Přeskočit na obsah

Michał Kwiatkowski

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Michal Kwiatkowski
Kwiatkowski v roce 2015
Kwiatkowski v roce 2015
Osobní informace
PřezdívkaFlowerman
Kwiato
Kwiatek
Datum narození2. června 1990 (34 let)
Místo narozeníChełmża, Polsko
StátPolskoPolsko Polsko
Výška176 cm
Hmotnost68 kg
PříbuzníŁukasz Kwiatkowski (sourozenec)
Týmové informace
Současný týmIneos Grenadiers
Disciplínasilniční cyklistika
Rolezávodník
Typ jezdcevšestranný
Profesionální týmy
2009
2010
2011
2012–2015
2016–		MG Kvis – Norda Pacific
Caja Rural
Team RadioShack
Omega Pharma–Quick-Step
Team Sky
Úspěchy
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Mistrovství světa v silniční cyklistice
zlato 2008 Kapské Město Časovka juniorů
zlato 2014 Ponferrada silniční závod
zlato 2013 Florencie Týmová časovka
stříbro 2015 Richmond Týmová časovka
bronz 2014 Ponferrada Týmová časovka
bronz 2017 Bergen Týmová časovka

Michał Kwiatkowski (* 2. června 1990) je polský profesionální silniční cyklista jezdící za UCI WorldTeam Ineos Grenadiers.[1]

Kwiatkowski je považován za silného všestranného jezdce díky dobrému sprintu, časovce a vrchařských schopnostem. Vyhrává tak jednodenní i etapové závody. Svůj talent ukázal už na začátku své kariéry, kdy v roce 2008 vyhrál časovku juniorů na mistrovství světa. V roce 2014 Kwiatkowski vyhrál silniční závod na mistrovství světa. O 3 roky později vyhrál svůj první monument, Milán – San Remo a v roce 2018 vyhrál Tirreno–Adriatico a Tour de Pologne.

Kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Začátky

[editovat | editovat zdroj]

Kwiatkowski je dvojnásobným evropským juniorským šampionem, z roku 2007 v silničním závodu a z roku 2008 v časovce. V roce 2009 se stal národním šampionem v silničním závodu do 23 let a také vyhrál etapu na závodu Okolo Slovenska. Profesionálem se stal v roce 2010 s týmem Caja Rural a o rok později se dostal do World Tour díky přestupu do týmu RadioShack. Za svůj nový tým získal třetí místo celkově na Driedaagse van West-Vlaanderen, Driedaagse Brugge–De Panne a Tour du Poitou-Charentes.

Omega Pharma–Quick-Step (2012–2015)

[editovat | editovat zdroj]

Sezóna 2012

[editovat | editovat zdroj]

Před sezónou 2012 se Kwiatkowski přesunul do belgického týmu Omega Pharma–Quick-Step. Ve svém novém týmu zaujal vítězstvím v prologu na Driedaagse van West-Vlaanderen. Také získal 2. místo celkově na Tour de Pologne a 8. místo celkově na Eneco Tour.

Sezóna 2013

[editovat | editovat zdroj]

Kwiatkowski začal sezónu ve skvělé formě, kdy získal 2. místo celkově na Volta ao Algarve. Následně získal 4. místo celkově na Tirrenu–Adriaticu a stal se nejlepším mladým jezdcem poté, co prokázal, že patří mezi nejsilnější vrchaře závodu. Dojel čtvrtý v etapě s cílem na Prati di Tivo a získal vedení v celkovém pořadí, avšak další den se ho musel vzdát ve prospěch Chrise Frooma. Kwiatkowski měl také solidní výsledky na jarních klasikách. Na Amstel Gold Race dokončil čtvrtý a o pár dní později získal páté místo na Valonském šípu. V červnu vyhrál poprvé v kariéře seniorský silniční závod na národním šampionátu.

