Přeskočit na obsah

Michael Wolf (fotograf)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Michael Wolf
Narození30. července 1954
Mnichov
Úmrtí24. dubna 2019 (ve věku 64 let) nebo 25. dubna 2019 (ve věku 64 let)
Cheung Chau
Alma materDuisbursko-Essenská univerzita
Povolánífotograf, umělec a novinář
Webová stránkawww.photomichaelwolf.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Michael Wolf 406 Not Accceptable
Michael Wolf 406 Not Acceptable
Michael Wolf 406 Not Acceptable
Michael Wolf 406 Not Acceptable
Výstava Fotomuseum, Haag

Michael Wolf (30. července 1954 – 24. dubna 2019) byl německý umělec a fotograf, který žil a pracoval v Hongkongu a Paříži.[1][2][3] Jeho práce se zaměřovala na každodenní život ve velkých městech. Wolf vyhrál první cenu v kategorii Současné problémy v soutěži World Press Photo 2004 za fotografie dělníků v několika typech továren pro článek do magazínu Stern.[4]

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Wolf se narodil 30. července 1954 v německém Mnichově a byl vychováván ve Spojených státech, Evropě a Kanadě.[5] Navštěvoval North Toronto Collegiate Institute a Kalifornskou univerzitu v Berkeley.[6] V roce 1976 dokončil obor vizuální komunikace na Univerzitě v Essenu v Německu, kde studoval u německého profesora fotografie Otty Steinerta.[6] Wolf začal svou kariéru v roce 1994 jako fotožurnalista, strávil osm let v Hongkongu prací pro německý časopis Stern.[5]

Wolf na počátku 21. století prohlásil, že pokles obratu v časopiseckém průmyslu vedl k tomu, že se fotožurnalistické úkoly staly „hloupé a nudné“.[7] V roce 2003 se rozhodl pracovat pouze na projektech výtvarného umění.[7]

Wolf zemřel 24. dubna 2019 ve svých 64 letech v Cheung Chau, Islands District v Hongkongu.[8]

Významné umělecké projekty / fotografie

[editovat | editovat zdroj]

Bastard Chairs / Sitting in China

[editovat | editovat zdroj]

Wolf začal vlastní fotografickou volnou tvorbu s řadou nazvanou Bastard Chairs, malé židle, které Číňané opakovaně opravují, používajíce materiály, které jsou k dispozici.[9][10] Wolf prohlásil, že ho policie během fotografování seriálu dvakrát zadržela, jestli „neudělal něco, co bylo pro čínský stát škodlivé“.[11] Fotografie ze seriálu byly publikovány v roce 2002 s názvem Sitting in China.[9] Ačkoli Wolf nazval židli bastard „velkým symbolem čínské hbitosti a vynalézavosti“ a kniha získala na Západě pozitivní recenze, někteří Číňané se domnívali, že fotografie z Číny jsou „zaostalé“.[10][12][13]

The Real Toy Story

[editovat | editovat zdroj]

V návaznosti na cyklus China: Factory of the World, Wolf vytvořil instalaci s názvem Real Toy Story.[14] Skládala se z 20 000 hraček vyrobených v Číně a zakoupených v Kalifornii připevněných magnety ke stěnám galerie, spolu s fotografiemi pracovníků vyrábějících hračky.[9][14]

Architecture of Density

[editovat | editovat zdroj]

V této sérii Wolf fotografoval vysoké budovy v Hongkongu způsobem, který je vylíčil jako „abstrakce, nikdy nekončího se opakování architektonických vzorů.“[15] Fotografie vyloučily nebe a zemi, čímž zdůraznily vertikální linie budov.[16] Snímky byly porovnány s obrázky Andrease Gurského a Candidy Höferové.[17]

