Milorad Macura
| Milorad Macura | |
|---|---|
| Narození | 1914 Skopje |
| Úmrtí | 1989 (ve věku 74–75 let) |
| Povolání | architekt |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Milorad Macura (v srbské cyrilici Милорад Мацура; 1914–1989) byl srbský a jugoslávský architekt, představitel moderní architektury na Balkáně.
Macura byl následovníkem moderní architektury v podobě, jak ji definoval Le Corbusier, z domácích architektů jej inspiroval Nikola Dobrović. Ve své tvorbě se podílel na projektu Nového Bělehradu, ale i několika dalších staveb bývalé jugoslávské metropole, jakými byly např. Palác Albánie nebo budovy Bánoviny v Novém Sadu. V 60. a 70. letech 20. století navrhl řadu administrativních budov v jugoslávské metropoli, mezi ně patří také kolektivní dům pro zaměstnance Ministerstva vnitra SFRJ. Realizoval také tiskárnu Geodetického institutu Jugoslávské lidové armády.[1] Mezi posledními projekty, na kterých se podílel, byla neurochirurgická klinika.[2][3]
Po Macurovi bylo pojmenováno ocenění, které uděluje srbský institut pro architekturu a urbanismus.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ ANTONIĆ, Zdravko; TASIĆ, Nikola; DRAGANČIĆ, Nikola. Istorija Beograda. Bělehrad: Balkanološki institut SANU – Draganić, 1995. ISBN 86-7179-021-5. S. 573. (srbochorvatština)
- ↑ Profil architekta na portálu rts.rs (srbsky)
- ↑ ANTONIĆ, Zdravko; TASIĆ, Nikola; DRAGANČIĆ, Nikola. Istorija Beograda. Bělehrad: Balkanološki institut SANU – Draganić, 1995. ISBN 86-7179-021-5. S. 578. (srbochorvatština)