Kwiatkowského skvělá forma mu pomohla k výběru pro účast na Tour de France. V prvním týdnu se stal lídrem soutěže mladých jezdců, avšak v 8. etapě se před něj dostal Nairo Quintana. V 11. etapě, individuální časovce, si Kwiatkowski vybojoval bílý dres zpět, ale v 15. etapě s cílem na Mont Ventoux se musel znovu sklonit před Quintanou.[2] I přesto dojel do cíle na celkovém 11. místě.

Sezóna 2014

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2014 Kwiatkowski vyhrál italskou klasiku Strade Bianche, když následoval útok Petera Sagana 20 km před cílem a následně mu ujel na závěrečném stoupání do Sieny.[3] Na klasikách Lutych–Bastogne–Lutych a Valonský šíp získal 3. místo, na klasice Amstel Gold Race dokončil na 5. místě.

V září se Kwiatkowski stal lídrem závodu Kolem Británie po vítězství ve 4. etapě ze sprintu skupinky 6 závodníků.[4] Závod nakonec dojel na celkovém 2. místě a vyhrál bodovací soutěž.[5]

Později toho samého měsíce se Kwiatkowski stal historicky prvním polským vítězem elitního silničního závodu na mistrovství světa v silniční cyklistice. 7 kilometrů před cílem zaútočil ve sjezdu a i přes blížící se stíhací skupinu se mu podařilo udržet si vedoucí pozici a cílovou pásku projel na prvním místě.[6] Prvním závodem v duhovém dresu byl pro Kwiatkowského monument Giro di Lombardia. Závod dokončil na 77. místě.[7]

Sezóna 2015

[editovat | editovat zdroj]
Kwiatkowski na Tour de France 2015.

Jakožto úřadující mistr světa se Kwiatkowski rozhodl svůj začátek sezóny pojmout méně agresivně než o rok dříve a své hlavní cíle si stanovil blíže konci sezóny.[8] Etapové závody Volta ao Algarve a Paříž–Nice použil jako přípravu na klasikářskou sezónu. V obou závodech získal celkové 2. místo. V květnu si Kwiatkowski připsal prestižní vítězství na klasice Amstel Gold Race. Po posledním výjezdu na Cauberg se musel propracovat do malé vedoucí skupinky, v níž byl i obhájce triumfu Philippe Gilbert. Nedaleko od cíle se skupiny spojily a Kwiatkowski všechny ostatní z této patnáctičlenné skupinky porazil ve sprintu o vítězství. Mohl si tak připsat tuto nizozemskou klasiku do seznamu svých úspěchů.[9]

Na Tour de France se Kwiatkowskému nepodařilo získat žádný významný výsledek a závod opustil během 17. etapy.[10]

Team Sky (2016–současnost)

[editovat | editovat zdroj]

Sezóna 2016

[editovat | editovat zdroj]

27. září 2015 bylo oznámeno, že se pro sezónu 2016 Kwiatkowski přesune do britské sestavy Team Sky.[11]

Na konci března Kwiatkowski vyhrál svou první dlážděnou klasiku v kariéře, a to E3 Harelbeke poté, co v cíli přesprintoval Petera Sagana, s nímž se odtrhnout z vedoucí skupiny 30 km před cílem.[12] V srpnu byl jmenován na startovní listině Vuelty a España 2016.[13] Společně se svým týmem vyhrál 1. etapu, týmovou časovku, a díky 4. místu ve 2. etapě se Kwiatkowski obléknul do červeného trikotu pro lídra celkového pořadí. Vedení však ztratil následující den a ze závodu odstoupil během 7. etapy kvůli zranění zad.[14] Tím zakončil pro něj složitou sezónu, v níž mu nemoc narušila účast v Ardenských klasikách a vedla k neúčasti na Tour de France.[15]

Sezóna 2017

[editovat | editovat zdroj]
Kwiatkowski v cíli monumentu Milán – San Remo 2017, který vyhrál.

