Přeskočit na obsah

Mikuláš Kryštof Radziwiłł

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mikuláš Kryštof Radziwiłł
Narození4. února 1515
Ňasviž
Úmrtí28. května 1565 (ve věku 50 let)
Lukiškės nebo Vilnius
Místo pohřbeníLitva
Dubingiaiský hrad
Povolánídiplomat, politik, mecenáš a státní úředník
Nábož. vyznánípolští bratří
ChoťAlžběta Szydłowiecká[1]
DětiMikuláš Kryštof Radziwiłł[1]
Jiří Radziwiłł[1]
Albrecht Radziwiłł[1]
Stanislav Radziwiłł[1]
Kristýna Radziwiłłová[1]
Alžběta Radziwiłłová[1]
… více na Wikidatech
RodičeJan Radziwiłł[1] a Anna Kiszková
RodRadziwiłłové
PříbuzníJan Radziwiłł a Žofie Radziwiłłová (sourozenci)
Albrecht Vladislav Radziwiłł[1], Alexandr Ludvík Radziwiłł[1], Zikmund Karel Radziwiłł[1], Jan Jiří Radziwiłł[1], Alžběta Radziwiłłová[1], Mikołaj Radziwiłł[1], Krzysztof Mikołaj Radziwiłł[1], Katarzyna Radziwiłłová[1] a Krystyna Radziwiłłová[1] (vnoučata)
Funkcemaršálek Litevského velkoknížectví (1542–1565)
brestlitevský starosta (1549–1565)
kancléř Litevského velkoknížectví (1550–1565)
vilniuský vojvoda (1551–1565)
kaunaský starosta
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mikuláš Kryštof Radziwiłł (litevsky: Mikalojus Radvila, bělorusky: Мікалай Радзівіл Чорны; 4. února 1515 Ňasviž28. května 1565 Vilnius)[2], přezdívaný Černý (litevsky: Juodasis), byl polsko-litevským šlechticem,[3] který zastával hned několik úřadů v Litevském velkoknížectví, mimo jiné byl litevským kancléřem a litevským hejtmanem.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Mikuláš dokázal získat politický vliv díky milostnému vztahu a následnému sňatku mezi jeho sestřenicí Barborou Radziwiłłovnou a polským králem a litevským velkoknížetem Zikmundem II. Augustem. Díky tomu se stal jedním z nejmocnějších královských rádců. Mikuláš se postupně stal litevským maršálem, litevským kancléřem a také vojvodou Vilniusu. Nesmírně zbohatl a stal se ve své době nejmocnějším velmožem polsko-litevské unie.

Politický vliv Radziwiłłů zesílil během diplomatických misí u císařů Karla V. a Ferdinanda I. obdržel on a jeho bratranec Mikuláš Radziwiłł přezdívaný „Červený“ dědičný titul říšského knížete.

Se svým bratrancem Mikulášem „Červeným“ Radziwiłłem také uzavřel spojenectví proti ostatním mocným litevským rodinám, se kterými soupeřili o dominantní postavení v Litevském velkoknížectví. Toto spojenectví znamenalo spolupráci mezi jednotlivými větvemi rodu Radziwiłlů a ukázalo, jak mohou rodové zájmy ovlivnit vztah magnátů ke státu. Oba Radziwiłlové podporovali litevskou suverenitu a oponovali těsnějšímu sepětí zemí v rámci Polsko-litevské unie.

Velmi úspěšně se angažoval v jednáních mezi Litevským velkoknížectvím a Livonským řádem, který vedla k tzv. Vilenské smlouvě z roku 1561, která ukončila existenci Livonského řádu a vedla k sekularizaci Livonska a připojení velké části jeho území k Litevskému velkoknížectví.

Mikuláš podporoval postupující polonizaci Litvy a podle jeho vzoru mnoho dalších litevských šlechticů přijalo za své mnohé prvky polské kultury, ať už se jednalo o módu, obyčeje a nebo jazyk.

Chanfron, který patřil Mikolajovi Černému
Znovupohřbení Mikuláše Radziwiłła v Dubingiai na Litvě

Byl známý svým přísným náboženským postojem jako jeden z nejvýznamnějších konvertitů a obhájců kalvinismu v Litevském velkoknížectví. Finančně zaštítil tisk prvního kompletního polského překladu Bible v roce 1563 v Brest-Litevsku, šířil díla napsaná na obranu kalvinismu, finančně podporoval kostel a školu ve Vilniusu a také protestantské učence a různými jinými způsoby podporoval kalvinistickou víru. Je známo, že si dopisoval přímo s Janem Kalvínem a chránil náboženské exulanty z Itálie. Protože protestanti podporovali používání národních jazyků, připisuje se mu také financování mnoha litevských kostelů a škol. S výjimkou jeho dcery Anny všechny jeho děti konvertovaly ke katolictví a staly se horlivými podporovateli protireformace. Jeho památku připomíná socha v Brestu.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mikołaj "the Black" Radziwiłł na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p q Radziwiłłowie herbu Trąby. Varšava: Ústřední archiv historických záznamů, Wydawnictwo DiG. 1996. ISBN 83-85490-62-0. Dostupné online.
  2. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-1-00-128802-4. 
  3. M. L. Bush.Rich noble, poor noble.1988, p.46

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]