První kniha obsahující obrazy ze série, Hong Kong: Front Door/ Back Door byla vydána v roce 2005.[16][18] Jedna recenze zaznamenala „zastoupení přeplněného města vyprázdněného lidskou přítomností“ a chválila „vizuální inteligenci Wolfových fotografií“.[18] Díl Outside Wolfovy dvoudílné knihy z roku 2009 Hong Kong Inside Outside obsahoval rozsáhlejší výběr fotografií z této série.[16]

100x100

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2006 pořídil Wolf fotografie obyvatel ve svých bytech v budově v nejstarším komplexu bytového domu v Hongkongu, Shek Kip Mei Estate, který měl být zničen.[19] Použil širokoúhlý objektiv, aby ukázal co nejvíce z interiéru pokoje.[20] Každý pokoj měl velikost přibližně 9,3 m² (100 stop²) a vystavil fotografie stovky pokojů, což vedlo k názvu 100x100.[19] V rozhovoru Wolf přirovnal seriál k vědeckému projektu, „průzkum využití omezeného prostoru.“[11] Svazek Inside Wolfovy dvoudílné knihy Hong Kong Inside Outside 2009 obsahuje kompletní fotografie z této série.[16][20]

Copy Art / Real Fake Art

[editovat | editovat zdroj]

Mezi roky 2005 a 2007, Wolf fotografoval malíře v Shenzhen, Čína, který reprodukoval slavná umělecká díla jako například Slunečnice od Vincenta van Gogha.[21] Každý portrét se skládal z „kopírujícího umělce“ spolu s příkladem kopírovaného díla.[21] Popisek uváděl „špinavé uličky a nároží.“[22] Jeden recenzent napsal, že obrázky „dokumentují intimní kulturní a ekonomické aspekty globalizace, i když zaznamenávají a komplikují kritická dilema o pravosti a neekonomických hodnotách umění“.[23] Série byla otisknuta v jeho knize Real Fake Art, která vyšla v roce 2011.

Transparent City

[editovat | editovat zdroj]

Sérii pořídil v centru Chicaga na začátku roku 2006 aby „kombinoval neosobní městské prostředí primárně za soumraku nebo v noci s detaily obyvatelů budov“ se stal výchozí myšlenkou pro knihu z roku 2008 Transparent City.[24] Fotografie byly pořízeny ze střech za soumraku s dlouhým teleobjektivem.[25] Podobně jako v sérii Architecture of Density, fotografie exteriéru vyloučily horizont a oblohu, takže hlavními tématy zůstaly okna budov.[25] V jednom rozhovoru Wolf řekl, že přišel na myšlenku zobrazovat detailní záběry lidí v oknech poté, co si všiml, jak mu při fotografování jeden muž dává prstem vulgární gesto.[26] V dalším rozhovoru Wolf citoval umělecké dílo Edwarda Hoppera jako inspiraci pro seriál z důvodu jeho voyeuristické povahy a začlenění architektonických detailů.[25]

V rozhovoru Wolf řekl, že fotografování v Chicagu ho přesvědčila, aby přešel z filmu na digitální. „Většinu mé první velké série Architecture of Density jsem fotografoval na analogovou fotografickou kamerou 4x5,“ řekl. „Ale když přišlo na fotografování Chicaga – což je velmi větrné město – větší poryv větru by rozhýbal stativ a já měl podezření, že mnoho mých fotografií bude zničeno.“ Pořízení digitálního snímku Wolfovi umožňovalo kontrolovat jednotlivé náhledy a zaručit preciznost, kterou potřeboval. „Na mých fotografiích není nic náhodného,“ dodal ve stejném rozhovoru.[27]

Články o knize spojily fotografie s filmem Zadní okno Alfreda Hitchcocka.[15][28][29] Jeden recenzent popsal knihu jako „děsivou“, což způsobilo pocit „odlehlosti“.[25] Série byla kontroverzní, protože někteří lidé cítili, že oříznuté a zvětšené fotografie lidí v budovách představovaly narušení soukromí.[24] V roce 2010 byla série vybrána do soutěže Prix Pictet.[30]

