Přeskočit na obsah

Michal Petro

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
brig. gen. Michal Petro
Narození25. září 1916
Šumiac
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí1945 (ve věku 28–29 let)
Velkoněmecká říšeVelkoněmecká říše Velkoněmecká říše
Příčina úmrtíza neznámých okolností
Národnostslovenská
Povolánívoják
RodičeMichal Petro, Katarína Margetová
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Michal Petro (25. září 1916 Šumiac – 1945 Velkoněmecká říše) byl slovenský důstojník, partyzánský velitel, účastník Slovenského národního povstání a oběť nacismu.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Před druhou světovou válkou

[editovat | editovat zdroj]

Michal Petro se narodil 25. září 1916 v Šumiaci, vesnici na úbočí Kráľovej hoľe, v rodině Michala Petra a Kataríny, rozené Margetové. V Lučenci vystudoval reálné gymnázium, poté studoval na lékařských fakultách v Bratislavě a Praze, studia ale nedokončil.

Druhá světová válka

[editovat | editovat zdroj]

Michal Petro nastoupil prezenční vojenskou službu ve slovenské armádě 10. ledna 1940. Mezi listopadem 1940 a květnem 1941 absolvoval školu pro důstojníky pěchoty v záloze. Po zapojení se Slovenského státu se účastnil bojů na východní frontě jako příslušník Zajišťovací divize. V noci na 15. května 1943 zběhl společně s Jánem Nálepkou v prostoru Jelska k partyzánům gen. Alexandra Nikolajeviče Saburova, za což byl 2. června téhož roku v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti. Začal působit u 1. československého partyzánského oddílu mj. na funkci náčelníka štábu nebo velitele rozvědky, usiloval o další přechody slovenských vojáků k partyzánům, podílel se na přípravě a uskutečňování bojových akcí. Dne 17. listopadu 1943 byl prezentován u 1. československé samostatné brigády ve Vasilovce. Po vypuknutí Slovenského národního povstání byl v srpnu 1944 vysazen na povstalecké území, aby zde zastával funkci pobočníka generála Rudolfa Viesta.[1] Po porážce povstání ustoupil do hor, kde byl začátkem prosince zraněn. Dne 22. prosince 1944 ho v banskobystrické nemocnici vypátrala a zatkla německá policie, následně byl odvlečen na německé území, kde za neznámých okolností zahynul.[pozn. 1]

Ocenění

[editovat | editovat zdroj]

Vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]

Posmrtná ocenění

[editovat | editovat zdroj]
  • Michal Petro byl v roce 2016 in memoriam povýšen do hodnosti brigádního generála

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámka

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Ještě 8. dubna 1945 zveřejnil německý i český protektorátní tisk propagační zprávu o zajetí generálů Viesta, Goliana a dalších (včetně Michala Petro) a o jejich výpovědích, týkajících se role Sovětského svazu a západních spojenců při organizaci Slovenského národního povstání. O osudech zajatých vojáků ani o tom, zda byli v době zveřejnění naživu, se články nezmiňovaly.[2] [3][4]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ ŠOLC, Jiří. Za frontou na východě. Cheb: Svět křídel, 2003. ISBN 80-85280-93-0. S. 111. Dostupné online po registraci. 
  2. ↑ Warum der slowakische Aufstand scheiterte. Volksdeutsche Zeitung. 1945-05-08, s. 2. Dostupné online po registraci. Dostupné online. ISSN 1803-9405. (německy) 
  3. ↑ Vratkost "československé" koncepce Benešovy. Polední list. 1945-04-08, s. 1. Dostupné online po registraci. Dostupné online. ISSN 1804-8838. 
  4. ↑ Zákulisí česko-slovenské emigrace. Venkov. 1945-04-08, s. 1. Dostupné online. ISSN 1805-0905. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Michal_Petro&oldid=23909334“