Přeskočit na obsah

Mincovní konsorcium

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Mincovní konsorcium bylo uskupení finančníků zřízené roku 1622 smlouvou, kterou ve Vídni podepsala za jednu stranu císařská dvorní komora zastupující císaře Ferdinanda II. a za druhou bankéř a obchodník Hans de Witte, zastupující 15 členů konsorcia. To získalo za roční nájem šesti milionů zlatých monopolní právo na ražbu mincí v Čechách, na Moravě a v Dolním Rakousku a současně výhradní právo vykupovat neražené stříbro i všechno stříbro vytěžené v českých dolech.

Historické souvislosti

[editovat | editovat zdroj]

Návrh na znehodnocení měny padl již roku 1621.[1] Císař za půjčku umožnil spolku monopolní příjmy z mincovnictví. Spolek finančníků, z nichž většina byli šlechtici, spustil stažení měny a její devalvaci[2] na desetinu její původní hodnoty. Následná inflace a válka vedly ke hladomoru.

Z 15 členů konsorcia jich je doloženo 5: Jakub Baševi (později z Treuenburka), Pavel Michna z Vacínova, Karel I. z Lichtenštejna, Albrecht z Valdštejna, Hans de Witte.[3]

Dalšími společníky byli pravděpodobně úředníci spravující dvorní finance a dohlížející na finanční operace v Čechách, pravděpodobně k nim patřili Karel z Harrachu či Jan Oldřich z Eggenberka.[1]

  1. a b Euro.cz [online]. [cit. 2020-06-07]. Dostupné online. 
  2. Mincovní konsorcium: Největší zlodějina raného novověku (1.). 100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2016-07-16 [cit. 2020-06-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Bankrot v roce 1623 – Stříbrňák.cz [online]. [cit. 2020-06-07]. Dostupné online.