Přeskočit na obsah

Miroslav Šrámek

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Miroslav Šrámek
Narození1896
???
Úmrtí29. března 1942
Příčina úmrtísebevražda
Povolánírevident u Zemského soudu
ZaměstnavatelZemský soud Praha
Příbuzníbratr Otakar Šrámek
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Miroslav Šrámek (1896 – 29. března 1942) byl účastník protinacistického odboje, vedoucí odbojové skupiny bratří Šrámků. Spolu se svým bratrem Otakarem Šrámkem byl aktivním podporovatelem členů výsadku Anthropoid.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Miroslav Šrámek se narodil v roce 1896. Za první světové války prošel československými legiemi v Rusku. Byl aktivní v Sokole, v Námestove na Slovensku byl starostou Sokola, potom člen Sokola ve Strašnicích.[1] Pracoval jako vrchní revident a vedoucí pozemkových knih u Zemského soudu na Ovocném trhu[2] v Praze I - Starém městě (dnes v budově sídlí Obvodní soud pro Prahu 1 a Obvodní soud pro Prahu 7, adresa: Ovocný trh 587/14).[3]

V odboji

[editovat | editovat zdroj]

Za německé okupace se Miroslav Šrámek spolu se svým bratrem Otakarem Šrámkem zapojil do protinacistického odboje. Jeho bratr Otakar byl za protektorátu zaměstnán ve zbrojní továrně ing. Františka Janečka v Pražské Michli (podél dnešní ulice Budějovická), která byla od začátku německé okupace Čech, Moravy a Slezska začleněna do německé zbrojní výroby.[4][5] Miroslav Šrámek stál v čele "odbojové skupiny bratří Šrámků".[4] K blízkým spolupracovníkům bratrů Šrámkových patřili Oldřich Frolík a Stanislav Albrecht (oba zaměstnanci Janečkovy zbrojovky)[6][7], bratři Miroslav Vojtěchovský a Jiří Vojtěchovský, kpt. Karel Pavlík[8] a pplk. Václav Novák.[9] Miroslav Šrámek byl ve spojení se skupinou generála Vojtěcha Luži.[1]

Do skupiny bratrů Šrámkových patřili rovněž bratři Linhartovi.[2] Miroslav Šrámek udržoval kontakty s Otto Linhartem, Zdeňkem Linhartem a také s Jindřichem Klečkou. V červenci roku 1941 Miroslav Šrámek oslovil pplk. Václava Nováka ohledně zprostředkování vhodného místa v Uhříněvsi či okolí, odkud by mohlo být radiotelegraficky vysíláno do Londýna. Václav Novák mu k tomuto účelu nabídl svůj uhříněveský byt v Riegrově (dnes Lidického) ulici, odkud poté několikrát vysílala radiostanice Sparta I.[9] V červenci až září 1941 vysílala Sparta I ze statku bratří Vojtěchovských v pražských Strašnicích v Katteho ulici čp. 12 (dnes Ke Strašnické 13, Praha 10 – Strašnice). Sem v zimě a na jaře roku 1942 docházeli Miroslav a Otakar Šrámkovi a účastnili se schůzek odbojářů, mezi nimiž byli např. Oldřich Frolík, kpt. Karel Pavlík, pplk. Novák, Ladislav Vaněk a výsadkáři Jan Kubiš, Jozef Gabčík, Josef Valčík a další.[4][8][5][9]

V domě Miroslavova bratra Otakara a jeho manželky Anny nacházeli občasný azyl rtm. Gabčík s rtm. Kubišem. Byl zde také ukryt jeden z jejich padáků.[4]

V únoru 1942 požádal Miroslav Šrámek pplk. Václava Nováka o další spolupráci. Potřeboval vyhledat místo, kde by anglická letadla mohla shodit zbraně, případně vysílací stanici[9] či vytyčit doskokovou plochu pro další výsadky z Velké Británie (např. Out Distance).[10] Informační schůzka proběhla u Vojtěchovských, zúčastnili se jí také O. Frolík, kpt. Pavlík, pplk. V. Novák, rtm. Kubiš, rtm. Gabčík. V Uhříněvsi se Miroslav Šrámek scházel s odbojáři v bytě pplk. Václava Nováka a u místa zvaného "Tři kameny" (rozcestí U tří kamenů), aby v okolí remízku na vršku Jankov vytyčili místa pro signalizační světla. Na začátku března 1942 u Jankova dvakrát čekali na přílet letadla. Ta však nepřiletěla a zdejší doskokové plochy nakonec využity nebyly.[10][9]

Dopadení, smrt

[editovat | editovat zdroj]