Tokyo Compression

[editovat | editovat zdroj]

V knize Tokyo Compression v roce 2010 představil Wolf portréty japonských lidí uvnitř přeplněných vlaků metra v Tokiu, kteří byli tlačeni proti oknu.[31][32] Výrazy dojíždějících byly charakterizovány v jednom přehledu jako „traumatizované“ a „žalostné“.[32] Wolf uvedl, že někteří lidé zavírali oči nebo skrývali své tváře rukama, když si všimli, že jsou fotografováni.[32]

Jeden recenzent došel k závěru, že Wolfovy cykly Architecture of Density, Transparent City a Tokyo Compression představovaly postup od dlouhého záběru k detailu.[17] Wolf vyhrál první cenu v kategorii Všední život na soutěži World Press Photo 2009 za svou sérii Tokyo Compression.[33] Fotograf Martin Parr vybral knihu z roku 2010 jako jednu z třiceti nejvlivnějších fotoknih publikovaných v letech 2001 až 2010.[34]

Tokyo Compression byla součástí tématu Metropolis, City Life v městském věku, Noorderlicht Photofestival v roce 2011. Jeden z Wolfových obrázků byl použit pro plakát, obal katalogu a veškerý mediální materiál výstavy.[35]

Série používající Google Street View

[editovat | editovat zdroj]

V několika sériích, například v Paris Street View, Manhattan Street View, a A Series of Unfortunate Events, si Wolf pořídil fotografie z Google Street View scén na obrazovce svého počítače.[15][36][37] Wolf porovnal svůj způsob hledání zajímavých scén online s prací pouličního fotografa chodícího po městě.[15] Nazval svou sérii Street View „prohlášení o umění“.[38]

Fotografie Street View byly charakterizovány pixelací a obrazovým šumem, které byly porovnány s technikami, které ve svém umění používali Roy Lichtenstein nebo Andy Warhol.[15] Práce vedla k diskusi o tom, jak automaticky pořízené snímky služby Google Street View ovlivnily koncept „rozhodujícího okamžiku“ Henriho Cartiera-Bressona. Fotografie však údajně obsahovaly „nějaké tajemství“ v tom, že byly „těžko interpretovatelné“.[15][17] Některé z Wolfových fotografií se podobají uznávaným klasikům fotografie, jako je například fotografie Milenci před radnicí od Francouze Roberta Doisneaua.[15]

Wolf získal čestné uznání v kategorii každodenní život v soutěži World Press Photo v roce 2011 za cyklus A Series of Unfortunate Events work.[39] Wolf předpokládal, že výsledek bude kontroverzní, protože někteří lidé si myslí, že přivlastnění obrazovek Google Street View nepatří do fotožurnalistiky.[40]

Významné výstavy

[editovat | editovat zdroj]

Podle zdroje:[41]

  • 2003: Portraits of Chinese People, John Batten Gallery, Hongkong[10]
  • 2005: Architecture of Density, Robert Koch Gallery, San Francisco[42]
  • 2006: Made in China, Museum of Contemporary Photography, Chicago (skupinová výstava v rámci The Real Toy Story)[43]
  • 2006: The Real Toy Story, Museum of Work, Hamburg[14]
  • 2006: 100 X 100, Goethe-Institut, Hongkong[19]
  • 2007: Chinese Copy Art, Goethe Institute, Hongkong[21]
  • 2007: Copy Art and 100 x 100, Robert Koch Gallery, San Francisco[23]
  • 2008–2009: Transparent City, Museum of Contemporary Photography, Chicago[26][44]
  • 2008–2009: Transparent City, Robert Koch Gallery, San Francisco[28]
  • 2010: Paris Street View, Foam Fotografiemuseum Amsterdam[45]
  • 2010: iseeyou, Bruce Silverstein Gallery, New York[17][46]
  • 2010: Life in Cities, m97 Gallery, Shanghai[47]
  • 2011: Tokyo Compression, Forum für Fotografie Köln[32][48]
  • 2012: Michael Wolf, Flowers Galleries, London, 25. listopadu 2011 – 7. ledna 2012.[49]
  • 2012: Life in Cities, Christophe Guye Galerie, Zurich, Švýcarsko.[50]
  • 2017: Life in Cities – continued, Christophe Guye Galerie, Zurich, Švýcarsko
  • 2017: Life in Cities at Les Rencontres de la Photographie festival in Arles (organized by The Hague Museum of Photography)[51]
  • 2018: Life in Cities at The Hague Museum of Photography
  • 2018: Life in Cities at Deichtorhallen Hamburg

