Mimivirus
 Mimivirus | |
|---|---|
 Mimivirus | |
| Baltimorova klasifikace virů | |
| Skupina | I (dsDNA viry) |
| Vědecká klasifikace | |
| Realm | Varidnaviria |
| Říše | Bamfordvirae |
| Kmen | Nucleocytoviricota |
| Třída | Megaviricetes |
| Řád | Imitervirales |
| Čeleď | Mimiviridae |
| Rod | Mimivirus |
| druhy | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mimivirus je rod virů s dvouvláknovou DNA, výjimečný svými rozměry (průměr dvacetistěnné kapsidy 400 nm, celkově až 800nm) i výjimečně velkým genomem (1 181 404 párů bází).[1][2] Je znám jediný druh – Acanthamoeba polyphaga mimivirus (APMV). Virus byl nalezen v měňavkovci Acanthamoeba polyphaga a pro svou velikost byl zprvu považován za bakterii.
Mimivirus patří do skupiny tzv. jaderně-cytoplazmatických virů s velkou DNA označované NCLDV (z anglického nucleocytoplasmic large DNA viruses). Ta je někdy považována za novou, čtvrtou doménu živých organismů. Právě velký genom virů rodu mimivirus jako typických zástupců skupiny umožnil provést molekulárně biologické srovnání s ostatními doménami, poskytující indicie pro fylogenetické vyčlenění této domény.[3][4] Existence nové domény je zatím přijímána skepticky.[5][6]
Do příbuznosti mimiviru je řazen i rekordman ve velikosti virů z r. 2011 – Megavirus chilensis. Jeho genom je ještě o 6,5 % větší než genom mimiviru – obsahuje 1 259 197 párů bází.[7][8] V roce 2013 pak rekord převzaly pandoraviry, pravděpodobně také z příbuznosti mimiviru – konkrétně Pandoravirus salinus obsahuje 2,47 milionů párů bází a s velikostí 1 mikrometr je dokonce viditelný optickým mikroskopem.[9][10] V roce 2014 pozici rekordmana převzal ještě o polovinu větší pithovirus.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Xiao C., Kuznetsov Y. G., Sun S., Hafenstein S. L., Kostyuchenko V. A., Chipman P. R., Suzan-Monti M., Raoult D., McPherson A., Rossmann M. G. Structural Studies of the Giant Mimivirus. PLoS Biol.. 28. duben 2009, svazek 7, čís. 4, s. e92. Dostupné online. DOI 10.1371/journal.pbio.1000092. PMID 19402750. (anglicky)
- ↑ Acanthamoeba polyphaga mimivirus, complete genome, NCBI (anglicky)
- ↑ BOYER, Mickaël; MADOUI, Mohammed-Amine; GIMENEZ, Gregory, Bernard La Scola, Didier Raoult. Phylogenetic and Phyletic Studies of Informational Genes in Genomes Highlight Existence of a 4th Domain of Life Including Giant Viruses. E15530. PLoS One [online]. 2. prosinec 2010 [cit. 2011-05-03]. Svazek 5, čís. 12. Dostupné online. PDF [1]. ISSN 1932-6203. DOI 10.1371/journal.pone.0015530. (anglicky)
- ↑ COLSON, Philippe; GIMENEZ, Gregory; BOYER, Mickaël, Ghislain Fournous, Didier Raoult. The Giant Cafeteria roenbergensis Virus That Infects a Widespread Marine Phagocytic Protist Is a New Member of the Fourth Domain of Life. E18935. PLoS One [online]. 29. duben 2011 [cit. 2011-05-03]. Svazek 6, čís. 4. Dostupné online. PDF [2]. ISSN 1932-6203. DOI 10.1371/journal.pone.0018935. (anglicky)
- ↑ http://www.rense.com/general58/dorth.htm
- ↑ WILLIAMS, Tom A.; EMBLEY, T. Martin; HEINZ, Eva. Informational Gene Phylogenies Do Not Support a Fourth Domain of Life for Nucleocytoplasmic Large DNA Viruses. S. 1–11, e21080. PLoS ONE [online]. 16. červen 2011. Svazek 6, čís. 6, s. 1–11. Dostupné online. PDF [3]. ISSN 1932-6203. DOI 10.1371/journal.pone.0021080. (anglicky)
- ↑ ARSLAN,, Defne; LEGENDRE, Matthieu; SELTZER, Virginie, ABERGE Chantal, CLAVERIE Jean-Michel. Distant Mimivirus relative with a larger genome highlights the fundamental features of Megaviridae. S. 17 486 – 17 491. PNAS (Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America) [online]. 10. říjen 2011. Svazek 108, čís. 42, s. 17 486 – 17 491. Dostupné online. ISSN 0027-8424. DOI 10.1073/pnas.1110889108. (anglicky)
- ↑ Mega beats Mimi for world's biggest virus, PhysOrg, 10. 10. 2011 (anglicky) – popularizační článek k předchozí referenci
- ↑ PHILIPPE, Nadège, et al. Pandoraviruses: Amoeba Viruses with Genomes Up to 2.5 Mb Reaching That of Parasitic Eukaryotes. S. 281–286. Science [online]. 19. červenec 2013. Svazek 341, čís. 6143, s. 281–286. Dostupné online. ISSN 1095-9203. DOI 10.1126/science.1239181. (anglicky)
- ↑ MIHULKA, Stanislav: Mimiviry jsou out, teď vládnou pandoraviry! (popularizační článek k předchozí referenci). O.S.E.L., 20. červenec 2013. Dostupné online
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mimivirus na Wikimedia Commons
