Přeskočit na obsah

Milíčeves

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Milíčeves
Zámek
Zámek
Lokalita
Charaktervesnice
ObecSlatiny
OkresJičín
KrajKrálovéhradecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel199 (2021)[1]
Katastrální územíMilíčeves (4,38 km²)
PSČ506 01
Počet domů69 (2011)[2]
Milíčeves
Milíčeves
Další údaje
Kód části obce149845
Kód k. ú.749842
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Milíčeves je vesnice, část obce Slatiny v okrese Jičín. Nachází se asi 2 km na severovýchod od Slatin. V roce 2009 zde bylo evidováno 83 adres.[3] V roce 2001 zde trvale žilo 224 obyvatel.[4]

Milíčeves je také název katastrálního území o rozloze 4,38 km2.[5]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1325.[4]Patřila do majetku vladyků se zdejším přídomkem. V roce 1407 získal tvrz a statky Mikuláš Chudý z Újezda. V roce 1408 se tvrz a statky vrátily původním majitelům. Po vymření rodu v roce 1455 se dostala ves na základě odúmrtního práva do majetku českého krále Jiřího z Poděbrad. Ještě v témže roce ji koupili pánové ze Žlunic. Mezi další vlastníky patřili například Jan Litoborský z Chlumu[6] nebo později, od roku 1522 vladykové z Holohlav. V šestnáctém století koupili tvrz a místní majetek Dohalští z Dohalic. Sňatkem získali Vysoké Veselí a okolní statky (Sběř a Hrobičany). Další statky a vsi koupili.[7] V rámci pobělohorských událostí získal majetek Albrecht z Valdštejna, který přikoupil část panství kumburského a velišského. Nově vytvořený celek (panství) přenechal roku 1627 jičínským jezuitům. V roce 1677 přestavěli noví vlastníci tvrz na raně barokní zámek. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773, se místní majetek dostal pod správu c. k. Studijního fondu.[8]

O dva roky později postavili jezuité na základě návrhu Jana Baptisty Matheye v blízkosti zámku více než sedmdesát metrů dlouhý trojpatrový pivovar s bytem pro sládka a sýpku. Objekt pivovaru zahrnoval celý provoz od výroby sladu až po skladování uvařeného piva. Když představil svůj návrh ideálního pivovaru František Ondřej Poupě, jeho plány byly téměř identické s před sto lety postaveným pivovarem v Milíčevsi. Po zrušení jezuitského řádu získal pivovar „panské“ majitele. Mezi poslední vlastníky patřil rod Vrintsů z Falkensteina. Posledním nájemcem pivovaru byl Jan Pavlík. Ve dvacátém století již pivovar pouze chátral. Objekt pivovaru je dnes kulturní památkou.[9]

Jezuité postavili nedaleko zámku u náhonu CidlinyVrchnostenský dominikální mlejn“. Koncem roku 1806 přešel na občanské majitele. Do roku 1826 vlastnil mlýn Jan Navrátil a roku 1827 ho koupil rod Zelinků. Rodina Zelinkova zde bydlela i po druhé světové válce, kdy byl objekt již používán pouze k obytným účelům.

Obytný dům i mlýnice byly v rámci jedné stavby oddělené. Úpravy Cidliny v letech 1987 – 1989 a rozbourání stavidla v Nemyčevsi porušily náhon k mlýnu. Zůstala zachována pouze část, díky stavidlu, které se nachází až za mlýnem a je průtočná.[10]

Vsí protéká řeka Cidlina a vzhledem k častým záplavám ji rozdělila na dvě oddělené části. Za říční nivou proto vznikla v novověku na sever od historického centra osada Malá Strana, která byla v roce 1900 připojena ke vsi.[11][12]

Milíčeves na mapě

Devatenácté století

[editovat | editovat zdroj]

Počátkem devatenáctého století patřilo panství Milíčeves k bydžovskému kraji a bylo spravováno c. k. Studijním fondem. Vrchní úředník bydlel na zámku v Milíčevsi. V této době panství Milíčeves zahrnovalo statky a obce Milíčeves, Nemyčeves, Vitiněves, Popovice, Vrbice a další. Mezi lety 1841–1871 vlastnil Miličevské panství Michal Karel, hrabě Althann. V roce 1850 byl nucen větší část prodat Kamilovi z rodu Rohanů. Zbytek panství dostala věnem Althannova dcera Konstancie, která byla provdaná za hraběte Maxmiliána Alexandra Vrintse z Falkensteina. Poslední majitelkou byla jejich dcera Eugénie s manželem baronem Seuter von Lötzen.

