Miroslav Milý
| Miroslav Milý | |
|---|---|
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 20. dubna 1961 (63 let) |
| Místo narození | Přerov  Československo |
| Stát | Československo |
| Přezdívka | Mirek |
| Sportovní údaje | |
| Klub | TJ Lokomotiva Přerov (1968-79) TJ Spartak PS Přerov (1979-80) TJ Vysoké školy Praha (1980-85) TJ Rudá hvězda Praha (voj. 1985-86) |
| Rezort | SVS MŠ ČSR (1980-85) SVS FMV (1985-86) |
| Trenéři | Miroslav Milý st. (zač.) Eva Milá (Lokom.) Rudolf Polední (VŠ) Irena Svobodová (VŠ) David Holý (RHP) Jan Vokatý (repr.) |
| Disciplína | plavání |
| Pref. plavecký styl | prsa |
| Účast na LOH | bez účasti |
| Údaje v infoboxu aktuální k roku 2023 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Miroslav Milý (20. dubna 1961 Přerov) je bývalý československý sportovní plavec.
Sportovní kariéra
[editovat | editovat zdroj]Narodil se do plavecké rodiny, ale odmalička ho sportovní aktivity příliš nelákaly. Plavat se nakonec naučil až v 6 letech, když ho kamarádi za úplatu polárkovým dortem hodili do vody a ukázali mu, jak se vody nebát.[1] Jeho matka Eva (roz. Janovská) patřila k předním přerovským závodním plavkyním v padesátých letech dvacátého století a po skončení sportovní činnosti vedla plavecké kurzy v oddíle přerovské Lokomotivy. Otec Miroslav st. byl také plavecký trenér a sportovní funkcionář a od 7 let se mu krátce jako trenér věnoval. V 9 letech nastoupil na dráhu závodního plavce a začal postupně s dvoufázovou přípravou pod vedením své matky. Specializoval se na plavecký styl prsa.[2]
Jako dorostenec se poprvé účastnil větší sportovní akce mladých sportovců ze socialistických zemí Družba v Lipsku v roce 1975.[3] V roce 1976 zvládl v srpnu v krátkém sledu odplavat závody juniorského mistrovství Evropy v Oslo[4] a za necelých 14 dní před domácím publikem v Praze-Podolí i plaveckou družbu. Z družby si přivezl domů dvě bronzové medaile ze 100 m prsa a s polohovou štafetou.[5]
Od roku 1977 se začal výrazně prosazovat mezi muži a až do roku 1980 odolával vábení některého ze středisek vrcholového sportu (SVS). Až do roku 1979 se tak připravoval v neadekvátních sportovních podmínkách, v atypickém bazénu z první republiky o rozměrech 12,5×5 m, v přerovské ulici Za mlýnem (Lázně Černá).[6][7] Teprve v roce 1978 byla v Přerově v akci Z dokončena krytá plavecká hala s 50 m bazénem, kterou z velké části zafinancovaly Přerovské strojírny. V roce 1979 přešel s plaveckým oddílem z TJ Lokomotiva do TJ Spartak Přerovské strojírny Přerov.[8]
Přestup z Přerova do Prahy v roce 1980 a vážný úraz v roce 1981
[editovat | editovat zdroj]Po maturitě na přerovském gymnáziu v olympijském roce 1980 složil přijímací zkoušky na VŠE v Praze a na podzim byl zařazen do střediska vrcholového sportu ministerstva školství k trenéru Rudolfu Poledníkovi. Krátce na to přestoupil i do plaveckého klubu pražských vysokoškoláků. Milý patřil k typům špičkových plavců, kteří byli jinak sportovními antitalenty. Jakokákoliv jiná tělesná cvičení, jiná sportovní aktivita mu činila potíže.[9] V plaveckém tréninku však uměl zabrat a v SVS ho v rámci vrcholové přípravy nešetřili ani v technicko-gymnastických prvcích jako doma v Přerově.