4. března 2017 Kwiatkowski vyhrál jednodenní závod Strade Bianche poté, co zaútočil ze čtyřčlenné skupiny favoritů přibližně 15 km před cílem a byl schopen si sám dojet pro vítězství v Sieně. Stal se tak druhým vícenásobným vítězem tohoto závodu po Fabianu Cancellarovi.[16] Později téhož měsíce vyhrál Kwiatkowski monument Milán – San Remo ve sprintu proti úřadujícímu mistru světa Peteru Saganovi (Bora–Hansgrohe) a Julianu Alaphilippovi (Quick-Step Floors) po společném útoku na Poggiu, závěrečném stoupání dne.[17] Získal tak své první kariérní vítězství na jednom z monumentů. 16. dubna získal Kwiatkowski 2. místo na klasice Amstel Gold Race poté, co byl ve sprintu o triumf poražen Philippem Gilbertem (Quick-Step Floors).[18]

Kwiatkowski byl díky svým úspěchům vybrán do sestavy Teamu Sky pro Tour de France, čímž splnil svůj cíl v týmu zajet si Tour s lídrem týmu Chrisem Froomem. Dařilo se mu hlavně v individuálních časovkách, když získal 8. místo v Düsseldorfu a 2. místo v Marseille. Do paměti fanoušků a médií se však zapsal jako "superdomestik" díky své masivní práci pro Frooma, hlavně ve 14. etapě do Rodezu, v níž svého lídra skvěle nachystal na závěr etapy, a v 15. etapě do Le Puy-en-Velay, v níž obětoval své zadní kolo Froomovi, jenž měl defekt na stoupání Col de Petra Talliade. 29. července Kwiatkowski vyhrál Clásicu de San Sebastián, když v cíli přesprintoval Tonyho Gallopina, Baukeho Mollemu, Toma Dumoulina a týmového kolegu Mikela Landu. O týden později pak podepsal tříleté prodloužení smlouvy s Teamem Sky.[19]

Sezóna 2018

[editovat | editovat zdroj]
Kwiatkowski na Tour de France 2018.

V únoru se Kwiatkowski zúčastnil etapového závodu Volta ao Algarve, v němž se před poslední etapou pohyboval na celkové 2. příčce za týmovým kolegou Geraintem Thomasem. V poslední etapě se vydal do 31-členného úniku, který se zrodil v úvodních kilometrech závodu. Kwiatkowski si nakonec dojel pro etapové vítězství, díky čemuž se stal celkovým vítězem o minutu a 31 sekund před Thomasem.[20] V březnu Kwiatkowski znovu zbavil Thomase dresu lídra závodu, tentokrát na Tirrenu–Adriaticu. Thomas měl 1,5 km před vrcholem finálního kopce do Sarnana-Sassotetta mechanický problém, kvůli němuž ztratil 34 sekund na Kwiatkowského. Ten se stal novým lídrem závodu.[21] Kwiatkowski si své vedení udržel a závod celkově vyhrál.[22] V červenci hrál Kwiatkowski znovu klíčovou roli v podpoře na Tour de France, čímž napomohl Thomasovi k vítězství a Chrisi Froomovi k celkovému 3. místu.[23] O týden později, na začátku srpna, se Kwiatkowski zúčastnil svého domácího závodu, Tour de Pologne. Podařilo se mu vyhrát 4. etapu s prudkým vrcholovým cílem ve městě Szczyrk a své vedení úspěšně uhájil i v dalších etapách, závod tak celkově vyhrál.[24]

Hlavní výsledky

[editovat | editovat zdroj]
2007
Mistrovství Evropy
vítěz silničního závodu juniorů
2. místo časovka juniorů
Course de la Paix Juniors
celkový vítěz
vítěz bodovací soutěže
vítěz soutěže mladých jezdců
vítěz 1. etapy
Giro della Lunigiana
10. místo celkově
vítěz 2. etapy
2008
Mistrovství světa
vítěz časovky juniorů
Mistrovství Evropy
vítěz časovky juniorů
9. místo silniční závod juniorů
Trofeo Karlsberg
celkový vítěz
vítěz 1. etapy
Course de la Paix Juniors
celkový vítěz

