Přeskočit na obsah

Miroslav Plešmíd

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Miroslav Plešmíd
Narození15. října 1912
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí25. května 1950 (ve věku 37 let)
Věznice Pankrác
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostčeská
Oceněníúčastník odboje a odporu proti komunismu
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Miroslav Plešmíd (15. října 1912[1] Praha25. května 1950 Věznice Pankrác) byl český major Československé armády odsouzený v politickém procesu komunistickým režimem k trestu smrti a v roce 1950 popraven.[2]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v roce 1912 v Praze.[3][4] Po absolvování reálné školy studoval na ČVUT obor stavební inženýrství. Na škole absolvoval čtyři semestry studia. V říjnu 1935 nastoupil povinnou vojenskou službu. V letech 1936 až 1937 poté studoval na škole pro důstojníky lehkého dělostřelectva v záloze. Od října 1937 do srpna 1938 poté studoval na Vojenské akademii v Hranicích, kterou opustil v hodnosti poručíka. Měl přítelkyni židovské národnosti, která později zemřela v koncentračním táboře.[5]

Druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]

Po okupaci Československa nacistickým Německem odešel v červnu 1939 přes Polsko do Francie. V ní se stal členem cizinecké legie a od září 1939 působil v Agde u nově zformovaných československých jednotek.[6] V říjnu 1939 se stal velitelem 1. baterie 1. československého dělostřeleckého pluku v Port la Nouvelle. Poté, co Francie kapitulaci Francie v červnu 1940 se přesunul do Velké Británie, kde působil u baterie KPÚV. Neúčastnil se ovšem přímých bojů a později požádal o přemístění k jednotkám Svobodné Francie. V září 1943 se tak stal velitelem dělostřelecké baterie koloniálního dělostřelectva Francie na ostrově Madagaskar.[5]

Návrat do Československa[editovat | editovat zdroj]

Po konci druhé světové války byl v srpnu 1945 demobilizován. V Československé armádě se pak stal štábním kapitánem dělostřelectva s působištěm na Ministerstvu národní obrany. V říjnu 1946 poté dosáhl hodnosti majora. Posléze začal studovat na Vysoké škole válečné a v květnu 1947 ve studiích pokračoval na francouzské válečné škole. Poté se vrátil ke studiím na Vysoké škole válečné, kde začal studovat již třetím rokem. V červnu 1949 byl přesunut do Litoměřic.[5]

Zatčení, soud a smrt[editovat | editovat zdroj]

V červenci 1949 byl náhle zatčen agenty Státní bezpečnosti. Spolu s Josefem Pohlem měl být podle zcela smyšlených obvinění vůdcem protistátní skupiny.[7] V rámci své činnosti měl přitom západním zemím předávat tajné informace a působit tak jako špion. Plešmíd se k činům přiznal poté, co byl ve vazbě brutálně mučen.[8] V lednu 1950 byl poté odsouzen k trestu smrti. Dalších deset osob, které měly se skupinou údajně spolupracovat, bylo odsouzeno k dlouholetým trestům odnětí svobody. Popraven byl v květnu 1950.[9]

Rehabilitace[editovat | editovat zdroj]

Po sametové revoluci byl v roce 1991 rehabilitován a in memoriam povýšen do hodnosti plukovníka.[5] Jeho hrob se nachází na Praze 8.[10] V Litoměřicích byla k uctění jeho památky v roce 2000 instalována pamětní deska.[8][11]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Miroslav Plešmíd. Vzpomínky [online]. [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. 
  2. Z války do války. ustrcr.cz. Dostupné online. 
  3. seznam popravených pro politické trestné činy: TOTALITA. www.totalita.cz [online]. [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. 
  4. Vydaná osvědčení | Oddělení vydávání osvědčení a správních agend. 3odboj.army.cz [online]. [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. 
  5. a b c d Zmarněné životy dvou vojáků, kteří bojovali za svobodu Československa. www.vhu.cz [online]. [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. 
  6. Války, bitvy a šarvátky v datech.. www.facebook.com [online]. [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. 
  7. Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. 
  8. a b Josef Pohl: válečný hrdina z Kostelce nad Orlicí skončil na komunistickém popravišti. Nové regiony [online]. [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. 
  9. A11 TV. LITOMĚŘICE: Pietní akt za oběti komunismu. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  10. Hrob Miroslav Plešmíd | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. 
  11. Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2024-06-16]. Dostupné online.