Přeskočit na obsah

Mikrocirkulace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Mikrocirkulace je pojem označující oběh tělních tekutin (krve, tkáňové tekutiny, lymfy) na úrovni jednotlivých tkání. Základem mikrocirkulace jsou drobné krevní a lymfatické cévy. Porucha mikrocirkulace má za následek zhoršení výživy tkání. Opakem mikrocirkulace je makrocirkulace, tedy oběh krve celým organismem.

Cévy podílející se na mikrocirkulaci

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Tepna.

Arterioly jsou drobné tepénky o průměru do 100 mikrometrů. Ve stěně mají četné buňky hladké svaloviny, pomocí kterých mohou regulovat průsvit a tedy i tok krve do tkáně.

Související informace naleznete také v článku Vlásečnice.

Kapiláry jsou tenkostěnné cévy, ve kterých dochází k výměně živin a plynů mezi tkání a krví.

Související informace naleznete také v článku Žíla (biologie).

Venuly jsou tenké žíly do průměru 200 mikrometrů, odvádějí většinu tekutin z kapilár.

Lymfatické cévy

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Lymfatická soustava.

Lymfatické cévy odvádějí z tkání tekutinu, která se neodvede v žilách.

Fyzikální děje v kapilárách

[editovat | editovat zdroj]

V kapilárách se uplatňuje řada fyzikálních a fyzikálně-chemických dějů, které usnadňují výměnu kyslíku a živin:

  • ultrafiltrace
  • osmóza
  • změny disociační křivky hemoglobinu

Poruchy mikrocirkulace

[editovat | editovat zdroj]

Poruchy mikrocirkulace jsou příčinou nebo průvodním jevem řady onemocnění nebo patologických stavů. Jedná se například o následující onemocnění:

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Mikrocirkulace na Wikimedia Commons