Gestapo se dostalo na stopu Miroslava Šrámka již v březnu 1942. Při zatýkání 29. března 1942 spáchal sebevraždu otrávením[1][2][4]. Hlavou odbojové skupiny bratří Šrámkových se poté stal jeho bratr Otakar. Ten byl zatčen 21. září 1942 a špinavou hrou donucen gestapem, aby se podílel na dopadení Oldřicha Frolíka. Nakonec byl odeslán do koncentračního tábora v Osvětimi, kde v závěru pochodu smrti zemřel 22. února 1943.[4][11]

Připomínka

[editovat | editovat zdroj]
  • Jméno Miroslava Šrámka je uvedeno na pamětní desce umístěné na schodišti v budově Obvodního soudu pro Prahu 1 a 7 na adrese Ovocný trh 587/14, Praha I-Staré Město. Na desce je nápis: "NAŠE OBĚTI ODBOJE: JUDR. ANTONÍN ŠAŠEK +15.12.1941, MIROSLAV ŠRÁMEK +29.3.1942, JUDR VLADIMÍR MIKULEC +10.7.1942. NEZAPOMENEME!"[3]
  • Jeho jméno je uvedeno na pamětní desce obětem 2. světové války na průčelí budovy strašnické sokolovny, na adrese Saratovská 400/4, 100 00 Praha 10 – Strašnice. Na desce je nápis: "ZA NAŠÍ SVOBODU ŽIVOT POLOŽILI 1939 – 1945 (následuje výčet jmen) ŠRÁMEK MIROSL.[12]

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Bratr Otakar Šrámek
    Bratr Otakar Šrámek
  • Spolupracovník v odboji Oldřich Frolík
    Spolupracovník v odboji Oldřich Frolík
  • Spolupracovník v odboji pplk. Václav Novák
    Spolupracovník v odboji pplk. Václav Novák
  • Pamětní deska na budově strašnické sokolovny se jménem Miroslava Šrámka
    Pamětní deska na budově strašnické sokolovny se jménem Miroslava Šrámka

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c PADLÍ BRATŘI sokol-strasnice.cz. www.sokol-strasnice.cz [online]. [cit. 2025-03-19]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt: československý odboj a nacistická okupační moc 1942. 1. vyd. Praha: Centrum české historie a Oblastní muzeum Praha-východ, 2025. ISBN 978-80-88162-24-7. 
  3. ↑ a b Pamětní deska Obětem 2. světové války - Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2025-03-19]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e f ŠMEJKAL, Pavel. Protektorátem po stopách parašutistů: vojáci - odbojáři - památníky. Vydání první. vyd. Praha: Academia 1127 s. (Průvodce). ISBN 978-80-200-2614-9. 
  5. ↑ a b PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa - události - lidé. vyd. 1. vyd. Praha: Academia Archiv hlavního města Prahy (Průvodce). ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. 
  6. ↑ Příběh rodiny Albrechtových: Mauthausen. mauthausen.webnode.cz [online]. [cit. 2025-03-19]. Dostupné online. 
  7. ↑ Příběh rodiny Frolíkovy :: Mauthausen. mauthausen.webnode.cz [online]. [cit. 2025-03-19]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b ČVANČARA, Jaroslav. Anthropoid: příběh československých vlastenců. Vydání druhé rozšířené. vyd. Praha: Centrum české historie, 2021. 374 s. ISBN 978-80-88162-22-3. 
  9. ↑ a b c d e Anthropoid UH - historie. Mysite [online]. [cit. 2025-03-19]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b Okousaná sušenka z Anglie. Historici zjistili nová fakta o působení Kubiše a Gabčíka. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2025-02-07]. Dostupné online. 
  11. ↑ LUB. Záhadný obraz sice našel adresáta, pak ale zmizel…. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2025-03-19]. Dostupné online. 
  12. ↑ Pamětní desky Obětem 2. světové války. www.vets.cz [online]. [cit. 2025-03-30]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ČVANČARA, Jaroslav. Anthropoid: příběh československých vlastenců. Praha: Centrum české historie, 2021. ISBN 978-80-88162-22-3
  • PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: Místa – události – lidé. Praha: Academia, 2013. ISBN 978-80-200-2256-1
  • ŠMEJKAL, Pavel. Protektorátem po stopách parašutistů: Vojáci - odbojáři - památníky. Praha: Academia, 2016. ISBN 978-80-200-2614-9
  • ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt: československý odboj a nacistická okupační moc 1942. Praha: Centrum české historie a Oblastní muzeum Praha-východ, 2025. ISBN 978-80-88162-24-7.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Miroslav_Šrámek&oldid=24784828“