Přeskočit na obsah

Miroslav Adámek (automobilový závodník)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Miroslav Adámek
Miroslav Adámek (2020)
Miroslav Adámek (2020)
Narození18. srpna 1939 (85 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Povolánípodnikatel v autoopravárenství, prodejce automobilů
Aktivní roky1970 - 2018
Ocenění- 1980 - Zlatý volant 1980 (disciplína: okruhy)

- 1990 - Zasloužilý mistr sportu
- 2013 - Zlatá spona AČR
- 2013 - FIA Mistr Evropy - historické závody automobilů do vrchu 2013 (C2-B3)
- 2022 - Legenda autosportu

- 2023 - Nejlepší vrchař ČSSR
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miroslav Adámek (* 18. srpna 1939 Praha) je český automobilový závodník a podnikatel. Proslavil se jako úspěšný závodní jezdec v 70. a částečně v 80. letech 20. století, kdy vévodil závodům československého mistrovství závodů automobilů na okruzích i do vrchu. V druhé polovině 80. let 20. století působil úspěšně v tehdy velmi populárním závodním okruhovém šampionátu - Interserie. V roce 2013 se stal mistrem Evropy v závodech historických automobilů do vrchu. Miroslav Adámek získal za svoji závodní kariéru celou řadu prestižních ocenění v oblasti motoristického sportu.

Narodil se v Praze - Modřanech v roce 1939 jako třetí dítě do rodiny, která provozovala autoopravárenskou dílnu. Jeho otec František Adámek založil tento rodinný autoservis v roce 1934.[1][2]

Měl starší sourozence - sestru Zdeňku a bratra Bohumila. Jeho bratr závodil v automobilových závodech v letech 1952-1957 a Miroslav se s ním několika závodů zúčastnil jako doprovod a tím poznal prostředí automobilových závodů.[3][2]

V roce 1954 se vyučil nástrojařem. Živil se tedy jako nástrojař a přivydělával si v původním rodinném autoservisu, který byl z vlastnictví jeho rodiny zestátněn v roce 1948. V roce 1964 přišla nabídka pro modřanský autoservis na opravování vozů značky NSU a tím začala pro Miroslava spolupráce s touto tehdejší německou automobilkou, která poznamenala jeho následující pracovní život i závodní činnost.[1][2]

Miroslav Adámek se v mládí věnoval házené, sjezdovému lyžování a lednímu hokeji.[4]

V roce 1990 se stal opětovně majitelem modřanského autoservisu, který provozoval jako prodejce a poskytoval servis automobilové značky Škoda či koncernovým vozům Volkswagen.[1]

Závodní kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Závodní začátky (1970-1976)

[editovat | editovat zdroj]

Miroslav Adámek spojil svoji závodní kariéru se závody automobilů do vrchu a na okruhu. Jeho závodní počátky jsou datovány na rok 1970, kdy se závodů začal účastnit s cestovním vozem NSU TT Prinz 1000, který získal během své pracovní stáže v Německu v roce 1968-1969.[1]

Ecce Homo Šternberk 1974 - Miroslav Adámek (NSU-TT)

V kategorii cestovních vozů působil s tímto automobilem v letech 1970 až 1976.[3] Miroslav Adámek dosáhl v těchto letech výrazných úspěchů ve své objemové třídě při závodech automobilů do vrchu i na okruzích. Soupeřil s jezdci Zdeňkem Vojtěchem, Břetislavem Enge nebo reprezentanty tehdejšího továrního týmu AZNP-Škoda. Právě vyrovnané souboje s těmito konkurenty pozdvihly povědomí o Adámkově závodním talentu.[3][5]

Havířov - Šenov 1974 - Miroslav Adámek (NSU-TT)

V rámci závodů do vrchu se stal v roce 1975 a 1976 mistrem Československa v kategorii A2 do 1300 cm³.[6][7] V této své závodní éře vyzkoušel i zahraniční závody do vrchu, kterých se účastnil od sezóny 1975. V sezóně 1976 absolvoval již celkem čtyři starty v závodech mistrovství Evropy.[8][9][10]

Přestup do skupiny sportovních prototypů (1977-1982)

[editovat | editovat zdroj]
Havířov - Šenov 1978 - Miroslav Adámek (NSU Brixner BS1300)

Od roku 1977 startoval ve skupině 6, tedy skupině určené pro sportovní vozy, kde nastupoval se speciálem NSU-Brixner BS1300.[11] S tímto sportovním prototypem působil v národních mistrovstvích závodů do vrchu i na okruzích, kde získal několik titulů mistra republiky v obou disciplínách a později úspěšně startoval i v závodech automobilů do vrchu v rámci mistrovství Evropy.[4]

