Miloslav Skořepa
| Miloslav Skořepa | |
|---|---|
 | |
| Narození | 24. února 1895 Kutná Hora  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 15. června 1942 (ve věku 47 let) Praha  Protektorát Čechy a Morava |
| Příčina úmrtí | popraven zastřelením |
| Místo pohřbení | Vinohradský hřbitov |
| Národnost | česká |
| Povolání | pedagog a pedopsycholog |
| Rodiče | Antonín Skořepa, Helena Malinová |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Miloslav Skořepa (24. února 1895 Kutná Hora[1] – 15. června 1942 Praha[2]) byl český pedagog a pedopsycholog popravený nacisty.
Život
[editovat | editovat zdroj]Miloslav Skořepa se narodil 24. února roku 1895 do rodiny košíkáře Antonína Skořepy a jeho ženy Heleny, roz. Malinové. Mezi lety 1910 a 1914 vystudoval učitelský ústav Gustava Adolfa Lindnera v Kutné Hoře. Jako odborný učitel působil v Německém Brodu na chlapecké měšťanské škole, od roku 1935 pak jako školní inspektor v Roudnici nad Labem a Praze. Stal se redaktorem časopisů Školské reformy a Školská správa, spoluredaktorem časopisu Komenský a předsedou nakladatelství Dědictví Komenského. Jeho četné publikace se soustředily na téma mravní, občanské a sexuální výchovy dětí. Kladné ohlasy zaznamenalo zejména dílo Puberta z roku 1928. Za účast v odboji byl zatčen gestapem a 15. června 1942 popraven na kobyliské střelnici.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]- Úvod do přirozené morálky (1922) [3]
- Povídky pro mládež k nauce mravní a občanské (1924) [4]
- Dědictví Komenského (1940) [5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých hlavního magistrátu, sign. MAG Z20, s. 94
- ↑ SKOŘEPA, Miloslav. Úvod do přirozené morálky [online]. Praha: Ústřední nakladatelství a knihkupectví učitelstva českoslovanského, 1922 [cit. 2022-09-21]. Dostupné online.
- ↑ SKOŘEPA, Miloslav. Povídky pro mládež k nauce mravní a občanské [online]. Praha: Alois Šašek, 1924 [cit. 2022-09-21]. Dostupné online.
- ↑ SKOŘEPA, Miloslav. Puberta [online]. Praha: Dědictví Komenského, 1940 [cit. 2022-09-21]. Dostupné online.
