní radě.[9]
Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa byl jedním z deseti poslanců Národního shromáždění, kteří se na podzim 1968 zdrželi hlasování při schvalování smlouvy o „dočasném pobytu“ sovětských vojsk na území ČSSR, která měla legalizovat Moskevský protokol. Ústřední výbor Komunistické strany Československa ho pak s nástupem normalizace zařadil na seznam „představitelů a exponentů pravice“. V té době je uváděn jako náměstek ministra zemědělství České socialistické republiky. Pak odešel z veřejného dění.[10][3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Miroslav Svoboda [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-14]. Dostupné online.
- ↑ PEHR, Michal, Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 250
- ↑ a b c PEHR, Michal, Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 251
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-14]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-14]. Dostupné online.
- ↑ BOX-FOLDER-REPORT: 17-1-99 TITLE:On the Eve of Elections [online]. osaarchivum.org [cit. 2012-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-08. (anglicky)
- ↑ 26. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-14]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-14]. Dostupné online.
- ↑ 1. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-14]. Dostupné online.
- ↑ Seznam osob doporučených k zařazení do jednotné centrální evidence představitelů a exponentů pravice ústředním výborem KSČ [online]. totalita.cz [cit. 2012-02-14]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- (česky) Miroslav Svoboda v parlamentu