Minervina
| Minervina | |
|---|---|
 Imaginární portrét (1587) | |
| Narození | 3. století |
| Choť | Konstantin I. Veliký |
| Děti | Crispus |
| Příbuzní | Flavius (vnuk) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Minervina (3. století? - 4. století?) byla první manželkou či jen konkubínou římského císaře Konstantina I. Velikého a matkou jeho nejstaršího syna Crispa.[1]
Život[editovat | editovat zdroj]
Konstantin I. byl v mládí rukojmím na dvoře východořímského císaře Diokleciána v Nikomédii, čímž si zajistil loajalitu jeho otce Constantia Chlora, caesara Západořímské říše.
V roce 307 si chtěl Konstantin upevnit své postavení mezi ostatními tetrarchy a tak se oženil s Faustou, dcerou císaře Maximiana. Toto manželství přimělo moderní historiky k pochybnostem o jeho vztahu k Minervině a Crispovi. Pokud by byla Minervina jeho legitimní manželkou, musel by se Konstantin před svatbou s Faustou podle kánonu 8 Prvního nikajského koncilu rozvést, což by vyžadovalo oficiální písemný souhlas podepsaný jím samotným, ale o žádném takovém souhlasu se zdroje nezmiňují. To vedlo mnoho historiků k závěru, že vztah mezi Konstantinem I. a Minervinou byl neformální, přičemž se domnívají, že byla neoficiální milenkou. Minervina však mohla být v roce 307 již mrtvá a ovdovělý Konstantin by nemusel podstupovat žádný manželský rozvod.
Literární zdroje odkazují na Minervinu jako na konkubínu, ale dochovaný panegyrik uvádí, že Konstantin I. byl ženatý již kolem roku 290.[2] Historici Timothy Barnes a David Woods považují panegyrik za důkaz manželství Minerviny a Konstantina,[2][3][4] zatímco Hans Pohlsander se domnívá, že panegryk není zcela pravdivý a Minervina byla pouze císařovou milenkou.[5] Také pozdní antičtí historici prezentují Minervinu jako císařovu konkubínu.[6]
Jaký byl vztah mezi Konstantinem a Minervinou, ani důvod, proč se Crispus dostal pod ochranu svého otce je nejisté. Potomek z nelegitimního vztahu mohl způsobit problémy v dynastii a pravděpodobně by se nedostal pod ochranu císaře, ale Crispus byl vychován svým otcem v Galii.[3] To lze považovat za důkaz láskyplného vztahu mezi Konstantinem a Minervinou, což mohlo být důvodem chránit jejího syna.[2]
Příběh Minerviny je dost podobný příběhu Konstantinovy matky Heleny. Konstantinův otec Constantius Chlorus se s ní musel z politických důvodů rozvést, aby se vzápětí mohl oženit s Flavií Maximianou Theodorou, dcerou Maximiana, čímž si s novým tchánem zajistil spojenectví. I Konstantin se možná rozvedl s Minervinou, aby si zajistil spojenectví se stejným mužem. Constantius Chlorus se syna Konstantina nevzdal, tak se patrně Konstantin rozhodl následovat příkladu svého otce a Crispa neopustil. Přesné důvody tohoto jednání nejsou známé, ale Crispus vyrůstal po boku svého otce. Konstantin dokonce svěřil jeho vzdělání Lactantiovi, jednomu z nejvýznamnějších křesťanských učitelů té doby, který pravděpodobně začal Crispa vyučovat před rokem 317. Přes všechny tyto události byl v roce 326 na Konstantinův rozkaz Crispus odsouzen k smrti.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Minerva na anglické Wikipedii.
- ↑ POTTER, David Stone. Constantine the Emperor. [s.l.]: Oxford University Press Dostupné online. ISBN 978-0-19-023162-0. S. 98. (anglicky)
- ↑ a b c JONES, A. H. M.; MARTINDALE, J. R.; MORRIS, J. The prosopography of the later Roman Empire. Cambridge: University Press ISBN 0-521-07233-6.. S. 602-603. (anglicky)
- ↑ a b BARNES, Timothy D.; BENTHE, H. F.; HABERLAND, G. The New Empire of Diocletian and Constantine:. www.degruyter.com. Dostupné online [cit. 2024-07-01]. DOI 10.4159/harvard.9780674280670.
- ↑ WOODS, David. On the Death of the Empress Fausta. S. 70–85. Greece and Rome [online]. Cambridge University Press, 1998-04 [cit. 2024-07-01]. Roč. 45, čís. 1, s. 70–85. Dostupné online. DOI 10.1093/gr/45.1.70.. (anglicky)
- ↑ POHLSANDER, Hans A. Emperor Constantine. [s.l.]: Routledge 144 s. Dostupné online. ISBN 978-1-134-36445-9. Kapitola De Imperatoribus Romanis, s. 16. (anglicky)
- ↑ HILLNER, Julia. Helena Augusta: Mother of the Empire. [s.l.]: Oxford University Press Dostupné online. ISBN 978-0-19-087529-9. Kapitola Off stage, s. 66. (anglicky)