V roce 1979 vyhrál svoji objemovou třídu v rámci skupiny 6 v hodnocení evropského šampionátu v závodech automobilů do vrchu. Poslední sezónu odjel se spiderem NSU-Brixner v roce 1982, kdy ho prodal.[4]

Miroslav Adámek si v těchto letech vyzkoušel i ojedinělé starty s formulovými monoposty, ale i s cestovními vozy - mimo jiné i se speciálem Škoda 130RS.[5]

Okruhové závody v rámci Interserie (1980-1996)

[editovat | editovat zdroj]
Interserie Wunstorf 1986 - Miroslav Adámek (Williams FW07 Can-Am Cosworth)

Následně Miroslav Adámek směřoval svůj zájem k účasti v okruhové Interserii. V rámci této závodní série určené pro závodní speciály (sportovní prototypy) startoval už s Brixnerem v roce 1980, ale pro dosažení lepších výsledků potřeboval startovat s konkurenceschopnějším vozem.

Možnost konkurenceschopnějších startů mu poskytl pronájem různých speciálů od zahraničních týmů (Gebhardt, Lechner, Hasenbichler, aj.). Působení v těchto týmech v rámci Interserie v divizi I., umožnilo Adámkovi usednout do speciálu skupiny C, Gebhardt JC842 (1984, 1985) nebo do monopostů bývalé formule 1, Williams FW07 Cosworth v úpravě pro Interserii (1986).[12]

Jeden z vrcholů Adámkovy sportovní kariéry byl start v závodě vytrvalostního mistrovství světa v roce 1985 (World Sportscar Championship 1985), kde startoval při závodě 31. International ADAC-1000-km-Rennen und die duschfrisch Trophy v týmu Sachs-Sporting s vozem Gebhardt JC843 ve skupině C2. Závod posádka Günter Gebhardt, Jo Gardtner, Miroslav Adámek nedokončila kvůli poruše na závodním voze.[13]

V roce 1986 překonal národní rychlostní rekord s vozem March 821 Ford CanAm, když dosáhl rychlosti 262,698km/h.[14]

Svých největších úspěchů v seriálu Interserie dosáhl v rámci divize 2, kde startoval se speciálem HSS-March 822 Audi Can-Am v letech 1987-1992.[12] V roce 1987 a 1989 dosáhl shodně na 2. místo v celkovém hodnocení šampionátu v rámci divize 2.[15]

Ecce Homo Šternberk 1990 - Miroslav Adámek (HSS-March 822 Audi CAN-AM)

Mezi lety 1986-1990 se Adámkovi podařilo zajistit i několik startů v závodech do vrchu s vozy, se kterými startoval v Interserii. Nezapomenutelnými se staly jeho účasti při závodech na české trati Ecce Homo ve Šternberku, kde dokázal v roce 1990 překonat absolutní traťový rekord a získat absolutní vítězství v závodě. Tento dosažený výsledek zařadil ve své kariéře mezi vůbec své největší závodní úspěchy.[3]

Po roce 1992 postupně utlumil svoji závodní činnost ve prospěch svého podnikání.

Pohárové okruhové závody v rámci českého mistrovství (1995-1999)

[editovat | editovat zdroj]

Pro návrat do českých okruhových závodů se Miroslav Adámek rozhodl v rámci pohárových závodů, nejdříve v rámci Ford Fiesta Cupu následně Škoda Pick-Up Freestyle a v letech 1997-1999 soutěžil ve Škoda Octavia Cupu.[15]

Působení v kategorii historických automobilů (2005-2018)

[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2005 se vrátil na závodní tratě[1] na post závodního jezdce s vozem NSU TT Prinz. Pravidelně se účastnil závodů historických vozů do vrchu, kde působil v českém mistrovství s občasnými starty na zahraničních závodech. Následně se účastnil i šampionátu pro historické automobily v rámci mistrovství Evropy. V roce 2013

Ilirska Bistrica 2013 - Miroslav Adámek (NSU-TT)

získal v šampionátu FIA Mistrovství Evropy v závodech historických automobilů do vrchu titul mistra Evropy (C2-B3).[16][2]

Glasbachrennen 2015 - Miroslav Adámek (NSU-TT)

Svoji závodní činnost oficiálně ukončil v roce 2018.[16]

