Přeskočit na obsah

Miroslav Moravec (1905)

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Miroslav Moravec
Miroslav Moravec v sokolském cvičebním úboru
Miroslav Moravec v sokolském cvičebním úboru
Narození8. června 1905
Ledvice, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí24. října 1942 (ve věku 37 let)
Koncentrační tábor Mauthausen, RakouskoRakousko Rakousko
Příčina úmrtípopraven zastřelením pistolí do týla
Povoláníobchodník
Zaměstnavateldrobný živnostník
Domovské městoLedvice; Konojedy
Politická strananárodně socialistická[1]
Nábož. vyznánířímskokatolické[1]
ChoťAnna Hrodková (* 26. července 1912 Most)[2]
DětiAnna Moravcová (* 1. května 1939)[1]
Rodiče
  • Anna Moravcová (rozená Dandová; * 1886 – 1918);
  • Jan Moravec
Příbuzní
  • bratr: Zdeněk Moravec (* 1903);
  • nevlastní bratr: Jan Moravec (* 1889)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Miroslav Moravec ve společenském obleku
Jeho manželka Anna Moravcová

Miroslav Moravec (8. června 1905 Ledvice[3] – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byl obchodník a sokolský funkcionář. Za protektorátu patřil (spolu se svojí manželkou Annou Moravcovou) ke členům domácího protiněmeckého odboje a k podporovatelům parašutistů výsadku ANTHROPOID a dalších výsadků.[4]

Život

[editovat | editovat zdroj]

Rodinný původ

[editovat | editovat zdroj]

Miroslav Moravec se narodil 8. června 1905 v Ledvicích (okres Teplice). Jeho matkou byla Anna Moravcová (rozená Dandová; 20.5.1886 – 18.10.1918), jeho otcem byl Jan Moravec, který pocházel z Vysočiny a v Ledvicích provozoval dva obchody se smíšeným zbožím. Když bylo Miroslavovi 13 let, zemřela mu matka během epidemie španělské chřipky[5]. Miroslav měl mladšího bratra Zdeňka Moravce (* 1903) a ještě nevlastního bratra Jana Moravce (* 1889), který pocházel z otcova druhého manželství.[1] Miroslavův otec Jan Moravec se stal po roce 1918 v nově ustaveném Československu starostou Ledvic, zasadil se zde o vznik místní české školy, byl členem sokolské organizace a později vykonával i funkci starosty místního Sokola.[1] Cvičení v Sokole se věnoval i Miroslav Moravec a časem se stal členem župního představenstva župy Krušnohorské–Kukaňovy, kde se seznámil s Janem Zelenkou, Václavem Novákem a Bedřichem Kubicem.[1] (Za protektorátu právě s nimi spolupracoval v domácím protiněmeckém odboji.[1])

Anna Hrodková

[editovat | editovat zdroj]

V červenci 1937 se Miroslav Moravec poznal s náčelnicí Sokola v Mostě Annou Hrodkovou (* 26. července 1912 Most),[2] který svoji sokolskou organizaci reprezentovala převážně na národních plaveckých soutěžích. Anna byla také z obchodnické rodiny (v Mostě její rodiče provozovali obchod s galanterií), jejím otcem byl František Hrodek, matkou Anna Hrodková, rozená Šálová.[1] (Anna měla tři bratry. Rodina Hrodkových žila původně v Kolíně.[1]) Dne 26. června 1938 v chrámu svatého Františka v Mostě se uskutečnila svatba Miroslava Moravce a Anny Hrodkové. To bylo v době, kdy se schylovalo v Praze ke „světovému“ protiválečnému X. všesokolskému sletu, jehož se čerství manželé Miroslav a Anna účastnili.[1] (Slet se konal počátkem července 1938.)

Odchod z pohraničí

[editovat | editovat zdroj]

Po podepsání mnichovské dohody (30. září 1938) o postoupení pohraničních území Československa Německu byli novomanželé Moravcovi vystaveni tlaku ze strany německého obyvatelstva, které v pohraničí zůstalo, až byli nakonec nuceni české pohraničí opustit.[p. 1] Ještě před podepsáním mnichovské dohody se Miroslavův otec Jan Moravec přestěhoval do Kostelce nad Černými lesy. Tady si pořídil rodinnou vilu a pokračoval zde v obchodní činnosti.[1] Pogromy na Čechy v pohraničí vyvolaly jejich velký exodus do českého vnitrozemí a nakonec Jan a Anna Moravcovi přiměli novomanžele k odstěhování se do Konojed, kde jim byl zakoupen dům číslo popisné 99. Novomanželé Moravcovi se se do Konojed přestěhovali v době těsně před Vánoci 1938 (mezi 21. prosincem a 23. prosincem 1938). V Konojedech se pak 1. května 1939 narodila manželům dcera Anna Moravcová. (Jejím kmotrem byl starosta Konojed Josef Kopecký.)[1] V Konojedech se Miroslav Moravec snažil získat nové zákazníky, od 1. ledna 1941 musel ve firmě zaměstnat jednu učednici a byl nucen obchod rozšířit i o prodej uhlí.[1]