V přípravě v letní sezóně 1981 si začátkem června zlomil dva krční obratle. Při tréninku spadnul/přepadnul z bloků do vody a narazil hlavou o dno.[10] Kompresivní zlomenina pátého a šestého krčního obratle ho upoutala na tři měsíce do sádrového krunýře. Během rekonvalescence přibral 12 kg. Na podzim se vrátil k tréninku, ale měl od lékařů zakázáno skákat do vody po hlavě minimálně do konce kalendářního roku. Následný první skok po hlavě tzv. šipka po zranění byl psychicky náročný.[11]
Návrat po zranění – výborné zimní výkony, slabší létní 1982-1983, první start na ME v 22 letech
[editovat | editovat zdroj]Návrat po vážném úrazu mezi československou plaveckou špičku se v roce 1982 vydařil. Po psychické stránce mu pomohl trenér Rudolf Poledník, který ho v období depresívních stavů ujišťoval, že s ním stále počítá.[12][13] V zimní sezóně překonal letitý československý rekord na 200 m prsa časem 2:26,56[14] a tento rekord stáhl do konce zimní sezóny na 2:25,30.[15] Další den překonal poprvé československý rekord na 100 m prsa časem 1:06,37.[16] Mezistátní pětiutkání reprezentačních družstev v německém Sindelfingenu, na kterém oba rekordy zaplaval, však bylo poznamenáno emigrací pěti československých plavců v čele Miloslavem Roľkem. Jeho cílem pro letní sezónu byl start na srpnovém mistrovství světa v ekvádorském Guayaquilu, ale nesplnil náročná kritéria československého plaveckého svazu – na 200 m prsa plavali nejlepší světoví plavci v roce 1982 časy pod 140 sekund (2:20).
V zimní sezóně 1983 se po mírné letní stagnaci opět zlepšoval. Na březnovém zimním mistrovství republiky vylepšil své československé rekord na obou prsařských tratích – 100 m (1:06,09) a 200 m (2:23,09) prsa.[17] V červenci se však dostal jako loňské léto do útlumu. Na letní mistrovství republiky dokonce prohrál na své královské trati 200 m prsa s martinským Igorem Bukovským.[18] Nominaci na mistrovství Evropy v Římě však měl prakticky jistou kvůli sehrané reprezentační polohové štafetě na 4×100 m.[19] Při svém úvodním startu na mistrovství Evropy plaval v rozplavbách čas 1:06,33 na hranici osobního rekordu 1:06,09, který stačil na postup do B-finále. V odpoledním B-finále skončil na 7. místě (celkově 15.) v čase 1:06,80.[20] V závodě na 200 m prsa mu výsledným časem 2:23,09 v rozplavbách chybělo 29 setin k postupu do A-finále. Odpolední B-finále se mu nepovedly a časem 2:25,32 zopakoval celkové 15. místo z poloviční disciplíny.[21] Na závěr mistrovství plaval druhý prsařský úsek polohové štafety 4×100 m. Před letní sezónou ambiciózní polohová štafeta působila unaveným dojmem a skončila v rozplavbách na předposledním 11. místě.[22]
Olympijský rok 1984
[editovat | editovat zdroj]V přípravě na zimní sezónu 1984 zapracoval na rychlosti, aby byl skutečně platným členem polohové štafety na 4×100 m na olympijských hrách v Los Angeles. Na březnovém zimním mistrovství republiky v Brně zlepšil vlastní československý rekord 1:06,09 na 100 m prsa o více než sekundu na 1:05,08.[23] Další den rozjel úvodní část 200 m prsa na československý rekord, ale nasazené tempo nevydržel a v cíli dohmátl v čase 2:25,02. V rozhovoru po mistrovství tak vyjádřil mírnou nespokojenost se svými výsledky „mohlo to být lepší“.[24]
