Přeskočit na obsah

Miloš Čiernik

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Miloš Čiernik
Osobní informace
Datum narození19. ledna 1963 (61 let)
Místo narozeníNámestovo
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
StátČeskoslovensko
RodinaDaniel Čiernik (bratr)
Marián Čiernik (bratr)
Sportovní informace
KlubTJ Tatran (Oravan) Bobrov (1976–1981)
TJ ZŤS Košice (1981–1983)
TJ Rudá hvězda Praha (1983–1990)
PSK Olymp Praha (1991–1993)
RezortSVS FMV Praha
TrenéřiJán Buc (zač.)
Dušan Benický (zač.)
Karol Gumán (ZŤS)
Václav Peterka (RH)
Petr Pavlásek (RH)
Jan Vondrák (repr. jun)
Emil Brzóska (repr. 84–OH88)
František Škarda (repr.89–90)
Karel Duspiva (repr. 91–OH92)
Kategorietěžká váha (–100, –110, +110)
Silnější disciplínaNadhoz
Účast na LOH1988, 1992
Údaje v infoboxu aktuální k roku 2022
Přehled medailí
Mistrovství světa ve vzpírání
stříbro MS 1985 Södertälje dvojboj, –110 kg
bronz MS 1985 Södertälje trh, –110 kg
stříbro MS 1985 Södertälje nadhoz, –110 kg
Mistrovství Evropy ve vzpírání
stříbro ME 1984 Vitoria dvojboj, –100 kg
stříbro ME 1984 Vitoria trh, –100 kg
bronz ME 1984 Vitoria nadhoz, –100 kg
bronz ME 1985 Katovice dvojboj, –110 kg
bronz ME 1985 Katovice trh, –110 kg
bronz ME 1985 Katovice nadhoz, –110 kg

Miloš Čiernik (* 19. ledna 1963 Námestovo) je bývalý československý vzpěrač slovenské národnosti, účastník letních olympijských her v roce 1988 a 1992.

Sportovní kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Je rodákem ze slovenské obce Zubrohlava nedaleko Námestova. Vzpírat začal ve 13 letech v sousedním Bobrově, kde při základní škole vznikl v roce 1976 vzpěračský oddíl (kroužek) Tatran (později Oravan). Trenérem oddílu byl nadšenec do zvedání činek Ján Buc.[1] Po vyučení obráběčem kovů si šel dodělat maturitu na strojní průmyslovku do Košic a vzpíral za místní klub ZŤS Košice pod vedením Karola Gumána.[2] V roce 1981 ho poprvé povolal do juniorské reprezentace trenér Jan Vondrák. V roce 1983 narukoval na vojnu do Prahy, kde se připravoval pod vedením Václava Peterky v Rudé Hvězdě Praha. Po skončení vojenské služby se rozhodl v Praze zůstat, což nelibě nesli zástupci konkurenčního slovenského armádního střediska vrchlového sportu v Trenčíně (Slovák v českém SVS).

Do mužské reprezentace vedené Emilem Brzóskou se prosadil jako nadějný junior poprvé v olympijském roce 1984. Na květnovém mistrovství Evropy ve španělské Vitorii skončil druhý ve dvojboji výkonem 390 kg v kategorii do 100 kg. O start na olympijských hrách v Los Angeles ho však připravil bojkot československé olympijské výpravy. Na zářiové kompenzační soutěži Družba-84 obsadil ve dvojboji 3. místo za výkon 385 kg.

Od roku 1985 začal mít vážné problémy shazováním váhy do 100 kg. Jeho běžná hmotnost byla okolo 110 kg, proto například na mistrovství Evropy v polských Katovicích startoval na poslední chvíli ve vyšší váze do 110 kg. Z Katovic si přesto přivezl tři medaile, v dvojboji bronzovou za výkon 395 kg. V listopadu na mistrovství světa ve švédském Södertälje skončil ve dvojboji na druhém místě, když mu o jednu postupnou váhu unikla magická hranice 400 kg. V roce 1986 si v přípravě na mistrovství Evropy ve východoněmeckém Karl-Marx-Stadtu (Saské Kamenici) natrhl úpon na pravém stehně a vynechal celou sezonu.