Výsledky na etapových závodech

[editovat | editovat zdroj]
Výsledky na Grand Tours
Grand Tour 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024
Giro d'Italia 136 — — — — — — — — — — — —
Tour de France — 11 28 DNF — 57 49 83 30 68 — 49 54
Vuelta a España — — — — DNF — 43 — — — — —
Výsledky na etapových závodech
Závod 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024
Paříž–Nice — — — 2 — — — 3 — — — — —
Tirreno–Adriatico — 4 18 — 8 27 1 — — 51 — 90 98
Volta a Catalunya — — — — — — — — NS — DNF — —
Kolem Baskicka — — 2 8 — 30 DNF DNF — — — DNF
Tour de Romandie DNF — DNF — DNF — — — — — — —
Critérium du Dauphiné — DNF DNF — DNF 43 49 29 DNF 68 DNF — 32
Tour de Suisse — — — 71 — — — — NS — — 29 —

Výsledky na klasikách

[editovat | editovat zdroj]
Monument 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024
Milán – San Remo — — DNF DNF 67 40 1 11 3 15 17 16 139 54
Kolem Flander DNF — 40 — — 27 — 28 — 54 — — — —
Paříž–Roubaix — — — — — — — — — NS 70 77 — —
Lutych–Bastogne–Lutych — DNF 92 3 21 36 3 29 12 10 11 100 DNF DNF
Giro di Lombardia DNF — DNF 77 54 — DNF — — — — — —
Klasika 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024
Strade Bianche — — — 1 — 20 1 30 — 12 DNF — 18 DNF
Dwars door Vlaanderen — — — — 4 — — — — NS — — — —
E3 Harelbeke — 41 82 — — 1 — — — — — DNF —
Gent–Wevelgem 75 — DNF — — — — — — DNF — — DNF —
Brabantský šíp — — — — — — — — — 6 — DNF DNF —
Amstel Gold Race — DNF 4 5 1 DNF 2 31 11 NS 8 1 72 35
Valonský šíp — DNF 5 3 33 — 7 57 16 6 23 92 115 DNF
Clásica de San Sebastián — — DNF — — 107 1 — — NS — — —
Legenda
— Nezúčastnil se
DNF Nedokončil
NS Nekonalo se

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Michał Kwiatkowski na anglické Wikipedii.

  1. ↑ INEOS GRENADIERS [online]. UCI, 2023-01-01 [cit. 2023-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-02. (anglicky) 
  2. ↑ http://www.cyclingnews.com/races/tour-de-france-2013/stage-15/results
  3. ↑ https://www.cyclingnews.com/races/strade-bianche-2014/results/
  4. ↑ http://www.cyclingnews.com/races/tour-of-britain-2014/stage-4/results
  5. ↑ http://www.cyclingnews.com/races/tour-of-britain-2014/stage-8b/results
  6. ↑ http://www.cyclingnews.com/races/uci-road-world-championships-2014/mens-elite-road-race/results
  7. ↑ Archivovaná kopie. velonews.competitor.com [online]. [cit. 2021-11-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-11-08. 
  8. ↑ http://www.cyclingquotes.com/news/kwiatkowski_sets_sights_on_tour_de_france/
  9. ↑ Archivovaná kopie. velonews.competitor.com [online]. [cit. 2021-11-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-20. 
  10. ↑ http://www.cyclingweekly.co.uk/racing/tour-de-france/it-was-hard-to-abandon-tour-de-france-in-rainbow-stripes-says-kwiatkowski-183960
  11. ↑ http://www.skysports.com/cycling/news/12040/10007401/michal-kwiatkowski-signs-for-team-sky-from-etixx-quick-step
  12. ↑ http://www.cyclingnews.com/races/e3-harelbeke-2016/results/
  13. ↑ http://www.procyclingstats.com/race/vuelta-a-espana/2016/startlist
  14. ↑ http://www.procyclingstats.com/race.php?id=163751
  15. ↑ http://www.skysports.com/cycling/news/15264/10626119/michal-kwiatkowski-keen-to-end-illness-and-injury-plagued-season
  16. ↑ http://www.velonews.com/2017/03/news/kwiatkowski-solos-strade-bianche-win_431749
  17. ↑ http://www.cyclingweekly.com/news/racing/brilliant-michal-kwiatkowski-edges-out-peter-sagan-to-win-milan-san-remo-2017-320474
  18. ↑ http://www.cyclingweekly.com/news/racing/philippe-gilbert-beats-michal-kwiatkowski-victory-amstel-gold-race-325486
  19. ↑ http://www.cyclingnews.com/news/kwiatkowski-agrees-new-three-year-deal-with-team-sky/
  20. ↑ http://www.cyclingnews.com/news/geraint-thomas-downed-by-friendly-fire-at-volta-ao-algarve/
  21. ↑ http://www.cyclingweekly.com/news/racing/its-frustrating-geraint-thomas-on-losing-tirreno-adriatico-lead-due-to-slipped-chain-372436#FDeQgO0tr5lIEhd8.99
  22. ↑ http://www.cyclingweekly.com/news/racing/geraint-thomas-reflects-on-bittersweet-tirreno-adriatico-podium-spot-372824
  23. ↑ http://www.cyclingnews.com/news/local-star-kwiatkowski-in-the-limelight-at-tour-de-pologne/
  24. ↑ http://www.cyclingnews.com/news/kwiatkowski-savours-tour-de-pologne-victory-after-courageous-final-defence/

