Miloslav Baláš

Příbuzenstvo
bratr	Augustin Baláš (1904–1995)
sestra	Marta Balášová (1905–1967)
bratr	František Baláš (1909–1985)
bratr	Karel Baláš (1911–2003)
zeť	Ing. Miroslav Pometlo (1944–1988)
vnučka	Ing. Petra Svobodová, roz. Pometlová (1971)
vnuk	Mgr. Jiří Pometlo (1974)
vnučka	Ing. Marta Major, roz. Pometlová (1981)

JUDr. Miloslav Baláš
JUDr. Miloslav Baláš
Rodné jméno	Miloslav Karel Balaš
Narození	22. října 1907; Křivé ; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	31. října 1983 (ve věku 76 let); Nový Jičín ; Československo
Povolání	překladatel, spisovatel, historik, archivář, muzeolog, bibliofil, redaktor, básník a vlastivědec
Alma mater	Univerzita Karlova
Manžel(ka)	Hedvika Balášová, roz. Jušková
Děti	Vladimír a Milada Pometlová
Rodiče	Emanuel Balaš a Amálie roz. Sváková
Příbuzní	Emanuel Baláš, Karel Baláš – bratři
	citáty na Wikicitátech
	Seznam děl v Souborném katalogu ČR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Miloslav Baláš (22. října 1907 Křivé^[1] – 31. října 1983 Nový Jičín) byl moravský spisovatel, historik a překladatel z arabštiny a francouzštiny. Miloslav Baláš byl rovněž vlastivědný pracovník zaměřený na region Valašska a Novojičínska. Spolupracoval s krajovými muzei a přispíval do regionálních časopisů a novin.

Život

Narodil se jako třetí ze šesti sourozenců Emanuelu Balašovi (1880–1965) a Amálii roz. Svákové (1874–1948). Navštěvoval obecnou školu ve svém rodišti. Poté vystudoval gymnázium ve Valašském Meziříčí a později gymnázium v Holešově, kde maturoval (1930). Studoval orientalistiku (1930–1934) u profesora Jana Rypky (1886–1968) na Filozofické fakultě Univerzitě Karlově v Praze, studoval současně na Právnické fakultě, kde získal doktorát v roce 1946.

Ve třicátých letech 20. století opakovaně navštívil Balkán a Turecko, od padesátých let cestoval po různých evropských zemích a po Egyptě. Po základní vojenské službě (1936–1938) pracoval jako úředník okresního úřadu, potom jako archivář a muzejní pracovník (1942–1945) ve Valašském Meziříčí, kde byl rovněž činný v bibliofilském Kroužku knihomilů. Oženil se (1943) s Hedvikou Juškovou (1908–1991), se kterou měl dvě děti: Vladimíra (1945–1967) a Miladu Pometlovou (1947). Z existenčních důvodů se stal právníkem v Novém Jičíně, kde až do odchodu do důchodu působil na okresním národním výboru (1946–1968).

Literární a překladatelská činnost

Začal publikovat časopisecky v polovině dvacátých let. Jeho prvotina, tradiční román z Valašska Mezi sousedy (1927), vycházela na pokračování v Ostravském deníku. Je znám především díky valašským vyprávěnkám Kouzelný kvítek (1979) a Čarovné housle (vydané posmrtně 1987), které ilustroval Václav Houf (1949).

Od počátku je pro Balášovu tvorbu charakteristické tíhnutí k básnicky organizovanému textu. O sevřený a stylisticky vytříbený výraz usiloval už v experimentálním cyklu básnických próz Stínohry ze tmy (1936). Historické povídky o lásce a zradě Hlas a mlčení (1944) začínají milostnou idylou tovaryše zlatnického cechu, pokračují črtou z rudolfínské doby a končí povídkou z klášterního a vojenského života ve Valdštejnově době. Znalost orientálního písemnictví se odrazila v romanetu Vějíř nocí (1946), v němž sedmnáct nocí vypravuje o krutosti, vášni a zoufalství královny Bíbí Džán Begüm.

Zlatý věk (1969) je úsměvně filozofující antický příběh. Námětem novely Osamělý vůz na východní trase (vydané posmrtně 1984) je skutečná příhoda o záchraně židovského lékaře, kterého vysoký důstojník SS převážel Pobeskydím z koncentračního tábora do Prahy.

Baláš zaznamenal na sto protektorátních anekdot Válečná ironie Čechů (1945). Jeho cesty mu poskytly inspiraci ke knihám Turecko včera a dnes (1940) a Cestovní knížka (1960). Vlastivědné práce připomeňme knihami Topografie Nového Jičína v 16. a 17. století (1959), Od Beskyd do Poodří (1965–1966), Kulturní místopis Novojičínska (1967) a Z minulosti tiskařské výroby ve Valašském Meziříčí (1972). Jako soukromý tisk Baláš vydal folkloristický záznam Vánoční pastýřská hra z Křivého u Valašského Meziříčí (1944). Knihu vyzdobil a graficky upravil architekt Alois Balán (1891–1960). Regionální zaměření má také část Balášových beletristických prací, například reportáže z Novojičínska Vodě neunikneš (1967). Zaujetí pro básnický výraz rozhodovalo i o výběru jeho překladů, z nichž kromě časopiseckých vyšla knižně (1943) makáma (arabská rýmovaná próza) Beseda mosúlská, kterou napsal Badí' al-Zamán al-Hamadhání (969–1007). Na překladu (1948) vizuálních básní Kaligramy (Calligrammes, 1918), jejichž autorem je Guillaume Apollinaire, se podílel i Balášův bratr Karel (1911–2003).