14. května vyšlo v tisku oficiální prohlášení o neúčasti Československa na olympijských hrách v Los Angeles.[25] V důsledku tohoto politického rozhodnutí vypustil letní plaveckou sezónu. Jak čerstvý absolvent VŠE a ženatý muž nastoupil základní vojenskou službu.[26][27]
Rozpačité mistrovství Evropy 1985 a zdravotní problémy 1986
[editovat | editovat zdroj]Zimní sezóna 1985 se po poprvé po letech nepovedla podle představ. Podstatnou její část promarodil vleklým zánětem nosohltanu.[28] Po celý rok 1985 zůstal daleko za svými osobními rekordy. Stále však potvrzoval roli nejlepšího československého prsaře. Nominaci na srpnové mistrovství Evropy v Sofii měl prakticky jistou kvůli zařazení polohové štafety na 4×100m.[29] Při individuálních startech na 100 m prsa skončil v čase 1:06,19 na celkovém 20. místě a nepovedl se mu závod na 200 m prsa, kde obsadil až 22. místo za podprůměrný čas 2:27,55.[30] Závěrečný den mistrovství nastoupil do polohové štafety 4×100 m a na svém druhém prsařském úseku zabojoval. Od Jana Bidrmana přebíral štafetu na posledním místě a při předávce vyrovnal ztrátu na štafety Řecka a Bulharska. V rozplavbách nakonec chybělo štafetě více štěstí, skončila na prvním nepostupovém 9. místě v čase 3:52,54, 41 setin od postupu do finále.[31]
Na podzim přestoupil ke sportovní rotě TJ Rudá hvězda Praha. Před novou sezónou se vyjádřil, že má myšlenky na ukončení sportovní kariéry.[32] Doma měl mladou rodinu, syna Matěje.[33] To se odrazilo na jeho celkové přípravě na sezónu 1986. V dubnu šéftrenér reprezentace Jan Passer uvedl, že Milý má zdravotní problémy trvalejšího rázu a nelze již počítat s jeho návratem k bazénu.[34]
Po skončení sportovní kariéry se vrátil domů na Přerovsko. Působí jako jeden z trenérů v domovském oddíle TJ Spartak Přerov (Plavání Přerov).
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Stadion č. 14 /1984. 1984-4-3, s. 32.
- ↑ Československý sport. 1980-4-24, s. 5.
- ↑ Československý sport. 1975-8-4, s. 5.
- ↑ Československý sport. 1976-8-11, s. 2.
- ↑ Československý sport. 1976-8-21, s. 1.
- ↑ http://www.rosmus.cz/dokumenty/Zmizela_mista/Parni_lazne_Cerna.pdf
- ↑ Československý sport. 1981-6-26, s. 3.
- ↑ Československý sport. 1978-12-19, s. 4.
- ↑ Československý sport. 1983-4-2, s. 6.
- ↑ Československý sport. 1981-7-2, s. 5.
- ↑ Československý sport. 1982-9-10, s. 8.
- ↑ Československý sport. 1983-9-10, s. 4.
- ↑ Československý sport. 1984-3-17, s. 4.
- ↑ Československý sport. 1982-2-15, s. 8.
- ↑ Československý sport. 1982-4-5, s. 3.
- ↑ Československý sport. 1982-4-8, s. 3.
- ↑ Československý sport. 1983-3-14, s. 3.
- ↑ Československý sport. 1983-7-25, s. 8.
- ↑ Československý sport. 1983-8-9, s. 5.
- ↑ Československý sport. 1983-8-23, s. 8.
- ↑ Československý sport. 1983-8-26, s. 1, 8.
- ↑ Československý sport. 1983-8-29, s. 3.
- ↑ Československý sport. 1984-3-10, s. 2.
- ↑ Československý sport. 1984-3-13, s. 2.
- ↑ Československý sport. 1984-5-14, s. 1, 3, 4.
- ↑ Československý sport. 1984-7-5, s. 5.
- ↑ Československý sport. 1984-10-30, s. 2.
- ↑ Československý sport. 1985-3-4, s. 6.
- ↑ Československý sport. 1985-7-27, s. 4.
- ↑ Československý sport. 1985-8-10, s. 8.
- ↑ Československý sport. 1985-8-12, s. 1, 4.
- ↑ Československý sport. 1985-12-12, s. 2.
- ↑ Československý sport. 1985-12-4, s. 2.
- ↑ Československý sport. 1986-4-30, s. 2.