Melnické pyramidy
Přírodní památka Melnické pyramidy Мелнишки пирамиди | |
---|---|
Melnické pyramidy poblíž Karlanova | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 14. prosince 1960 |
Poloha | |
Stát | Bulharsko |
Oblast | Blagoevgradská oblast |
Obec | Melnik |
Umístění | Pirin |
Souřadnice | 41°31′32″ s. š., 23°23′41″ v. d. |
Melnické pyramidy | |
Další informace | |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Melnické pyramidy (bulharsky Мелнишки пирамиди) jsou chráněná geologická lokalita poblíž města Melnik v Blagoevgradské oblasti v jihozápadním Bulharsku při hranicích s Řeckem. Území je chráněno jako přírodní památka od roku 1960, v roce 1978 byla vyhláškou Výboru na ochranu životního prostředí při Radě ministrů Bulharské lidové republiky rozloha chráněného území rozšířena na 1165,6 ha. [1][2]
Geografie a geologie
[editovat | editovat zdroj]Lokalita se rozprostírá v jihozápadním výběžku pohoří Pirin kolem města Melnik a vesnic Karlanovo (Кърланово), Rožen (Рожен) a Sušica (Сушица), které jsou součástí obštiny Sandanski.[3] Chráněné území se nachází v nadmořské výšce od 350 do 850 m n. m.[4]
Melnické zemní pyramidy jsou svým původem a složením podobné jiné bulharské geologické lokalitě - Stobským pyramidám. Zdejší území je tvořeno pliocenními sedimenty, které byly sneseny z okolních vyšších poloh a uloženy na dně jezera, které existovalo na konci neogénu v oblasti mezi Pirinem, Malaševským pohořím, Ograždenem a Belasicí v době před cca 5 - 3 milióny let. Původní mocnost pískovcových a slepencových sedimentárních vrstev byla kolem 500 metrů, přičemž tyto vrstvy, tvořené poměrně měkkým a nesoudržným materiálem, jsou po tisíciletí rozrušovány erozní činností větru a vody.[4]
Melnické pyramidy místy dosahují výšky až 100 metrů. Vyskytují se zde různé geomorfologické tvary, jako jsou skalní hřiby, věže, skalní jehly či ostré hřebeny, přičemž nejznámější útvary se nacházejí v okolí vesnice Karlanovo či kolem samotného centra Melniku. V důsledku permanentně probíhající eroze se tyto tvary neustále proměňují.[4]
Přístup
[editovat | editovat zdroj]Od odbočky z dálnice A 3 "Struma" poblíž obce Damjanica (Дамяница), kde je též železniční zastávka na železniční trati ze Sofie do Řecka, je po místní silnici Melnik vzdálen 13 km.[4] Na hraniční přechod Kulata - Promachonas je z Melniku vzdálenost zhruba dvojnásobná. Za nejlepší pohled na panorama Melnických zemních pyramid se považuje výhled od Roženského kláštera.[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Мелнишки пирамиди na bulharské Wikipedii.
- ↑ МЕЛНИШКИ ПИРАМИДИ (Код в регистъра: 318) [online]. Изпълнителната агенция по околна среда (ИАОС) [cit. 2019-05-29]. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ Заповед [online]. 1978-04-11 [cit. 2019-05-29]. Fotokopie vyhlášky z r. 1978. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ Seznam. Melnik, Blagoevgradská oblast, Bulharsko [online]. mapy.cz [cit. 2019-05-29]. Dostupné online.
- ↑ a b c d ЖЕЛЕВ, Венелин; ИЛИЕВ, Здравко. Геоложки феномени на България: Мелнишки пирамиди [online]. [cit. 2019-05-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-02-16. (bulharsky)
- ↑ Мелнишки пирамиди [online]. [cit. 2019-05-29]. Dostupné online. (bulharsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Melnické pyramidy na Wikimedia Commons