Největší úspěchy

[editovat | editovat zdroj]
  • V letech 1978, 1979, 1980 se stal vítězem Československého mistrovství v závodech automobilů na okruzích.[5]
  • V letech 1975, 1976, 1978, 1979, 1980, 1981 a 1982 se stal vítězem Československého mistrovství v závodech automobilů do vrchu.[3]
  • V Interserii v rámci hodnocení divize II, získal v letech 1987 a 1989 titul vicemistra a v roce 1988 byl ve stejném hodnocení třetí.[5]
  • V roce 1990 dokázal absolutně zvítězit v závodě Ecce Homo Šternberk a zároveň tehdy dosáhl historicky nejrychlejšího času v jedné jízdě.[3]
  • Mistrem Evropy v závodech historických automobilů do vrchu se stal v roce 2013 s vozem NSU TT.[3]
  • V roce 2018 byl členem vítězného týmu (Vladimír Konicar, Jaroslav Mikeš, Josef Michl, Miroslav Adámek, Jindřich Indra, Jiří Kubíček, Petr Tykal), který soutěžil v rámci mistrovství Evropy historických vozidel v závodech do vrchu a díky jejich celosezónním výsledkům se stal celkovým mistrem Evropy v Poháru národů.[17][18]

Přehled dosažených výsledků v závodní kariéře

[editovat | editovat zdroj]
Rok Šampionát Výsledek Ocenění Kategorie Skupina Třída Automobil
1975 MČSSR - ZAV 1. Mistr republiky ZAV 1975 (A2 -1300) A2 - do 1300 NSU TT 1300
1976 MČSSR - ZAV 1. Mistr republiky ZAV 1976 (A2 -1300) A2 - do 1300 NSU TT 1300
1978 MČSSR - ZAO 1. Mistr republiky ZAO 1978 - B6 -1300 NSU-Brixner BS1300
MČSSR - ZAV 1. Mistr republiky ZAV 1978 - B6 -1300
1979 MČSSR - ZAO 1. Mistr republiky ZAO 1979 - B6 -1300
MČSSR - ZAV 1. Mistr republiky ZAV 1979 - B6 -1300
1980 MČSSR - ZAO 1. Mistr republiky ZAO 1980 - B6 -1300
MČSSR - ZAV 1. Mistr republiky ZAV 1980 - B6 -1300
1981 MČSSR - ZAV 1. Mistr republiky ZAV 1981 - B6 -1300
1982 MČSSR - ZAV 1. Mistr republiky ZAV 1982 Sportovní vozy - -
1987 Interserie 2. Vicemistr Interserie divize II. Divize II. - - HSS-March 822 Audi Turbo Can-Am
1988 Interserie 3. - Divize II. - - HSS-March 822 Audi Turbo Can-Am
1989 Interserie 2. Vicemistr Interserie divize II. Divize II. - - HSS-March 822 Audi Turbo Can-Am
1990 Interserie 3. - Divize II. - - HSS-March 822 Audi Turbo Can-Am
1997 Škoda Octavia Cup 11. - - - - Škoda Octavia I Cup
1998 Škoda Octavia Cup 13. - - - - Škoda Octavia I Cup
1999 Škoda Octavia Cup 11. - - - - Škoda Octavia I Cup
2013 ME FIA ZAV Historic 1. Mistr Evropy FIA ZAV Historic 2013 C2 B3 - NSU TT 1300
2018 ME FIA ZAV Historic 1. Mistr Evropy FIA ZAV Historic 2018 - Pohár národů C2 B3 - NSU TT 1300
  • V roce 1980 získal v anketě motoristických novinářů ocenění Zlatý volant za disciplínu závodů na okruzích[19].
  • Ocenění Zasloužilý mistr sportu získal Miroslav Adámek v roce 1990.[20]
  • V roce 1999 získal v rámci vyhlašování ankety Zlatý volant, Cenu Zdeňka Vojtěcha jako ocenění za celoživotní přínos českému automobilovému sportu.[15]
  • Miroslav Adámek je držitelem Zlaté spony Autoklubu ČR, jako ocenění za reprezentaci českého autosportu prostřednictvím zisku titulu mistra Evropy v závodech historických automobilů do vrchu v roce 2013.[21]
  • Ocenění "Legenda autosportu" získal v roce 2022 v rámci výstavy Racing Expo v Praze.[22]
  • V roce 2023 byl na setkání jezdců zvolen osobnostmi ze závodního prostředí nejlepším vrchařem ČSSR.[23]
  1. a b c d e Automobilový závodník Miroslav Adámek - 7. říjen 2005 - Barvy života | Česká televize. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  2. a b c d WOHLMUTH, Jiří; HOZÁK, Zbyněk. Zpravodaj Veterán | Autoklub České republiky. Kapitola Mistr Evropy Miroslav Adámek Příběh velkého motoristického srdce. Zpravodaj Svazu závodníků veteránů při Autoklubu České republiky [online]. Autoklub České republiky, 2015-02-13 [cit. 2023-08-08]. Roč. 34, čís. 111. Dostupné online. ISSN 1804-5103. 
