Michal Louč
Mgr. Michal Louč, Ph.D. | |
---|---|
Narození | 24. května 1981 (43 let) Praha; Československo |
Vzdělání |
|
Alma mater | |
Povolání | |
Zaměstnavatel | Vojenský historický ústav Praha (VHÚ Praha) |
Domovské město | Poděbrady |
Znám jako | Nadkachna |
Titul | Mgr.; Ph.D. |
Ocenění | Cena Egona Erwina Kische (2022) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Michal Louč (* 24. května 1981 Praha) je sociální antropolog a historik. Zabývá se moderními československými a českými dějinami se zaměřením na poúnorové československé politické vězně 50. let 20. století a vězeňství v Československu ve 2. polovině 20. století. Jeho odborný pracovní rozsah se rozpíná od protikomunistického odboje až po sledování a dokumentování novodobých zahraničích vojenských operací Armády České republiky. Je též editorem české Wikipedie, kde působí pod pseudonymem „Nadkachna“.[1][2][3]
Život
[editovat | editovat zdroj]Studia
[editovat | editovat zdroj]Michal Louč se narodil 24. května 1981 v Praze. Po středoškolských studiích na Ekogymnáziu v Poděbradech[4] pokračoval ve vysokoškolském studiu sociální antropologie na Univerzitě v Pardubicích.[4] Po skončení tohoto magisterského studia absolvoval doktorandské studium na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze.[3]
Odborné pracovní působení
[editovat | editovat zdroj]Nějaký čas působil v Ústavu historických věd Filozofické fakulty Univerzity Pardubice.[4] Na Odboru pro válečné veterány Ministerstva obrany České republiky pracoval v letech 2013 až 2015 v agendě vydávání osvědčení dle Zákona o účastnících odboje a odporu proti komunismu.[3] Jako pracovník Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) pracoval v letech 2017 až 2023.[3] V letech 2017 až 2019 byl Michal Louč členem, řešitelského týmu, který se zabýval proměnami vězeňství v českých zemích v letech 1965–1992.[3][p. 1]
Společně s Klárou Pinerovou a Kristýnou Buškovou získal Michal Louč v roce 2022 Mezinárodní Cenu Egona Erwina Kische za publikaci s názvem Vězení jako zrcadlo společnosti. Nerovný souboj vědy, politiky a humanity 1965–1992.[3][5][6]
V květnu 2023 absolvoval studijní pobyt na Univerzitě Štýrský Hradec, jeho pobyt byl podpořen Agenturou pro vzdělávání a internacionalizaci.[3][p. 2]
V roce 2023 přešel do Vojenského historického ústavu (VHÚ) Praha, kde je výzkumným pracovníkem orálněhistorického týmu v Oddělení monitoringu novodobých zahraničích operací Armády České republiky (AČR) a jiných zahraničních aktivit.[3] Pracuje zde též na výzkumném projektu VHÚ Praha Paměť vojáka – příběhy zahraničních operací.[3]
Odborné zájmy
[editovat | editovat zdroj]Oblast jeho dosavadních výzkumných zájmů zahrnuje orální historii, dějiny komunistického vězeňství a pracovních táborů na území Československa, osudy československých politických vězňů 50. let 20. století, historii Ďáblického hřbitova v Praze 8 a věnoval se rovněž historii kulturní organizace Jazzová sekce.[3] Výsledky svého badatelského úsilí publikuje průběžně v odborných periodikách.[4]
Další aktivity a činnosti
