Mižhirja
| Mižhirja, hist. Volové Міжгір'я (Mižhir'ja) | |
|---|---|
 Panorama městysu na řece Rika | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°31′44″ s. š., 23°30′1″ v. d. |
| Nadmořská výška | 430 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+2 |
| Stát |  Ukrajina |
| Oblast | Zakarpatská |
| Okres | Chust |
  Mižhirja Mižhirja, Zakarpatská oblast | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 6,63 km² |
| Počet obyvatel | 9 421 |
| Hustota zalidnění | 1421 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | w1 |
| Adresa obecního úřadu | вул. Шевченка 77 90000 смт. Міжгір’я |
| Telefonní předvolba | 3146 |
| PSČ | 90000 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mižhirja, česky též Mežhorje,[1] dříve Volové,[2][3] nebo Volovoje[4][2],ukrajinsky Міжгір'я; rusky Межгорье (Mežgorje), v překladu „Mezihoří“; maďarsky Ökörmező = „Volské pole“) je městys (ukrajinsky selyšče) v okrese Chust v Zakarpatské oblasti Ukrajiny. Městys leží v horském údolí při soutoku říčky Volovce s Rikou a má přibližně 9 600[5] obyvatel. Do července 2020 byl správním centrem bývalého okresu Mižhirja, který byl poté začleněn do okresu Chust.
Název
[editovat | editovat zdroj]Do roku 1953 se městys jmenoval Volové, popř. Volove Pole (ukrajinsky Волове, slovensky Volové), tento název byl zachován pouze v maďarštině.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o městysu pochází z roku 1415. V minulosti město patřilo Rakousku-Uhersku, od jeho rozpadu v roce 1918 až do roku 1938 bylo, pod názvy Volovoje[2][4] případně Volové,[2][3] součástí Československa, jako nejmenší okresní sídlo tehdejší Podkarpatské Rusi. V roce 1921 zde stálo 718 domů a žilo zde 3740 obyvatel, z toho 49 Čechoslováků, 2873 Rusínů, 34 Maďarů a 763 Židů.[3] Za první československé republiky byl v městysu obecní notariát, četnická stanice a poštovní úřad.[4] Od 15. dubna 1939 byl městys součástí samostatného státu Karpatská Ukrajina; za několik dní pak bylo Zakarpatí obsazeno maďarskými vojsky.
V roce 1944 byl městys s okolím přičleněno k Ukrajinské SSR na základě zfalšovaného referenda,[6] které probíhalo pod dohledem sovětských vojsk.
Roku 1953 bylo k městysu připojeno několik okolních vesnic a podle jedné z nich byl název celku změněn na Mežhorje/Mežgorje/Mižhirju, také z důvodu lepšího odlišení od nedalekého městečka Volovec.
Do července 2020 byl správním centrem bývalého okresu Mižhirja, který byl poté začleněn do okresu Chust.
Mižhirská vesnická komunita
[editovat | editovat zdroj]Je zde administrativní centrum územního společenství zvané Mižhirská vesnická komunita (ukrajinsky Міжгірська селищна громада), do kterého patří Mižhirja a 21 vesnic, a to:
- Verchnij Bystryj, ukrajinsky Верхній Бистрий,
- Vučkove, ukrajinsky Вучкове,
- Pidčumal, ukrajinsky Підчумаль,
- Holjatyn, ukrajinsky Голятин,
- Liskovec, ukrajinsky Лісковець,
- Rekity, ukrajinsky Рекіти,
- Zaperedillja, ukrajinsky Запереділля,
- Stryhalňa, ukrajinsky Стригальня,
- Lozjanskyj, ukrajinsky Лозянський,
- Solky, ukrajinsky Сопки,
- Majdan, ukrajinsky Майдан,
- Novoselycja, ukrajinsky Новоселиця,
- Pryslip, ukrajinsky Присліп,
- Zavyjka, ukrajinsky Завийка,
- Titkivci, ukrajinsky Тітківці,
- Repynne, ukrajinsky Репинне,
- Dil, ukrajinsky Діл,
- Suchyj, ukrajinsky Сухий,
- Sojmy, ukrajinsky Сойми,
- Toruň, ukrajinsky Торунь,
- Lopušne, ukrajinsky Лопушне.
Mižhirská vesnická komunita má rozlohu 554,1 km². V roce 2020 v ní žilo 24 896 obyvatel.
Rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Štěpán Bunzák (1918–2004), generálmajor československé armády[7]
- Vasil Grendža-Donský (1897–1974), ukrajinský překladatel a spisovatel
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Synagoga -
Dřevěný kostel
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Міжгірська селищна громада na ukrajinské Wikipedii.
- ↑ Mižhirja. www.dusekarpat.cz [online]. 2010-10-17 [cit. 2024-07-17]. Dostupné online.
- ↑ a b c d VOTOČEK, Emil. Monografie československých známek: Československá poštovní razítka 1919-1939. Díl XVII/druhý svazek. Praha: NADAS, 1988. S. 375.
- ↑ a b c Chytilův místopis Československé republiky. Praha: [s.n.], 1930. Dostupné online. S. 1397.
- ↑ a b c Seznam obcí a úřadů na Podkarpatské Rusi. Užhorod: [s.n.], 1922. Dostupné online. S. 24.
- ↑ Ukrajinská státní statistická služba: Чисельність наявного населення України на 1 січня 2019 року. Kyjev: Ukrajinská státní statistická služba. červen 2019. Dostupné online. [cit. 2019-06-25].
- ↑ hop. Ani Maďarsko, ani Ukrajina. Podkarpatská Rus se nakonec rozhodla pro Československo. ČT24.cz [online]. Česká televize, 2018-10-29 [cit. 2020-07-28]. Dostupné online.
- ↑ Štěpán Bunzák (1919 - 2004). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2024-07-17]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mižhirja na Wikimedia Commons