Sbírky

[editovat | editovat zdroj]

Publikace

[editovat | editovat zdroj]

Ceny a ocenění

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Michael Wolf (photographer) na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Biography. Archivováno 12. 9. 2011 na Wayback Machine. Bruce Silverstein Gallery, New York. Retrieved August 15, 2011.
  2. ↑ van Leeuwen, Wouter; van Sinderen, Wim; Tempel, Benno. Kunstenaar-fotograaf Michael Wolf plotseling overleden [online]. April 25, 2019 [cit. 2019-04-25]. Dostupné online. (Dutch) 
  3. ↑ MAY, Tiffany. Michael Wolf, Who Photographed Skyscrapers Minus the Sky, Dies at 65. The New York Times. 26 April 2019. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ World Press Photo. 2004, Michael Wolf, 1st Prize, Contemporary Issues Stories. Retrieved August 15, 2011.
  5. ↑ a b World Press Photo. Michael Wolf. Archivováno 1. 10. 2011 na Wayback Machine. Retrieved August 15, 2011.
  6. ↑ a b m97 Gallery. Michael Wolf. Artist Info. Archivováno 9. 9. 2011 na Wayback Machine. Retrieved August 15, 2011.
  7. ↑ a b Interview with Michael Wolf. Seconds2Real, February 7, 2011. Retrieved August 15, 2011.
  8. ↑ Holmes Chan, „‘An extraordinary eye’: Michael Wolf, famed photographer who shot Hong Kong’s ‘Architecture of Density,’ dies aged 64“, Hong Kong Free Press, 26 April 2019. Accessed 26 April 2019.
  9. ↑ a b c An Interview with Michael Wolf. Archivováno 11. 1. 2019 na Wayback Machine. Holy Ghost Zine, August 8, 2010. Retrieved August 15, 2011.
  10. ↑ a b c Lau, Joyce Hor-Chung. Portrait of a Nation. South China Morning Post, November 9, 2003.
  11. ↑ a b Jörg Colberg. A Conversation with Michael Wolf. Conscientious Extended, August 31, 2006. Retrieved August 15, 2011.
  12. ↑ Press, Joy. Fan Fare: Collecting This Season's Coffee-Table Books. Archivováno 22. 10. 2012 na Wayback Machine. Village Voice, December 3, 2002. Retrieved August 15, 2011.
  13. ↑ Baker, Kenneth. The Art of Finding the Right Book: Paintings and Photographs Highlight Five Distinctive Volumes. San Francisco Chronicle, December 15, 2002. Retrieved August 15, 2011.
  14. ↑ a b c Rüggeberg, Stefanie. Made in China. Museum der Arbeit: Installation mit 20 000 Spielzeugen. Der Fotograf Michael Wolf hat sich in Chinas Spielzeugfabriken umgesehen. Hamburger Abendblatt, September 5, 2006. Retrieved August 15, 2011.
  15. ↑ a b c d e f g Feustel, Marc. Towards a New Street Photography. Archivováno 28. 3. 2012 na Wayback Machine. Foam Magazine #22, Spring 2010. Retrieved August 15, 2011.
  16. ↑ a b c d Day, Lara. Photographer Michael Wolf's Tall Order. Archivováno 17. 8. 2013 na Wayback Machine. Time Magazine, 25. ledna 2010. Retrieved August 15, 2011.
  17. ↑ a b c d Hall, Emily. Michael Wolf: Bruce Silverstein. Archivováno 28. 3. 2012 na Wayback Machine. Artforum, leden 2011. Retrieved August 15, 2011.
  18. ↑ a b Loh, Maria. Made in Hong Kong. The Art Book, Volume 13, Issue 2, pages 3–5, May 2006.