Sokol v odboji

[editovat | editovat zdroj]

Činnost sokolské organizace byla v dubnu 1941 pozastavena a nejspíše v létě 1941 navštívil v Konojedech Miroslava a Annu Moravcovi i bývalý župní náčelník Krušnohorské župy Kukaňovy Václav Novák s rodinou. A byl to právě Moravec, kdo požádal Nováka o potravinovou pomoc pro rodiny zatčených sokolů a odbojářů. Naléhavost potravinové pomoci se vystupňovala a rozšířila po příchodu parašutistů do protektorátu poté, co pražská sokolská organizace začala ukrývat členy různých výsadků (včetně členů desantu ANTHROPOID). Kromě této pomoci udržoval Miroslav Moravec kontakty i s příslušníky Sokola ve východních Čechách, z nichž se později vyvinula ilegální odbojová skupina S21B.[1] Moravcovi náleželi ke středočeskému sokolskému protiněmeckému odboji a udržovali spojení na sokolské odbojáře na Královéhradecku.[6] Penězi a potravinami podporovali nejen parašutisty Jana Kubiše s Jozefem Gabčíkem, ale i skrývající se vlastence pobývající v ilegalitě.[6]

Zatýkání, věznění, ...

[editovat | editovat zdroj]

Po atentátu na Heydricha (27. května 1942 v Praze-Libni), následné zradě Karla Čurdy (16. června 1942) a po rozhodujícím boji parašutistů v pravoslavném chrámu svatého Cyrila a Metoděje na Novém Městě pražském (18. června 1942) rozpoutalo gestapo ve druhé polovině července 1942 mohutnou vlnu zatýkání. Během tohoto zátahu byl (18. července 1942) zatčen v Černém Kostelci[4] kriminálním komisařem gestapa (z pražského oddělení II.G) SS-Hautpsturmführerem Heinzem Janturem (Hansem Janturem) i Miroslav Moravec.[1] Ve stejný den (18. července 1942) byl v Praze podruhé a to definitivně zatčen gestapem ve své kanceláři v budově Zemské školní rady[7] i člen sokolské ilegální odbojové skupiny Jindra (a rovněž podporovatel výsadku ANTHROPOID) Bedřich Kubice.[8] (Jeho manželka Marie Kubicová byla zatčena až 28. srpna 1942.[8][9][4])

Miroslavova manželka Anna Moravcová byla zatčena 27. srpna 1942 a byla odvezena na celu číslo 5 v policejním vězení v Bartolomějské ulice.[1] Během září 1942 pak byli manželé Moravcovi deportováni do policejní věznice gestapa v Malé pevnosti Terezín. V nepřítomnosti byli odsouzeni stanným soudem k trestu smrti a přesunuti do koncentračního tábora Mauthausen, kde byli evidováni 23. října 1942. Následujícího dne (24. října 1942) byli zastřeleni ranou do týla z pistole v odstřelovacím koutě. Anna byla zavražděna v 10.46 a Miroslav v 15.22.[1]

Anna Moravcová (* 1939)

[editovat | editovat zdroj]

V den zatčení Anny Moravcové byla její tříletá dcera Anna dne 27. srpna 1942 převezena na zámeček na Jenerálce, kam byly postupně internovány děti podporovatelů parašutistů ze skupiny ANTHROPOID a dalších výsadků. Tyto děti byly v dubnu 1944 přemístěny do internačního tábora Svatobořice a ještě krátce před koncem druhé světové války pak byly převezeny do Plané nad Lužnicí, kde se dočkaly osvobození. Po skončení druhé světové války byla Anna Moravcová (* 1939) osvojena příbuznými ze strany její matky.[1]

Připomínka

[editovat | editovat zdroj]

Jeho jméno (Moravec Miroslav *8. 6. 1905) i jméno jeho manželky (Moravcová Anna roz. Hrodková *26. 7. 1912) je uvedeno na pomníku při pravoslavném chrámu svatého Cyrila a Metoděje (adresa: Praha 2, Resslova 9a). Pomník byl odhalen 26. ledna 2011 a je součástí Národního památníku obětí heydrichiády.[10][11][12]

