Přeskočit na obsah

Milan Sobotka

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
prof. PhDr. Milan Sobotka, CSc., Dr.h.c.
Narození23. července 1927
Olomouc
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí22. března 2024 (ve věku 96 let)
Povolánífilozof, psycholog, vysokoškolský učitel, překladatel, historik filozofie a spisovatel literatury faktu
StátČeskoČesko Česko
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Palackého
Tématafenomenologie, Německý idealismus, překlady z němčiny a filozofie
Oceněnímedaile Za zásluhy mzz II. stupeň (2004)
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Milan Sobotka (23. července 1927 Olomouc – 22. března 2024 Praha[1]) byl český filozof, emeritní profesor Karlovy univerzity. Zabýval se hlavně německým idealismem a fenomenologií.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Milan Sobotka se narodil v Olomouci, po maturitě v Prostějově (1946) studoval filosofii a psychologii na Filosofické fakultě univerzity v Olomouci, kde také po absolutoriu v roce 1951 působil jako asistent. Od roku 1954 působil na Katedře dějin filosofie (od roku 1991 Ústav filosofie a religionistiky) Filozofické fakulty UK v Praze, kde spolupracoval s J. Patočkou. Roku 1965 se habilitoval a roku 1990 byl jmenován profesorem oboru filozofie.[2] Roku 1992 odešel do důchodu a roku 2004 byl vyznamenán Medailí za zásluhy II. stupně.

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Milan Sobotka napsal řadu monografií a desítky článků česky i německy, vesměs věnovaných novověké filosofii, zejména německé. Psal také předmluvy a doslovy k vydáním spisů R. Descarta, F. Bacona, T. Hobbese, G. W. Leibnize, G. Berkeleye, I. Kanta, G. W. F. Hegela, F. Schillera a dalších. Byl také svědomitým a velmi oblíbeným učitelem.

Výběrová bibliografie

[editovat | editovat zdroj]
  • Milan Sobotka: Člověk, práce a sebevědomí: Problém praxe v německé klasické filosofii. Praha 1969
  • Ladislav Major, Milan Sobotka: G. W. F. Hegel: Život a dílo. Praha 1979
  • Milan Sobotka: Schelling a Hegel: studie k světonázorovému a metodologickému vývoji v německé klasické filozofii. Praha 1987
  • Milan Sobotka: Stati k Hegelově Fenomenologii a Filozofii práva. Praha 1993
  • Zoja Běličová, Milan Sobotka: Východiska a výsledky kantovských studií Friedricha Schillera. Praha 1993
  • Milan Sobotka, Milan Znoj, Josef Moural: Dějiny novověké filosofie od Descarta po Hegela. Praha 1994
  • Milan Sobotka: Studie k německé klasické filozofii. Praha 2001

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Zemřel profesor Milan Sobotka [online]. Ústav filosofie a religionistiky FF UK, 2024-03-23, rev. 2024-04-01 [cit. 2024-04-01]. Dostupné online. 
  2. ↑ Milan Sobotka. www.phil.muni.cz [online]. [cit. 2017-10-30]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BUTKOVÁ, Tereza; SOBOTKA, Milan. Filosofie není „znalost“: Milan Sobotka se většinu života zabývá Hegelem. Novinky.cz [online]. Seznam.cz, a.s., 2020-05-05 [cit. 2024-03-24]. Dostupné online. 
  • KUNEŠ, Jan. Odešel Milan Sobotka, významná postava české filozofie. Deník N [online]. N Media, a. s., 2024-03-24 [cit. 2024-03-25]. Dostupné online. ISSN 2571-1717. 
  • Profesor PhDr. Milan Sobotka , CSc., Dr.h.c. : * 1927 †︎ 2024 ; když jsem byl mladý, tak jsem si myslel, že lze lidi donutit žít spravedlivějším způsobem [online]. Redakce Milan Šmíd. Paměť národa, rev. 2024-03-23 [cit. 2024-03-25]. Dostupné online. 
  • RYCHETSKÝ, Lukáš; METELEC, Matěj; SOBOTKA, Milan. Naše doba vidí vše vyhroceněji: s Milanem Sobotkou o Hegelovi a výuce filosofie. A2 [online]. A2, o.p.s., 2020 [cit. 2024-03-24]. Dostupné online. ISSN 1801-4542. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Milan_Sobotka&oldid=23915690“