  19. ↑ a b c Lau, Kit-wai. End of an Era. South China Morning Post, November 1, 2006.
  20. ↑ a b Lapinski, Valerie. Showcase: A Room of Everyone's Own. Lens Blog, New York Times, November 13, 2009. Retrieved August 15, 2011.
  21. ↑ a b c Chan, Michelle. The Art of Copying. Archivováno 19. 10. 2012 na Wayback Machine. The Standard, May 5, 2007. Retrieved August 15, 2011.
  22. ↑ Lavapie, James. Michael Wolf: Capturing Counterfeit. Archivováno 30. 3. 2012 na Wayback Machine. Corduroy Magazine blog, July 18, 2011. Retrieved August 15, 2011.
  23. ↑ a b Baker, Kenneth. Searching for Meaning within a Forest of Asterisks. San Francisco Chronicle, May 12, 2007. Retrieved August 15, 2011.
  24. ↑ a b Estrin, James. Showcase: Life Behind Glass. Lens Blog, New York Times, July 2, 2009. Retrieved August 15, 2011.
  25. ↑ a b c d Hockenberry, John. Leaves of Glass. Metropolis, vol. 28, no. 4, pages 80–87, November 2008. Retrieved August 15, 2011.
  26. ↑ a b Michael Wolf („As told to Brian Sholis“). ArtForum, November 14, 2008. Retrieved August 15, 2011.
  27. ↑ TERSIGNI, Alessandro. Michael Wolf’s 5 Tips for Shooting Urban Landscapes [online]. Format [cit. 2016-12-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ a b Szupinska, Joanna. Michael Wolf: Robert Koch Gallery, San Francisco, California. ArtUS, no. 27, page 20, September 2009. Retrieved August 15, 2011.
  29. ↑ Casper, Jim. Photo Book Review. The Transparent City. Archivováno 8. 4. 2010 na Wayback Machine. LensCulture, volume 19, leden - březen 2009. Retrieved 15. 8. 2011.
  30. ↑ Rose, Rebecca. Growing Pains. FT.com (Financial Times), March 18, 2011. Retrieved August 15, 2011.
  31. ↑ McCurry, Justin. Going Underground, Tokyo Style. The Guardian, December 1, 2010. Retrieved August 15, 2011.
  32. ↑ a b c d Williams, Holly. The End of the Line: Michael Wolf's Photographs of the Tokyo Rush Hour Will Make Every Commuter Shudder. The Independent, 15. ledna 2011. Retrieved 15. 8. 2011.
  33. ↑ World Press Photo. 2009, Michael Wolf, 1st prize, Daily Life. Retrieved August 15, 2011.
  34. ↑ PhotoIreland Festival announces Martin Parr’s selection of the 30 most influential photobooks of the last decade. July 1–31, 2011. Retrieved August 15, 2011.
  35. ↑ Impression / Photofestival 2011 [online]. Noorderlicht Photography, 2011 [cit. 2012-01-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-08. (anglicky) 
  36. ↑ Pasulka, Nicole. Iseeyou. The Morning News, November 1, 2010. Retrieved August 15, 2011.
  37. ↑ Casper, Jim. A Series of Unfortunate Events. Archivováno 15. 8. 2011 na Wayback Machine. LensCulture, 2011. Retrieved August 15, 2011.
  38. ↑ Photo: The Invisible Paris (interview with Michael Wolf). Archivováno 28. 3. 2012 na Wayback Machine. The Outlook Magazine, issue 100, August 2010. Retrieved August 15, 2011.
