Mika Kohonen
Mika Kohonen | |
---|---|
Osobní informace | |
Datum narození | 10. května 1977 (47 let) |
Místo narození | Jyväskylä |
Stát | Finsko |
Děti | Gabriel Kohonen[1] |
Příbuzní | Mikko Kohonen (bratr) |
Klubové informace | |
Aktivní roky | 1995–2021 |
Kluby | Happee Jyväskylä Balrog IK Storvreta IBK SPV Seinäjoki FC Helsingborg |
Trenérská kariéra | |
Roky | |
od 2022 | Storvreta IBK |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Mistrovství světa | ||
bronz | MS 1998 | Finsko |
stříbro | MS 2000 | Finsko |
stříbro | MS 2002 | Finsko |
bronz | MS 2004 | Finsko |
stříbro | MS 2006 | Finsko |
zlato | MS 2008 | Finsko |
zlato | MS 2010 | Finsko |
stříbro | MS 2012 | Finsko |
stříbro | MS 2014 | Finsko |
zlato | MS 2016 | Finsko |
zlato | MS 2018 | Finsko |
stříbro | MS 2020 | Finsko – as. tr. |
bronz | MS 2022 | Finsko – as. tr. |
Světové hry | ||
stříbro | SH 1997 | Finsko |
bronz | SH 2017 | Finsko |
Švédská Superliga | ||
stříbro | 2001/2002 | Balrog IK |
zlato | 2003/2004 | Balrog IK |
zlato | 2009/2010 | Storvreta IBK |
zlato | 2010/2011 | Storvreta IBK |
zlato | 2011/2012 | Storvreta IBK |
stříbro | 2013/2014 | Storvreta IBK |
zlato | 2022/2023 | Storvreta IBK – trenér |
zlato | 2023/2024 | Storvreta IBK – trenér |
Salibandyliiga | ||
bronz | 1999/2000 | Happee Jyväskylä |
stříbro | 2004/2005 | Happee Jyväskylä |
Pohár mistrů | ||
zlato | 2010 | Storvreta IBK |
zlato | 2012 | Storvreta IBK |
Mika Kohonen (* 10. května 1977 Jyväskylä) je finský florbalový trenér, bývalý nejlepší hráč světa a reprezentant.[2][3] V letech 1995 až 2021 hrál ve finských klubech SPV Seinäjoki a Happee Jyväskylä a ve švédských klubech Balrog IK, Storvreta IBK a FC Helsingborg.[4]
Klubová kariéra
[editovat | editovat zdroj]Vrcholovou kariéru Kohonen zahájil v 18 letech v sezóně 1995/1996 ve finském klubu Happee Jyväskylä, z jeho rodného města Jyväskylä. Po pěti letech začal hrát ve švédské nejvyšší soutěži v klubu Balrog IK. Hned v prvním ročníku 2000/2001 stanovil dosud nepřekonaný rekord soutěže se 107 kanadskými body.[5] V sezóně 2003/2004 získal s týmem svůj první titul, po té co asistoval na rozhodující gól 13 vteřin před koncem finálového zápasu.[6][3] Po čtyřech letech ve Švédsku se kvůli vojenské službě na sezónu 2004/2005 vrátil do Finska, kde s Happee získal vicemistrovský titul ve finské lize.
Dalších deset ročníků pak odehrál opět ve Švédsku, tentokrát v klubu Storvreta IBK, kde získal v sezóně 2009/2010 první klubový titul a v následujících dvou sezónách 2010/2011 a 2011/2012 další dva.[7][8][4] V letech 2010 a 2012 se Storvretou vyhráli Pohár mistrů.[9][10]
Sezónu 2015/2016 odehrál zpět ve Finsku za SPV Seinäjoki. Další dva ročníky hrál za švédský FC Helsinborg. V roce 2018 se podruhé vrátil do Happee. V prosinci 2019 přestal hrát kvůli zranění achillovy šlachy, a v lednu 2021 definitivně ukončil kariéru.[4]
Po konci hráčské kariéry se v roce 2020 vrátil do Storvrety, nejprve jako asistent trenéra a od roku 2022 jako hlavní kouč.[11] V týmu mimo jiné vede svého syna Gabriela a od roku 2023 Čechy Ondřeje Němečka a Filipa Langera.[3][12] Jako trenér získal se Storvretou v sezónách 2022/2023 a 2023/2024 další dva tituly.[13]
Kohonen měl svou vlastní řadu florbalových holí, tzv. MK29, vyráběnou florbalovou společností Karhu.[3]
Reprezentační kariéra
[editovat | editovat zdroj]Kohonen reprezentoval Finsko poprvé na ukázkovém turnaji na Světových hrách 1997. Následně hrál na rekordních 11 mistrovstvích světa mezi lety 1998 a 2018. Na všech získali medaili, z toho čtyřikrát zlatou, a pětkrát byl zařazen do All Star týmu turnaje. Drží rekord i v počtu zápasů odehraných na šampionátech a celkovém počtu zápasů a kanadských bodů finské reprezentace.[3][14]
Na mistrovstvích v letech 2020 a 2022 byl asistentem trenéra finského týmu.
