Mileč (Kralovická pahorkatina)

Mileč
	Detail vrcholu Mileč
Vrchol	424,2 m n. m.
Poloha
Světadíl	Evropa
Stát	Česko
Pohoří	Plzeňská pahorkatina / Plaská pahorkatina / Kralovická pahorkatina / Radnická vrchovina
Souřadnice	49°58′38″ s. š., 13°45′46″ v. d.
	Mileč
Hornina	bazalt, milečské slepence a pískovce
Povodí	Berounka
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mileč (424 m n. m.) je vrch nacházející se asi 1 km jihovýchodně od obce Hřebečníky v okrese Rakovník.

Popis vrchu

Zalesněný vrch se nachází v katastrálním území obce Hřebečníky mezi stejnojmennou obcí Hřebečníky na severu, Šlovice na západě, Skryje na jihu a Týřovice na východě. Na jihu je masiv vrcholu ohraničen tokem řeky Berounky v západo-východním směru, na severu pak bezejmenným potokem^[1], který se na východě stáčí tzv. Karáskovou roklí k jihu a tvoří i východní hranici masivu Mileče. Na západně je vrch ohraničen údolím Chmelnického potoka. Zatímco od severu jsou svahy vrchu spíše pozvolné, jižní svah prudce klesá o 170 metrů od hřebene táhnoucího se západo-východním směrem k řece Berounce. Celý vrch se nachází na území Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Na východní okraj masivu zasahuje i přírodní památka Skryjsko-týřovické kambrium. Na jihovýchodním úbočí na levém břehu Berounky se nachází chatová oblast. Na severním úbočí pak usedlost Karáskův mlýn.

Geologie

Vrch Mileč je tvořen především neoproterozoickým bazaltem (spilitem) a dále pak četnými sedimenty slepenců bazálního kambria, které po výskytu na a v okolí vrchu Mileč jsou nazývány milečské slepence. Na vrchu se nacházejí jednak v podobě přirozených výchozů, ale i v podobě zaniklých lůmků, které byly zdrojem stavebního kamene například v obcích Hřebečníky či Skryje, ale i při výstavbě nedalekého silničního mostu přes řeku Berounku. Na některých místech se na jihovýchodních svazích nacházejí zachované brekciovité, variolitické i polštářovité typy spilitů.

Fauna a flóra

Fauna i flóra víceméně odpovídá charakteru CHKO Křivoklátsko, na jehož území se vrchol nachází. Na jižním prudkém svahu vrchu, tvořenému místy suťovými poli, převládá habrový porost s místy se vyskytujícími se duby, lískou, borovicemi a hlohem, zatímco v horní části vrchu převládá borovice a kolem vrcholu buk.

Přístup

Podél jižního úbočí při břehu řeky Berounky vede zelená turistická trasa od rozcestí u skryjského mostu k obci Šlovice a dále. Od stejného místa vede nejprve Karáskovou roklí a pak při severním okraji masivu modrá turistická trasa k Hřebečníkům a pak dále. Vlastní lesní prostor vrchu je protkán řadou lesních cest. K vrcholu Mileče se lze dostat nejjednodušeji po modré turistické trase od Hřebečníků. V místech, kde se na louce trasa stáčí z jižního směru k východu, vede dále polní cesta směrem k lesu kde se stáčí jihovýchodu a stoupá až hřebeni, podél kterého pokračuje východním směrem. Vrchol Mileče se pak nachází asi po 100 metrech chůzí ve volném terénu severovýchodně od této cesty na hřebeni.

Odkazy

Reference

↑ V některých zdrojích, např. v geologické mapě daného území, je tok uváděn jako Karáskův potok.

Literatura

ZÝKA, Miroslav. Významné druhy brouků vrchu Mileč u Hřebečníků (The significant species of beetles of Mileč hill near Hřebečníky). Západočeské entomologické listy. 2010-11-09, s. 64–68. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-05. ISSN 1804-3062.
VOREL, Tomáš. Bazální kambrium na vrchu Mileč u Skryjí, na Týřovickém vrchu a nový výskyt kambria jihozápadně od Hřebečník. In: Zprávy o geologických výzkumech v roce 2011: A - Regionální geologie a stratigrafie. Praha: Česká geologická služba, 2011, s. 55-58.
Geologická mapa ČR 1:25000: Mapový list 12-32 Zdice [online]. 2014 [cit. 2015-07-16]. Dostupné z: http://mapy.geology.cz/geocr_25/ Archivováno 10. 2. 2016 na Wayback Machine.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Mileč na Wikimedia Commons

[1] V některých zdrojích, např. v geologické mapě daného území, je tok uváděn jako Karáskův potok.

[1]