  3. a b c d e f g PIKAL, Lukáš; FIALA, Karel; KREJČÍ, Roman. Fenomén Ecce Homo - Historie slavného závodu do vrchu 1905-2020. 1. vyd. Šternberk: SEBEI, 2020. 320 s. ISBN 978-80-907454-0-7. 
  4. a b c KOVÁŘÍK, Miloš. Svět velkých závodů. 1. vyd. Praha: Novinář, 1984. 173 s. 
  5. a b c d SIRNÝ, Aleš. Legendy naší silnice. 1. vyd. [s.l.]: CPress, 2019. 232 s. ISBN 978-80-264-2558-8. 
  6. SOUBOR AUTORŮ, -. Mistři Československé socialistické republiky pro rok 1976 v jednotlivých disciplínách motoristického sportu. Motoristická současnost. 1977-03, roč. 9, čís. 3. 
  7. SOUBOR AUTORŮ, -. Mistři ČSR - motorismus 1975. Motoristická současnost. 1976-04, roč. 8, čís. 4, s. 37. 
  8. NEUMANN, Dušan. Jak jsme jezdili v Evropě do kopce I.. Motoristická současnost. 1977-04, roč. 9, čís. 4, s. 45. 
  9. LAMBERT, Luboš. Dvojice Adámek + Adámek. Motoristická současnost. 1977-02, roč. 9, čís. 2, s. 64. 
  10. NEUMANN, Dušan. Jak jsme jezdili v Evropě do kopce (závěrečná část). Motoristická současnost. 1977-07, roč. 9, čís. 7, s. 38. 
  11. JAVŮREK, Jan. Novinka na našich okruzích. Motoristická současnost. 1977-09, roč. 9, čís. 9, s. 7. 
  12. a b Miroslav Adámek (CS) - All Results - Racing Sports Cars. www.racingsportscars.com [online]. [cit. 2023-08-07]. Dostupné online. 
  13. Hockenheim 1000 Kilometres 1985 - Racing Sports Cars. www.racingsportscars.com [online]. [cit. 2023-08-09]. Dostupné online. 
  14. JAVŮREK, Jan. Svět motorů. 1986. 
  15. a b c JANEK, Dalibor. Letos už bez Adámka - Loučení s legendou. Auto Tip. Automedia, 2000-01, roč. 10, čís. 2. ISSN 1210-1087. 
  16. a b Autoklub České republiky | Autoklub České republiky. www.autoklub.cz [online]. 2018-07-31 [cit. 2023-08-07]. Dostupné online. 
  17. 2018 Standings. Federation Internationale de l'Automobile [online]. 2019-02-12 [cit. 2023-08-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. GALAVEČER MOTORISTICKÉHO SPORTU 2018 | Autoklub České republiky. www.autoklub.cz [online]. 2018-12-14 [cit. 2023-08-11]. Dostupné online. 
  19. ZLATÝ VOLANT – VÝSLEDKY MINULÝCH ROČNÍKŮ | Zlatý volant, Zlatá řídítka, Zlaté oko [online]. [cit. 2023-08-07]. Dostupné online. 
  20. Miroslav Adámek (1939). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2023-08-11]. Dostupné online. 
  21. Př. 5 – Zlatá spona AČR | Autoklub České republiky. www.autoklub.cz [online]. 2022-02-21 [cit. 2023-08-07]. Dostupné online. 
  22. FELAX. Na Racing Expo byly vyznamenány legendy. Formule.cz [online]. 02.11. 2022 [cit. 2023-08-07]. Dostupné online. 
  23. Závody automobilů do vrchu - UAMK. www.edda.cz [online]. [cit. 2023-08-07]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • PIKAL, Lukáš; FIALA, Karel; KREJČÍ, Roman. Fenomén Ecce Homo - historie slavného závodu 1905 - 2020. 1. vyd. Šternberk: SEBEI, 2020. 320 s. ISBN 978-80-907454-0-7. 
  • KOVÁŘÍK, Miloš. Svět velkých závodů. 1. vyd. Praha: Novinář, 1984. 173 s. 
  • SIRNÝ, Aleš. Legendy naší silnice. 1. vyd. [s.l.]: CPress, 2019. 232 s. ISBN 978-80-264-2558-8. 
  • NOVOTNÝ, Pavel; DUFEK, Petr; RYBECKÝ, Vladimír. Století rychlosti - Encyklopedie motoristického sportu. 1. vyd. Praha: Sport-Press, 2003. 335 s. ISBN 80-903227-1-9. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]