Umístění | Soutěž |
---|---|
Florbal na Světových hrách 1997 | |
Mistrovství světa ve florbale 1998 (All Star tým) | |
Mistrovství světa ve florbale 2000 (All Star tým) | |
Mistrovství světa ve florbale 2002 | |
Mistrovství světa ve florbale 2004 (All Star tým) | |
Mistrovství světa ve florbale 2006 (All Star tým) | |
Mistrovství světa ve florbale 2008 | |
Mistrovství světa ve florbale 2010 (All Star tým) | |
Mistrovství světa ve florbale 2012 | |
Mistrovství světa ve florbale 2014 | |
Mistrovství světa ve florbale 2016 | |
Florbal na Světových hrách 2017 | |
Mistrovství světa ve florbale 2018 | |
Mistrovství světa ve florbale 2020 (asistent trenéra) | |
Mistrovství světa ve florbale 2022 (asistent trenéra) |
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]V Anketě Innebandymagazinet byl letech 2005, 2009, 2010, 2011 a 2012 rekordně pětkrát zvolen nejlepším hráčem světa.[3]
V roce 2024 byl jako první florbalista zařazen do finské Sportovní síně slávy.[15]
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Kohonenův syn Gabriel, narozený ve Švédsku, je také florbalový hráč a švédský reprezentant.[16]
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
Mika Kohonen v roce 2013
-
Mika Kohonen v zápase proti Švédsku na Euro Floorball Tour v roce 2018
-
Mika Kohonen (vlevo) ve finálovém zápase proti Švédsku na Mistrovství světa 2018
-
Mika Kohonen (vlevo) v semifinálovém zápase proti Švédsku na Mistrovství světa 2022
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Mika Kohosen poika valittiin Ruotsin MM-kisajoukkueeseen. Dostupné online. [cit. 2024-11-09].
- ↑ Fin Kohonen je potřetí nejlepším florbalistou světa, Čech Cepek je pátý. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2010-12-01 [cit. 2021-11-06]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Konec éry finského krále. Kohonen uzavírá kariéru. www.ceskyflorbal.cz [online]. Český florbal, 2021-01-31 [cit. 2021-11-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-11-06.
- ↑ a b c Konec legendy s plastovou holí: Mika Kohonen se loučí. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2021-01-29 [cit. 2021-03-30]. Dostupné online.
- ↑ 1.500th official match point for Mika Kohonen. floorballtoday.com [online]. 2019-10-17 [cit. 2025-01-05]. Dostupné online.
- ↑ Tillbakablick: År 2004 i bilder. innebandymagazinet.se [online]. 2009-12-26 [cit. 2025-01-05]. Dostupné online.
- ↑ Storvreta obhájila švédský titul. Florbal.cz [online]. 2011-04-16 [cit. 2021-10-01]. Dostupné online.
- ↑ Švédský titul patří Storvretě, Tomašík má stříbro. Florbal.cz [online]. 2012-04-21 [cit. 2021-10-01]. Dostupné online.
- ↑ Florbalisté Vítkovic na triumf v EP nedosáhli. Stříbro je i tak senzací. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2010-10-09 [cit. 2025-01-05]. Dostupné online.
- ↑ Florbalista Tomašík se ve finále Poháru mistrů zranil a Dalen prohrál. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2012-10-07 [cit. 2025-01-05]. Dostupné online.
- ↑ Legendární Mika Kohonen je novým hlavním trenérem Storvrety. Neuvěřitelná pocta, říká Florbal.cz. Florbal.cz [online]. 2022-05-21 [cit. 2025-01-05]. Dostupné online.
- ↑ Florbalová SSL mění pořádky a má nového krále střelců, do hry o titul jde pět Čechů. www.livesport.cz [online]. Livesport, 2024-03-21 [cit. 2025-01-05]. Dostupné online.
- ↑ Němeček s Langerem získali švédský florbalový titul se Storvretou. ČT sport [online]. 2024-04-28 [cit. 2025-01-05]. Dostupné online.
- ↑ Kohonen si připsal dva rekordy, Finsko však na MS podlehlo Švédsku. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2018-12-01 [cit. 2021-03-30]. Dostupné online.
- ↑ Mika Kohonen has been selected to the Finnish Sports Hall of Fame. floorball.sport [online]. IFF, 2024-01-12 [cit. 2025-01-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Florbalové MS startuje. Češi jdou po zlatu, Švédové vyhazují trenéry, za Kanadu syn hráče NHL. www.livesport.cz [online]. Livesport, 2024-12-06 [cit. 2025-01-05]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mika Kohonen na Wikimedia Commons
- Profil na webu IFF (anglicky)