  39. ↑ World Press Photo. 2011, Contemporary Issues, Honorable Mention stories. Archivováno 1. 10. 2011 na Wayback Machine. Retrieved August 15, 2011.
  40. ↑ Laurent, Olivier. World Press Photo: Is Google Street View Photojournalism? Archivováno 30. 8. 2011 na Wayback Machine. British Journal of Photography, February 11, 2011. Retrieved August 15, 2011.
  41. ↑ Chronology. Archivováno 3. 3. 2010 na Wayback Machine. Bruce Silverstein Gallery, New York. Retrieved August 15, 2011.
  42. ↑ Baker, Kenneth. Fascinating, Frightening Glimpses of Urban Density. San Francisco Chronicle, 22. ledna 2005. Retrieved 18. 8. 2011.
  43. ↑ Hanke, Emma. The Art of Work: Photo Exhibit Details Economic Development.[nedostupný zdroj] The Daily Northwestern, January 19, 2006. Retrieved August 15, 2011.
  44. ↑ Weinberg, Lauren. Michael Wolf & „Work/Place.“ Time Out Chicago, December 10, 2008. Retrieved August 15, 2011.
  45. ↑ Alessi, Andrea. Michael Wolf: Mining Google Street View. Archivováno 30. 4. 2019 na Wayback Machine. ArtSlant Amsterdam, March 22, 2010. Retrieved August 15, 2011.
  46. ↑ Bonanos, Christopher. Ghosts in the Machine: Michael Wolf Lets Google Do the Stalking. New York magazine, October 10, 2010. Retrieved August 15, 2011.
  47. ↑ Tang Lingjie. Michael Wolf: Life in Cities. LEAP: the International Art Magazine of Contemporary China, volume 6, December 1, 2010. Retrieved August 15, 2011.
  48. ↑ Weckesser, Markus. Bilder im Minutentakt. die Tageszeitung, 13. ledna 2011. Retrieved August 18, 2011.
  49. ↑ Archived copy [online]. [cit. 2012-03-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-07. (anglicky) 
  50. ↑ Michael Wolf at the Christophe Guye Galerie
  51. ↑ HAAG, Fotomuseum Den. Sudden death of fine art photographer Michael Wolf [online]. 26 April 2019. Dostupné online. (anglicky) 
  52. ↑ Brooklyn Museum. Collections: Michael Wolf. Retrieved August 15, 2011.
  53. ↑ Milwaukee Art Museum. Annual Report 2005. Archivováno 21. 10. 2020 na Wayback Machine. Retrieved August 15, 2011.
  54. ↑ Museum Folkwang. Künstler. Fotografie. Archivováno 25. 6. 2013 na Wayback Machine. Retrieved August 15, 2011.
  55. ↑ Museum of Contemporary Photography. Wolf, Michael. Archivováno 5. 10. 2011 na Wayback Machine. Retrieved 15. 8. 2011.
  56. ↑ Chetchotisak, Chet. The Communist Superhero. New book of Chinese Communist Posters Captures Complexity of Chairman Mao. Bangkok Post, 8. 7. 2010. Retrieved 15. 8. 2011.
  57. ↑ Siegel, Steffen. Visueller Beifang im Netz. die Tageszeitung, April 2, 2011. Retrieved August 15, 2011.
  58. ↑ Hodgson, Francis. Michael Wolf – Tokyo Compression Revisited.[nedostupný zdroj] May 13, 2011. Retrieved 15. 8. 2011.
  59. ↑ 2005 Photo Contest, Contemporary Issues, Stories, první cena.
  60. ↑ 2010 Photo Contest, Daily Life, Singles, první cena
  61. ↑ 2011 Photo Contest, Contemporary Issues, Stories, Honorable Mention.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Michael_Wolf_(fotograf)&oldid=24478576“