Miloslav Chlupáč
| Miloslav Chlupáč | |
|---|---|
 Miloslav Chlupáč v Muzeu umění Benešov, poctěn čestným občanstvím města (2001) | |
| Narození | 10. července 1920 Benešov  Československo |
| Úmrtí | 30. listopadu 2008 (ve věku 88 let) Praha Česko |
| Povolání | sochař, malíř, historik umění, fotograf, kurátor, učitel a restaurátor |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Miloslav Chlupáč (10. července 1920 Benešov – 30. listopadu 2008 Praha) byl český sochař, malíř a výtvarný publicista.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se roku 1920 v Benešově, jeho otec byl klasický filolog a slavista a vyučoval na tamním gymnáziu, matka byla členkou místní pobočky Alliance française.[1] V roce 1939 začal studovat medicínu v Praze, po uzavření vysokých škol se vyučil kamenosochařem v kamenickém závodě v Kralupech nad Vltavou a v pražské kamenosochařské dílně Otakara Velínského. Během druhé světové války byl totálně nasazen.[2] V roce 1948 absolvoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze v ateliéru Josefa Wagnera.[3] V letech 1946–1948 pracoval jako redaktor Kulturní politiky. V 50. letech 20. století pracoval jako restaurátor.[2] Patřil do Skupina Máj 57. V 60. letech 20. století uspořádal společně s Rudolfem Uhrem první československé sochařské sympozium ve Vyšných Ružbaších. V roce 1968 se stal předsedou Bloku tvůrčích skupin.[4] Od 70. do 80. let 20. století nesměl vystavovat.[5] Živil se jako topič, od konce 70. let mohl pracovat jako restaurátor. Od roku 1986 vyučoval na letních sochařských akademiích v Salcburku a Wadgassenu. Po obnově demokracie navázal kontakty s novým Muzeem umění a designu v rodném Benešově, kterému daroval některá svá díla. Byl také členem jeho odborné rady. V roce 2001 mu starosta města udělil v muzeu čestné občanství.[6] Roku 2008 byl přizván na natáčení krátkého dokumentárního filmu Vetřelci a volavky o historii a současném stavu uměleckých děl vytvořených v letech 1968–1989. Ve svém ateliéru v Kobylisích pracoval až do své smrti v roce 2008.[4]
.jpg)
Jeho sochy stojí například v Klagenfurtu, Oggelshausenu, Grenoblu, Ciudad de México, Salcburku, v rodném Benešově, Brně, Karlových Varech, Zlíně či Praze.[4] Inspiroval se kubismem, tvořil monumentální díla se vztahem k figuře.[7] Kromě sochařství se věnoval i malbě a teorii umění.
Samostatné výstavy
[editovat | editovat zdroj]- 1962 Galerie Nová síň, Praha
- 1964 Divadlo S.K. Neumanna, Praha
- 1965 Galerie im Griechenbeisl (se Zbyňkem Sekalem), Vídeň
- 1969 model plastiky pro Palachův pylon před budovou bývalého Federálního shromáždění, realizace plastiky 2018
- 1985 Malá galerie Stavoprojektu, Brno
- 1989 Cristallerie, Wadgassen (Německo)
- 1990 Národní galerie v Praze, Malá galerie Sbírky českého sochařství
- Galerie Peithner - Lichtenfels a Čubra, Praha
- 1994 Galerie Peithner - Lichtenfels, Vídeň
- 1995 Oblastní galerie Vysočiny, Jihlava
- Severočeská galerie, Litoměřice
- Galerie výtvarného umění v Mostě, Most
- 1996 Galerie umění, Karlovy Vary
- 1997 Státní galerie výtvarného umění, Náchod
- Maloskalská galerie, Malá Skála
- 1998 Muzeum a galerie Litomyšl
- 1999 Galerie Vltavín, Praha
- 2000 Galerie Millennium, Praha
- Státní galerie výtvarného umění, Náchod
- 2001 Egon Schiele Centrum, Český Krumlov
- 2009 Galerie U Betlémské kaple, Praha[5]
Zastoupení ve sbírkách (výběr)
[editovat | editovat zdroj]- Muzeum Kampa
- Muzeum umění a designu Benešov
- Národní galerie v Praze
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ OSUDY - Miloslav Chlupáč. Český rozhlas [online]. 2010-07-26 [cit. 2015-10-27]. Dostupné online.
- ↑ a b Miloslav CHLUPÁČ [online]. Revolver Revue, 2005 [cit. 2015-10-27]. Dostupné online.
- ↑ FIŠER, Marcel. Miloslav Chlupáč [online]. Artlist, 2010 [cit. 2015-10-27]. Dostupné online.
- ↑ a b c KAROUS, Pavel. Miloslav Chlupáč [online]. Vetřelci a volavky, 2015 [cit. 2015-10-27]. Dostupné online.
- ↑ a b Výstava - Miloslav Chlupáč [online]. Galerie Art Praha, 2011-03-28 [cit. 2015-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-18.
- ↑ FASSATIOVÁ, Anna. Čtvrtstoletí Muzea umění a designu Benešov 1990-2015. Benešov: Muzeum umění a designu Benešov ca 600 s. v různém stránkování s. Dostupné online. ISBN 978-80-87400-16-6, ISBN 80-87400-16-X. OCLC 904580605
- ↑ JŮZLOVÁ, Jana; KOČÍ, Antonín. Česko. Praha: Euromedia Group, k.s. - Knižní klub, 2005. ISBN 80-242-1525-X. Kapitola Chlupáč Miloslav, s. 151.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ŠETLÍK, Jiří. U sochaře Miloslava Chlupáče. [ČSR]. 1967, čís. 4, s. 220–222. ISSN 0300-5305.
- Fernand Hazan (ed.), Nouveau dictionnaire de la sculpture moderne, Paris 1970, p. 66
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Miloslav Chlupáč na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Miloslav Chlupáč
- Miloslav Chlupáč v informačním systému abART
- Dílo Miloslava Chlupáče
- Portréty: Miloslav Chlupáč, sochař. 2005. In: Česká televize. ČT art. 15.10.2020. iVysílání.