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Mistři světa v silniční cyklistice - časovka juniorů
V roce 2020 se závod neuskutečnil kvůli covidu-19.
Mistři světa v silniční cyklistice – silniční závod
Vítězové Tour de Pologne
Feliks Więcek (1928) • Józef Stefański (1929) • Jerzy Lipiński (1933) • Bolesław Napierała (1937, 1939) • Stanisław Grzelak (1947) • Wacław Wójcik (1948, 1952) • Francesco Locatelli (1949) • Mieczysław Wilczewski (1953) • Marian Więckowski (1954, 1955, 1956) • Henryk Kowalski (1957, 1961) • Bogusław Fornalczyk (1958) • Wiesław Podobas (1959) • Roger Diercken (1960) • Jan Kudra (1962, 1968) • Stanisław Gazda (1963) • Rajmund Zieliński (1964) • Józef Beker (1965) • Józef Gawliczek (1966) • Andrzej Bławdzin (1967) • Wojciech Matusiak (1969) • Jan Stachura (1970) • Stanisław Szozda (1971) • José Luis Viejo (1972) • Lucjan Lis (1973) • André Delcroix (1974) • Tadeusz Mytnik (1975) • Janusz Kowalski (1976) • Lechosław Michalak (1977) • Jan Brzeźny (1978, 1981) • Henryk Charucki (1979) • Czesław Lang (1980) • Andrzej Mierzejewski (1982, 1984, 1988) • Tadeusz Krawczyk (1983) • Marek Leśniewski (1985) • Marek Kulas (1986) • Zbigniew Piątek (1987) • Marek Wrona (1989) • Mieczysław Karłowicz (1990) • Dariusz Baranowski (1991, 1992, 1993) • Maurizio Fondriest (1994) • Zbigniew Spruch (1995) • Vjačeslav Džavaňan (1996) • Rolf Järmann (1997) • Sergej Ivanov (1998) • Tomasz Brożyna (1999) • Piotr Przydział (2000) • Ondřej Sosenka (2001, 2004) • Laurent Brochard (2002) • Cezary Zamana (2003) • Kim Kirchen (2005) • Stefan Schumacher (2006) • Johan Vansummeren (2007) • Jens Voigt (2008) • Alessandro Ballan (2009) • Dan Martin (2010) • Peter Sagan (2011) • Moreno Moser (2012) • Pieter Weening (2013) • Rafał Majka (2014) • Jon Izagirre (2015) • Tim Wellens (2016) • Dylan Teuns (2017) • Michał Kwiatkowski (2018) • Pavel Sivakov (2019) • Remco Evenepoel (2020) • João Almeida (2021) • Ethan Hayter (2022) • Matej Mohorič (2023)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Michał_Kwiatkowski&oldid=24263452“