Galerie

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Kolem půl osmé hodiny večerní 13. října 1938 prošlo Ledvicemi asi 300 osob čítající shromáždění. Asi v osm hodin se tito lidé zastavili před domem a obchodem novomanželů Moravcových, kde dav provolával „Die Moravec hinaus nach Tchechei!“(Moravcovi ven do Čech!). Dav prošel asi dvakrát až se kolem desáté hodiny večer od jeho hlavního proudu oddělilo asi 40 ozbrojených, radikálně naladěných chlapů. Tato úderná skupina zaútočila na domovní dveře se zjevnou snahou o jejich vypáčení, k němuž nakonec došlo a výtržníci zaplili předsíň a postupovali dál do vnitřku bytu. Manželé Moravcovi se mezitím skryli ve tmě za kuchyňskými dveřmi. Miroslav otevřel náhle dveře s dotazem, co dělají v jeho bytě. S pokřikem „Hinaus, hinaus!“ (Ven! Ven!) byl vyhnán před domovní dveře, kde schytal mnoho ran v jejichž důsledku byl upoután týden na lůžku.[1] V noci ze 13. října na 14. říjen 1938 se podobný útok na jejich dům opakoval ještě jednou s tím, že již nikdo z davu do objektu nevtrhl.[1]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t JANÍK, Vlastislav. Anna Moravcová (* 26.7.1912 Most – 24.10.1942 KT Mauthausen) [online]. web: Raum der Namen (Památník Mauthausen) [cit. 2023-09-01]. Příběh rodiny Moravcových. Dostupné online. 
  2. ↑ a b ANNA MORAVCOVÁ (* 26. 7. 1912 Most) [online]. Database of the Inmates in the Terezín Police Prison [cit. 2023-09-01]. Z Terezína 22. října 1942 deportována do KT Mauthausen; tam popravena 24. října 1942. Dostupné online. 
  3. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  4. ↑ a b c PADEVĚT, Jiří. Kronika protektorátu. 1. vyd. Praha: Academia, 2021. 871 s. ISBN 978-80-200-3203-4. Kapitola Jmenný rejstřík: Miroslav Moravec; Anna Moravcová, s. 440. 
  5. ↑ Matriční záznam o úmrtí Anny Moravcové, roz. Dandové
  6. ↑ a b GAZDÍK, Jan. Poslední pohled, pak už jen mučení a smrt. "Děti" ze Svatobořic přežily řádění nacistů jen zázrakem. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-06-21 [cit. 2023-09-01]. Dostupné online. 
  7. ↑ PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé. 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy (Jmenný rejstřík: Bedřich Kubice), 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. S. 12, 26, 237. 
  8. ↑ a b PADEVĚT, Jiří. Kronika protektorátu. 1. vyd. Praha: Academia, 2021. 871 s. ISBN 978-80-200-3203-4. Kapitola Jmenný rejstřík: Terezie Kaliberová, s. 440. 
  9. ↑ KOUKAL, Pavel. KUBICE Bedřich (* 7. července 1900 – † 24. října 1942) – učitel a člen protifašistického odboje [online]. web: Knihovna Teplice [cit. 2022-12-30]. Duchcovské noviny: číslo: 7-8; ročník: 2010. Dostupné online. 
  10. ↑ a b VYKYDAL, Adam. Pomník Obětem 2. světové války [online]. web: Spolek pro vojenská pietní místa (vets cz), 2011-01-28 [cit. 2022-06-15]. Nápis: PAMÁTCE ODBOJÁŘŮ, SPOLUPRACOVNÍKŮ A PŘÍBUZNÝCH, KTEŘÍ BYLI POPRAVENI 24. ŘÍJNA 1942, 26. LEDNA 1943 A 3. ÚNORA 1944 V KONCENTRAČNÍM TÁBOŘE MAUTHASEN ZA PODPORU PARAŠUTISTŮ A ZA SPOJENÍ S NIMI .... Moravec Miroslav *8. 6. 1905; Moravcová Anna roz. Hrodková *26. 7. 1912 .... Dostupné online. 
  11. ↑ a b Pomník Obětem 2. světové války, Resslova 9a, terasa kostela sv. Cyrila a Metoděje (Nové Město) [online]. web: Encyklopedie Praha 2 cz [cit. 2022-06-14]. Moravec Miroslav *8. 6. 1905; Moravcová Anna roz. Hrodková *26. 7. 1912. Dostupné online. 
  12. ↑ Pomník Obětem druhé světové války; Vojenská pietní místa v Praze 2 ( strana 9 ) [online]. web: Spolek pro vojenská pietní místa; VETS Estranky cz [cit. 2022-12-28]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Miroslav_Moravec_(1905)&oldid=23909648“