Dvacáté století

[editovat | editovat zdroj]

Mezi lety 1850 – 1960 byla Milíčeves samostatnou obcí. Byly používány také názvy Milíčoves i Miličeves. Od 1. července 1960 se stala Milíčeves částí obce Slatiny.[13]

Dobrovolní hasiči

[editovat | editovat zdroj]

Sbor dobrovolných hasičů byl založen 15. června 1882. Sbor stále funguje a patří mezi jeden z nejstarších na Jičínsku. Vlastní hasičskou zbrojnici, kde lze nalézt požární stříkačku z roku 1982 nebo řadu pamětních pohárů, například za třetí místo v okrskové soutěži v roce 2014.[14]

Fotbal má ve vsi dlouhou historii. Dne 15. října 1942 byl založen fotbalový oddíl pod názvem AFK Milíčeves. Hřiště tehdy vzniklo v zámeckém parku, místo věnoval baron Seuter von Lötzen. V roce 1945 se oddíl sloučil s mužstvem ze sousední Butovsi a změnil název na Sokol Milíčeves. Bylo vybudováno i nové hřiště na louce u Cidliny, kde během let byly vybudovány kabiny a tribuna. Oddíl hrál zápasy na úrovni okresu, ale již v šedesátých letech se probojoval do krajských soutěží. Koncem osmdesátých let hráči skončili před postupem do divize. Po revoluci se sloučili s jičínským oddílem a hráli pod názvem FC VTJ Milíčeves. Hráli i v divizi, ale postupné stárnutí a odchody hráčů způsobily pokles hráčské úrovně oddílu. Od roku 2010 hraje družstvo v okresních soutěžích.[15]

Zajímavost

[editovat | editovat zdroj]

Vsí protéká řeka Cidlina a vzhledem k častým záplavám ji rozdělila na dvě oddělené části. V novověku za říční nivou vznikla na sever od historického centra osada Malá Strana, která byla v roce 1900 připojena ke vsi. [11][12]

Na Malé Straně se dochoval roubený dům s loubím, pomník Ukřižování a socha Nejsvětější Trojice na okraji vsi u hřbitova.[11] Mezi kulturní památky byl zařazen zámek a včelín, stojící nedaleko zámku.

Jednadvacáté století – současnost

[editovat | editovat zdroj]

Ves leží v nadmořské výšce dvě stě padesát metrů n. m. na okraji Jičínské pahorkatiny. Patří mezi úrodné zemědělské oblasti. Byla zde vybudována kanalizace, v roce 2002 byla dokončena plynofikace, vodovod je budován. Ve vsi byla vybudována z bývalé jednotřídní školy mateřská školka. Ordinuje zde praktický i zubní lékař.[13]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2010-03-22]. S. 474, 475, záznam 75-1. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15. 
  5. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-05. 
  6. STIEGLEROVÁ, Pavla. Edice Popisu státního statku Milíčeves z r. 1802. dk.upce.cz. 2008. Dostupné online [cit. 2023-08-17]. 
  7. HAMROVÁ, Jana. Historie rodu Dohalských z Dohalic v období středověku. 2018 [cit. 2023-08-15]. Bakalářská práce. Univerzita Hradec Králové, Filozofická fakulta. Dostupné online.
  8. KLIPCOVÁ, Barbora. Dějiny obce Popovice. Muzejní noviny. Regionální muzeum a galerie v Jičíně, leden 2004, čís. 25. Dostupné online [cit. 2023-08-17]. 
  9. Historické pivovary M [online]. [cit. 2023-08-15]. Dostupné online. 
  10. Mlýn v Milíčevsi. www.vodnimlyny.cz [online]. [cit. 2023-08-16]. Dostupné online. 
  11. a b c Milíčeves - Malá Strana. www.turistika.cz [online]. [cit. 2023-08-18]. Dostupné online. 
  12. a b Ottův slovník naučný/Strana – Wikizdroje. cs.wikisource.org [online]. [cit. 2023-08-18]. Dostupné online. 
  13. a b Oficiální stránky obce Slatiny. www.slatiny.cz [online]. [cit. 2023-08-15]. Dostupné online. 
  14. KOVÁŘOVÁ, Iva. Dobráci roku: Milíčeveský sbor drží při životě tradice. Rychnovský deník. 2016-01-31. Dostupné online [cit. 2023-08-15]. 
  15. NEUMAN, Jan. Představujeme klub – Sokol Milíčeves. Fotbal v kraji, regionální fotbalové noviny. 20.4.2023, roč. 19, čís. 10, s. 6. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]