V roce 1987 poprvé na vrcholné akci pokořil ve dvojboji hranici 400 kg, ale na medaili nedosáhl. Do olympijské sezony 1988 se rozhodl jít do kategorie do 100 kg. Vynechal mistrovství Evropy v britském Cardiffu a shazování si nechal na zářijové olympijské hry v Soulu. V trhu zvedl základ 175 kg, ale na postupné výšce 180 kg nebyl úspěšný. Před druhou disciplínou dvojboje nadhozu byl průběžně na čtvrtém místě. Na činku si nechal jako základ naložit váhu 210 kg, kterou nezvedl, a soutěž tak ukončil bez platného pokusu v nadhozu. Po olympijských hrách se podrobil operaci kolene a jeho výkonnost šla pod novým reprezentačním trenérem Františkem Škardou a Karlem Duspivou o cca 50 kg ve dvojboji dolů. Přesto v roce 1992 splnil kvalifikační kritéria pro start na olympijských hrách v Barceloně, kde obsadil ve dvojboji 16. místo za výkon 352,5 kg.

Po skončení sportovní kariéry v roce 1993 se vrátil na Slovensko. V roce 2006 pracoval jako kondiční trenér policejních složek v Martině.[3]

Řadil se mezi silové vzpěrače. Technicky zápasil s trhem, kde si po celou sportovní kariéru nesl špatné návyky z domovského oddílu Oravan. Uměl se velmi dobře koncentrovat závod. Měl pověst tichého, skromného, hodného člověka i na pódiu. Trenéři u něho tak postrádali potřebnou sebedůvěru a drzost – umět se hecnout, vydat na pódiu své maximum.[4]

Rok Místo Kategorie Trh (kg) Nadhoz (kg) Dvojboj
(kg)
Pořadí
1 2 3 Pořadí 1 2 3 Pořadí
Olympijské hry
1988 Jižní Korea Soul, Jižní Korea –100 kg 175 180 180 4. 210 210 210 DNF DNF
1992 Španělsko Barcelona, Španělsko –110 kg 155 155 160 17. 192,5 200 200 18. 352,5 16.
Mistrovství světa
1985 Švédsko Södertälje, Švédsko –110 kg 175 Bronzová medaile 222,5 Stříbrná medaile 397,5 Stříbrná medaile
1987 Československo Ostrava, Československo –110 kg 180 5. 220 5. 400 5.
1989 Řecko Athény, Řecko –100 kg 150 155 155 15. 192,5 192,5 192,5 DNF DNF
1990 Maďarsko Budapešť, Maďarsko +110 kg 162,5 5. 195 7. 357,5 6.
1991 Německo Donaueschingen, Německo –110 kg 157,5 157,5 162,5 9. 190 195 205 9. 352,5 9.
Mistrovství Evropy
1984 Španělsko Vitoria, Španělsko –100 kg 175 175 180 Bronzová medaile 210 215 225 Stříbrná medaile 390 Stříbrná medaile
1985 Polsko Katovice, Polsko –110 kg 177,5 Bronzová medaile 217,5 Bronzová medaile 395 Bronzová medaile
1987 Francie Remeš, Francie –100 kg 180 4. 220 4. 400 4.
1989 Řecko Athény, Řecko –100 kg 150 155 155 12. 192,5 192,5 192,5 DNF DNF
1990 Dánsko Aalborg, Dánsko –110 kg 160 8. 195 9. 355 9.
1991 Polsko Władysławowo, Polsko –110 kg 160 9. 192,5 9. 352,5 8.
1992 Maďarsko Szekszárd, Maďarsko –110 kg 155 9. 202,5 5. 357,5 6.
Mistrovství světa juniorů
1981 Itálie Lignano, Itálie –90 kg 137,5 190 327,5 7.
1983 Egypt Káhira, Egypt –100 kg 172,5 Stříbrná medaile 207,5 Stříbrná medaile 380 Stříbrná medaile
Mistrovství Evropy juniorů
1981 Itálie Lignano, Itálie –90 kg 137,5 190 327,5 7.
1982 Jugoslávie Lublaň, Jugoslávie –110 kg 160 207,5 367,5 4.
1983 San Marino San Maríno, San Marino –100 kg 170 215 385 Stříbrná medaile
  1. Československý sport 16.1.1984
  2. Rudé právo 29.12.1985
  3. https://myorava.sme.sk/c/3036170/sk-olympia-bobrov-vychovala-za-30-rokov-slovenske-vzpieracske-legendy.html
  4. Československý sport 18. 5. 1984
  • Novinové články z deníku Rudé Právo, Lidové noviny a Československý sport.