[editovat | editovat zdroj]- V roce 2012 spolupracoval na tvorbě naučné stezky Marobudovi v patách v Ratenicích[7] a o tři roky později (v roce 2015) pak pomáhal v Jáchymově s naučnou stezkou Jáchymovské peklo.[3]
- Prvním webovým projektem, na kterém Michal Louč spolupracoval byl v roce 2009 projekt Političtí vězni,[8] druhým pak o čtyři roky později (v roce 2013) Ekomuzeum Ratenice[9] a v roce 2016 se zabýval historií, vydavatelstvím a dokumentací vztahující se k Jazzové sekci 1971–1988.[10][3]
- V roce 2021 spolupracoval při vzniku památníku pracovních táborů u dolu Bratrství v Jáchymově (Michal Louč je autorem informačního panelu popisujícího historii dolu). Památník vznikl za podpory Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO).[3]
- V roce 2022 spolupracoval s historikem a politologem Jakubem Jarešem (* 1983) a architektkou Terezou Kabelkovou při tvorbě nové expozice v Rudé věži smrti ve Vykmanově.[3]
- Ve spolupráci se spolkem Političtí vězni.cz pomáhal v roce 2023 s přípravou výstavy Rovnost jako místo paměti[11] a s novinářem a dokumentaristou Adamem Drdou v témže roce (2023) pak (v rámci projektu Příběhů bezpráví) realizoval výstavu s názvem Závadová mládež.[3]
- Vypracováním několika hesel (Otto Bláha, Cai von Bülow-Bothkamp, Václav Dostal, Zbyněk Roušar a další) se podílel v roce 2023 na projektu Poděbradské osudy – 800 poděbradských příběhů.[3][12][13]
- Michal Louč je jedním z průvodců při komentovaných prohlídkách Naučné stezky Jáchymovské peklo a Ďáblického hřbitova v Praze 8.[3]
- Michal Louč je členem několika spolků (Česká asociace orální historie, G18 – Galerie 18, Političtí vězni.cz, Ratenická včela, Wikimedia ČR) a redakční rady časopisu Memo.[3]
Publikace (chronologicky)
[editovat | editovat zdroj]- KUDLÁČEK, Luděk; LOUČ, Michal; LOUČOVÁ, Petra; REK, Pavel (eds.): Oživlá historie Ratenic. Vydání první; Dobročinný spolek Ratenická včela, Ratenice 2016; 294 stran; ISBN 978-80-905692-0-1.[3]
- BOUŠKA, Tomáš, ed., LOUČ, Michal, ed. a PINEROVÁ, Klára, ed. Českoslovenští političtí vězni: životní příběhy. Vydání 1. Praha: Političtí vězni.cz, Česká asociace orální historie; 2009; 351 stran; ISBN 978-80-254-5825-9.[3] (Celkem 17 životních příběhů bývalých politických vězňů a vězeňkyň je doplněno analýzami vývoje československého vězeňství po druhé světové válce a jeho dopady na společnost.)
- LOUČ, Michal. Ďáblický hřbitov: místo paměti druhého a třetího odboje. Vydání první. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR), 2021; 141 stran; ISBN 978-80-88292-96-8.[3] (Publikace je zaměřena na politické vězně pohřbené na Ďáblickém hřbitově v rozmezí let 1948–1961, tedy na obětí a odpůrce komunistického režimu po roce 1948.)
- PINEROVÁ, Klára, LOUČ, Michal a HALUZÍKOVÁ BUŠKOVÁ, Kristýna. Vězení jako zrcadlo společnosti: nerovný souboj vědy, politiky a humanity 1965-1992. Vydání první. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2021; 477 stran. ISBN 978-80-246-4926-9.[3] (Publikace se zabývá změnami a tendencemi československého vězeňství ve 2. polovině 20. století v zrcadle společenských změn.)