V Balášově pozůstalosti je ještě celá řada prozaických rukopisů, které tento skromný a dlouhou dobu přehlížený spisovatel, vytvořil.

Dílo

Beletrie

Mezi sousedy: úsměvná próza, Ostrava 1927
Stínohry ze tmy: povídky, Praha 1936
Hlas a mlčení: prózy, Valašské Meziříčí 1944
Vánoční pastýřská hra: valašská lidová hra, Moravská Ostrava 1944
Válečná ironie Čechů: lidová satira, Valašské Meziříčí, 1. vydání 1945, 2. vydání 1946
Vějíř noci: próza, Valašské Meziříčí 1946
Vodě neunikneš: reportáž, Nový Jičín 1967
Město na křižovatce: eseje, Nový Jičín 1968
Zlatý věk, próza: Nový Jičín 1969
Kouzelný kvítek: pohádky, Brno 1979
Osamělý vůz na východní trase: novela, Praha 1984
Čarovné housle, pohádky: Brno 1987

Odborné studie

Turecko včera a dnes: kulturně historická studie, Praha 1940
Topografie Nového Jičína v 16. a 17. stol.: historický místopis, Nový Jičín 1959–1961
Cestovní knížka: turistický průvodce, Nový Jičín 1960
Turistická mapa okresu Nový Jičín: Nový Jičín 1965
Od Beskyd do Poodří: vlastivědný průvodce, I. díl – III. díl, Nový Jičín 1965–1966
Kulturní místopis Novojičínska: Nový Jičín 1967
Z minulosti tiskařské výroby ve Valašském Meziříčí: Valašské Meziříčí, 1972
Dějiny JZD Bartošovice: Bartošovice 1973
Beskydy, turistický průvodce ČSSR: všeobecná část a uměleckohistorické památky, Praha 1982

Překlady

Bedí az Zamán: Beseda mosúlská, překlad z arabštiny, Valašské Meziříčí 1943
Guillaume Apollinaire: Kaligramy, překlad společně s bratrem Karlem Balášem, Valašské Meziříčí 1948

Odkazy

Reference

↑ Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz [online]. [cit. 2024-01-14]. Dostupné online.

Literatura

Kunc, J.: Miloslav Baláš. In: Slovník soudobých českých spisovatelů, 1. díl A–M, Praha 1945
Slavík, B.: Písemnictví na moravském Valašsku, Olomouc 1947, s. 308, 400–401
Otto, K.: Vlastivědný sborník Novojicka, Nový Jičín 1957, sv. 75
Sivek, A.: Literární život Nového Jičína. In: Čtení o Novém Jičíně, Nový Jičín, 1963, s.95–96
Demel, J.: Co dalo valašskomeziříčské gymnázium krásné literatuře. In: Almanach ke 100. výročí gymnázia ve Valašském Meziříčí, Valašské Meziříčí 1971, s. 39
Sirovátka, O.: Miloslav Baláš. In: Lexikon české literatury 1. díl A–G, Praha 1985, s. 119–120.
Demel, J.: Miloslav Baláš (chybně Miroslav). In: Vlastivědné listy, 2, Opava, 1985, s. 29
Urbanec, J.: O literární pozůstalosti Miloslava Baláše. In: Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín, sv. 39, s. 74–75
Doupalová, E.: Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí, UP Olomouc, FF a PF, Olomouc 1987
Urbanec, J.: Literární dílo Miloslava Baláše. In: Časopis Slezského muzea – vědy historické, Opava, 36-1987, s. 161–170
Převorová, D.: Miloslav Baláš – pohádkář a vlastivědný pracovník Novojičínska, diplomová práce, UP Olomouc, PF, Olomouc 1988
Pometlová, P.: Osobnost a literární tvorba Miloslava Baláše, středoškolská odborná činnost, Gymnázium v Novém Jičíně, Nový Jičín 1989
Urbanec, J.: Miloslav Baláš. In: Biografický slovník Slezska a severní Moravy, sešit 2, Opava-Ostrava 1994, s. 13–14
Demel, J.: Miloslav Baláš. In: Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska 2000, Valašské Meziříčí, 2000, s. 8
Šuleř, O.: Paměť domova, Opava 1994
Málková, I.; Urbanová,S.: Literární slovník severní Moravy a Slezska (1975–2000), Olomouc 2001
Šuleř, O.: Laskavé podobizny, Ostrava 2005
Jeřábek, R.: Baláš M. In: Biografický slovník českých zemí, sv. 2., B–Bař, Praha, 2005, s. 4

Externí odkazy

Osoba Miloslav Baláš ve Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Miloslav Baláš
100. výročí narození Miloslava Baláše^{[nedostupný zdroj]}
Pocta historikovi a národopisci^{[nedostupný zdroj]}
BALÁŠ Miloslav TURISTICKÉ OBLASTI ČR
Milosav Baláš v Biografickém slovníku českých zemí

[matrika-1] Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz [online]. [cit. 2024-01-14]. Dostupné online.

[1]