Mercerace
.jpeg)
Mercerace je způsob úpravy bavlněných textilií, který vyvinul Angličan John Mercer v polovině 19. století.
Působením koncentrovaného louhu sodného vlákna nabobtnají, ledvinovitý průřez se změní na kruhový a délka vlákna se zmenší až o 25 %. Následkem těchto změn mají pak mercerované výrobky vyšší pevnost a afinitu k barvivům, lesk podobný hedvábí a příjemnější omak.[1]
Mercerace tkanin a pletenin
[editovat | editovat zdroj]K merceraci se používají nejčastěji výrobní linky s kombinací válcového stroje a rozpínacího rámu[2] s provozní rychlostí 50–80 m/min.[3] Linka má 3 hlavní díly: louhovací, stabilizační a prací (neutralizační), merceruje se většinou za mokra (metodou „mokré na mokré“). Koncentrace (hustota) louhu bývá 28 °Bé, doba louhování při horkém louhu 25–30 s (studený louh 45–50 s), spotřeba louhu 220–240 g na kg textilie.
Mercerací se zušlechťují zejména popelíny a damašky. Některé tkaniny a pleteniny se mercerují jen pro zlepšení afinity k barvivům (při nižší koncentraci a kratším působení louhu).[1][3]
Celosvětovou kapacitu mercerizování naznačuje např. údaj z roku 2005, kdy bylo nově instalováno 36 strojů pro tkaniny a 1 stroj pro pleteniny.[4]
Mercerace přízí
[editovat | editovat zdroj]
Technologické podmínky jsou podobné jako u tkanin. Příze se nejčastěji dodává ve formě přaden, která se k mercerování navlékají na nosiče a vypraná a vysušená příze se pak zpravidla přesoukává na konické cívky. Výrobci strojů udávají možnou produkci stroje 130 kg/h a spotřebu louhu 380 g na kg příze.
Mercerování příze se také dá provádět na kontinuálních linkách. Těm se předkládají vály s cca 1000 nitěmi, které probíhají vedle sebe mercerační linkou a navíjí se jednotlivě na cívky nebo na společný vál. Objem výroby zde dosahuje cca 80 kg/h.[5]
Mercerované příze jsou žádané především na šicí nitě a skané příze na ruční pletení a háčkování.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, (SNTL Praha 1981) str. 893-895
- ↑ Mercerizing Solutions [online]. Benninger, 2018 [cit. 2018-06-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-14. (anglicky)
- ↑ a b Effect of mercerization [online]. Textile Adviser, 2022-01-02 [cit. 2023-01-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ World markets for textile machinery [online]. Textiles Intelligence, 2007 [cit. 2023-01-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Jaeggli Yarn Treatment Machines [online]. Jaeggli, 2018 [cit. 2018-06-13]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Weiss/Reif: Spezial- und Hochveredlungsverfahren der Textilien aus Zellulose, Springer-Verlag 2013, ISBN 9783662250327