Mincovna v Złotém Stoku

Mincovna v Złotém Stoku Mennica w Złotym Stoku
Budova historické mincovny v někdejším horním městě Złoty Stok
Účel stavby
mincovna, báňský úřad, městský soud, střední škola, bytový dům
Základní informace
Sloh	renesanční
Materiály	kámen, cihly
Stavitel	Hans Dypold
Stavebník	kníže Karel I. Minsterberský
Poloha
Adresa	Plac Kościelny 1, 57-250 Złoty Stok, okres Ząbkowice Śląskie, Dolnoslezské vojvodství, Polsko Polsko
Souřadnice	50°26′32″ s. š., 16°52′24″ v. d.
Další informace
Kód památky	806/WŁ z 1981-05-14, A/5199/806/WŁ z 2011-05-05
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bývalá mincovna v Złotém Stoku je historická budova ze 16. století, která se nachází v centru někdejšího horního města Złoty Stok (německy Reichenstein, česky Rychleby) v polském Dolnoslezském vojvodství. Mincovna, v níž razili svá platidla i představitelé významných českých šlechtických rodů z Poděbrad a z Rožmberka, je chráněná jako kulturní památka.

Historie

Již od první poloviny 14. století století bylo minsterberské knížectví, jehož součástí byl i Reichenstein/Rychleby, ovládáno českou šlechtou a českými panovníky.

Kníže Karel I. Minsterberský, zakladatel rychlebské mincovny, na kresbě Bartoloměje Paprockého z roku 1593

V letech 1456 –1462 vlastnil Minsterberské knížectví ve Slezsku český král Jiří z Poděbrad, po něm pak jeho syn Jindřich I. starší z Minsterberka. V roce 1498 převzal Minsterberské knížectví a Olešnické knížectví Poděbradův vnuk Karel I. Minsterberský, který zde vládl až do své smrti v roce 1536.

V roce 1502 minsterberský kníže, který byl zároveň nejvyšším hejtmanem Českého království, jako majitel města a dolů v Rychlebech získali právo razit zlaté guldeny a dukáty. V roce 1507 rozhodl o přemístění dosavadní mincovny z Ząbkowic Śląských na rychlebský hrad. Po třinácti letech, v roce 1520, nechal v centru Reichensteinu postavit novou knížecí mincovnu z kamene a cihel, obklopenou kamennou zdí, kterou zbudoval stavitel Hans Dypold .l

V téže době vznikly v Rychlebech i některé další historické budovy, jako např. Fuggerovský dům na rohu Placu Kościelného a náměstí (Rynek  nr. 20). Příslušníci minsterberské větve rodu pánu z Kunštátu a Poděbrad razili v Rychlebech své mince až do roku 1570.

Zlatá mince Viléma z Rožmberka z roku 1585

V druhé polovině 16. století se do historie rychlebské mincovny významně zapsal přední český šlechtic a diplomat Vilém z Rožmberka. V 70. letech 16. století, kdy působil v Polsku v čele habsburské diplomatické mise, se dokonce stal jedním z kandidátů na polský trůn. Vilém z Rožmberka koupil v roce 1581 město Rychleby se všemi zdejšími zlatými doly a mincovnou, ve které začal razit vlastní zlaté a stříbrné mince. Na jejich líci bylo vyobrazení rožmberského vladaře, doprovázené nápisem GWILEL GUB DOM ROSEN. Na rubu mincí, podobně jako u starších mincí poděbradských, byl zobrazen svatý Kryštof a nápis MONE AUR REICHSTEIN. Na počest události, kdy se Vilém z Rožmberka stal rytířem Řádu zlatého rouna, byly v Rychlebech roce 1585 raženy zvláštní zlaté mince o průměru 27 mm v hodnotě 2 a 4 dukátů . Na líci těchto mincí byl portrét Viléma z Rožmberka, na rubu pak rožmberský erb, obepnutý řetězem s Řádem zlatého rouna.

Vilém z Rožmberka používal rychlebskou mincovnu až do své smrti v roce 1592, v letech 1592–1595 zde razil mince jeho mladší bratr a dědic Petr Vok z Rožmberka. V následujících letech vlastnictví města se zlatými doly a mincovnou přešlo na místní slezská knížata.

Rychlebská mincovna byla považována za nejvýznamnější mincovnu v celém Slezsku. Později se budova mincovny stala sídlem knížecího a císařského báňského úřadu, v letech 1769–1779 zde sídlil Vyšší báňský úřad, jemuž podléhaly všechny slezské doly.

Ještě později zde bylo sídlo městského soudu a poté místní Střední chemické školy. V 21. století historická budova mincovny slouží jako bytový dům.

Popis

Mincovna byla vybudována pouhé dvě desítky metrů jižně od někdejšího evangelického kostela svatého Kryštofa, postaveného v letech 1513 – 1517, a zhruba 70 metrů jižně od rychlebského náměstí. Opevněná stavba, obklopená kamennou zdí, byla zhotovena z kamene a cihel. Středem domu vedl klenutý průjezd, na obou stranách uzamykatelný branami. Dům je patrový, střecha je krytá taškami. Zvláštností je úzká podzemní chodba, která spojuje sklepy mincovny s kryptou pod rychlebským renesančním evangelickým kostelem.

Galerie

• 
  Pohled od jihu na zadní trakt mincovny a kostel sv. Kryštofa
• 
  Průjezd s klenutým stropem
• 
  Mince Petra Voka z Rožmberka z roku 1594
• 
  Dvůr historické mincovny
• 
  Pohled z ulice Plac Kościelny, vlevo dům Fuggerů

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Mennica w Złotym Stoku na polské Wikipedii a Zamek w Złotym Stoku na polské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mincovna v Złotém Stoku na Wikimedia Commons
• Mincovnictví Viléma z Rožmberka na numismatickém fóru