Mezní stav přetvoření
Mezní stav přetvoření je jeden z druhů mezních stavů v mechanice. Výpočet podle mezního stavu přetvoření (často též druhého mezního stavu) má prokázat, že normové resp. charakteristické zatížení nevyvolá přetvoření (např. sedání základů stavby), které by poškodilo konstrukci nebo změnilo polohu konstrukce.
Rozdělení dle druhu konsolidace[editovat | editovat zdroj]
- Konečné
- Částečné
Rozdělení dle přitížení základové půdy[editovat | editovat zdroj]
- Celkové
- Dílčí
Sedání[editovat | editovat zdroj]
Celkové sedání se skládá z počátečního (si), konsolidačního (sc) a sekundárního (ss)
s=si+sc+ss
Výpočet počátečního sedání[editovat | editovat zdroj]
– přitížení v základové spáře
F1 – funkce závisící na rozměrech základů a stlačující se vrstvy
F2 – funkce závisící na rozměrech základů a hloubce založení
Eu – modul deformace zeminy
b – šířka základu
v – Poisonův součinitel
Výpočet konsolidačního sedání[editovat | editovat zdroj]
Homogenní podloží[editovat | editovat zdroj]
– modul deformace zeminy
– tvarový součinitel
Nehomogenní podloží[editovat | editovat zdroj]
s – sedání uvažovaného bodu
– původní geostatické napětí
– výpočtový oedometrický modul i-té vrstvy základové vrstvy
Kritéria sedání[editovat | editovat zdroj]
Pro výpočet podle mezního stavu přetvoření je nutné určit:
- Průměrné sedání
- Nerovnoměrné sedání
Druhy nerovnoměrného sedání[editovat | editovat zdroj]
- relativní průhyb
- naklonění
- úhlové přetvoření
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ŠIMEK, Jiří; HOLOUŠOVÁ, Taťana. Zakládání Staveb 10. 2001. vyd. [s.l.]: Vydavatelství ČVUT 160 s.