- PINEROVÁ, Klára, LOUČ, Michal a HALUZÍKOVÁ BUŠKOVÁ, Kristýna. Prison as a mirror of society: the unequal battle between politics, science and humanity, Czechoslovakia 1965-1992. Frankfurt am Main: CEEOL Press, 2023 xv, 539 stran. ISBN 978-3-949607-16-5. (anglicky)[3]
Studie a odborné články
[editovat | editovat zdroj]Od roku 2006 je Michal Louč autorem a spoluautorem řady studií a odborných článků a to především v periodicích Securitas imperii, Theatrum historiae případně textů publikovaných pod hlavičkami Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), Ministerstva obrany České republiky(MO ČR, Vojenského historického ústavu (VHÚ) Praha a jiných organizací.[3]
Studie a odborné články (výběr, chronologicky) ... |
---|
|
Konference, přednášky a besedy
[editovat | editovat zdroj]Od roku 2010 se Michal Louč zúčastňuje konferencí, přednášek a besed na různých místech jak v tuzemsku, tak i v zahraničí. Několik jeho přednášek zaznělo i na mezinárodních konferencích věnovaných příspěvkům badatelů z oblasti orální historie. Ve svých příspěvcích se Michal Louč věnuje totalitnímu komunistickému vězeňství jak v 50. a 60. letech 20. století, tak i v období normalizace, historii a fungování pracovních táborů v Československu a široce pojaté problematice politických vězňů v Československu viděnou optikou pamětníků a zpracovanou metodami orální historie. Jen několik přednášek věnoval Jazzové sekci a masovým hrobům na Ďáblickém hřbitově v Praze 8.[3]
Konference, přednášky a besedy (výběr, chronologicky) ... |
---|
|
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Jednalo se o juniorský grant (GA ČR číslo 17-26073Y), jehož tématem byly Proměny vězeňství v českých zemích v letech 1965–1992 (Systémové a individuální adaptace).[3]
- ↑ Agentura pro vzdělávání a internacionalizaci (německy: Agentur für Bildung und Internationalisierung, zkráceně OeAD, zkratka je historicky určená pro Rakouskou výměnnou službu, německy Österreichischer Austauschdienst) je agentura pro národní, evropské a mezinárodní spolupráce v oblasti vědy a výzkumu. Agentura plní úkoly i v oblasti rozvoje umění, vysokého školství, vzdělávání a odborné přípravy. Agenturu OeAD-GmbH vlastní Rakousko a zástupcem vlastníka této agentury je Spolkové ministerstvo pro vzdělávání, vědu a výzkum.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Michal Louč (* 24. 5. 1981 v Praze): Mgr., sociální antropolog a historik, zabývá se moderními dějinami, dějinami politických vězňů, orální historií. [online]. Bibliografie dějin Českých zemí [cit. 2024-07-09]. Též přispěvatel do Wikipedie („Nadkachna“). Dostupné online.
- ↑ Michal Louč (* 24. 5. 1981 Praha): Mgr.; sociální antropolog a historik, zabývá se moderními dějinami, dějinami politických vězňů, orální historií, též přispěvatel do Wikipedie (Nadkachna) [online]. Databáze autorit NK ČR [cit. 2024-07-09]. Identifikační číslo: ola2010548229. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z Mgr. Michal Louč [online]. Vojenský historický ústav Praha (VHÚ Praha) [cit. 2024-07-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Michal Louč (24. května 1981 Praha), místo působení: Poděbrady; Sociální antropolog a historik [online]. Středočeská vědecká knihovna v Kladně [cit. 2024-07-09]. Dostupné online.
- ↑ Vězení jako zrcadlo společnosti: Nerovný souboj vědy, politiky a humanity 1965-1992 [online]. Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. Česká literární bibliografie - Literární ceny / Cena Egona Erwina Kische / 2022 [cit. 2024-07-09]. Klára Pinerová (* 1982); Michal Louč (* 1981); Kristýna Bušková (* 1982). Dostupné online.
- ↑ Vězení jako zrcadlo společnosti: Nerovný souboj vědy, politiky a humanity 1965-1992 [online]. Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.Česká literární bibliografie - Literární ceny [cit. 2024-07-09]. 2022 Cena Egona Erwina Kische – Michal Louč (* 1981). Dostupné online.
- ↑ Naučná stezka Marobudovi v patách [online]. [cit. 2024-07-10]. Fotografie naučné stezky nám poskytl Michal Louč. Dostupné online.
- ↑ Oficiální web spolku Političtí vězni.cz [online]. Političtí vězni cz [cit. 2024-07-10]. Dostupné online.
- ↑ Ekomuzeum Ratenice [online]. [cit. 2024-07-10]. Dostupné online.
- ↑ Jazzová sekce 1971–1988 / historie / vydavetelství / dokumentace [online]. [cit. 2024-07-10]. Dostupné online.
- ↑ Rovnost jako místo paměti [online]. Řetízkárna cz [cit. 2024-07-10]. Dostupné online.
- ↑ LANGR, Ladislav, Dr. 800 poděbradských příběhů - O PROJEKTU [online]. Poděbradské osudy [cit. 2024-07-10]. Dostupné online.
- ↑ 800 poděbradských příběhů – AUTOŘI / ML – Michal Louč [online]. Poděbradské osudy [cit. 2024-07-10]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Michal Louč
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Michal Louč na Wikimedia Commons