Medaile Za obranu Stalingradu
medaile Za obranu Stalingradu | |
---|---|
Медаль «За оборону Сталинграда» | |
Uděluje Sovětský svaz | |
Typ | medaile za tažení |
Založeno | 22. prosince 1942 |
Stát | Sovětský svaz |
Způsobilost | občané Sovětského svazu, vojáci i civilisté |
Uděluje se za | účast při obraně Stalingradu |
Kampaň | bitva u Stalingradu |
Status | nadále neudílena |
Zakladatel | Nejvyšší sovět Sovětského svazu |
Statistiky | |
Celkem uděleno | okolo 759 560 |
Ostatní vyznamenání | |
Vyšší | Medaile Za obranu Sevastopolu |
Nižší | Medaile Za obranu Kyjeva |
I. varianta stuhy | |
II. varianta stuhy |
Medaile Za obranu Stalingradu (rusky: Медаль «За оборону Сталинграда») byla sovětská medaile založená roku 1942.[1] Během druhé světové války byla udílena vojákům i civilistům za účast při obraně Stalingradu.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Medaile byla založena dekretem prezidia Nejvyššího sovětu Sovětského svazu dne 22. prosince 1942.[2] Byla udílena všem účastníkům obrany Stalingradu, tedy příslušníkům Rudé armády a sovětského námořnictva, příslušníkům jednotek NKVD a civilistům, kteří se přímo podíleli na obraně města. Za rozhodné období pro udělení medaile se považují data 12. července 1942 až 19. listopadu 1942.[3]
Prvními sovětskými vyznamenáními, která byla udílena zavěšená na stuhou pokryté kovové destičce ve tvaru pětiúhelníku, byla medaile Za obranu Leningradu, medaile Za obranu Oděsy, medaile Za obranu Stalingradu a medaile Za obranu Sevastopolu. Původně se tyto medaile měly nosit napravo na hrudi. Zákonem ze dne 19. června 1943 byl zaveden tento nový typ stuhy a zároveň zákon ustanovil pravidlo o nošení těchto medailí na levé straně hrudníku spolu s dalšími vyznamenáními. Status medaile byl opět změněn dekretem prezidia Nejvyššího sovětu Sovětského svazu č. 2523-X ze dne 18. července 1980.[4]
Medaile Za obranu Stalingradu se v přítomnosti dalších sovětských medailí nosí za Medailí Za obranu Sevastopolu.[3][4] Pokud se nosí s vyznamenáními Ruské federace, pak mají ruská vyznamenání přednost.[5]
Pravidla udílení
[editovat | editovat zdroj]Medaile byla udílena vojákům rudé armády, příslušníkům sovětského námořnictva, příslušníkům NKVD i civilistům, kteří se přímo účastnili obrany Stalingradu.[2] Medaile s číslem certifikátu 00001 byla udělena veliteli 64. armády Michailu Stepanoviči Šumilovovi. Do 1. ledna 1995 byla medaile udělena přibližně v 759 560 případech.[6]
Popis medaile
[editovat | editovat zdroj]Medaile má pravidelný kulatý tvar o průměru 32 mm. Původně měly být medaile vyráběny z nerezové oceli, ale již vyhláška ze dne 27. března 1943 změnila používaný kov na mosaz. Na přední straně je skupina vojáků. Vojáci v rukou svírají pušky připravené k boji. Na pozadí v pravé části vlaje vlajka Sovětského svazu. V levé části jsou vyobrazeny tanky a letadla mířící do boje. Při vnějším okraji je v horní části medaile půlkruhový nápis v cyrilici ЗА ОБОРОНУ СТАЛИНГРАДА (za obranu Stalingradu). Na zadní straně je na třech řádcích nápis v cyrilici ЗА НАШУ СОВЕТСКУЮ РОДИНУ (za naši sovětskou vlast). Nad nápisem je srp a kladivo.[2][3]
Medaile je připojena pomocí jednoduchého kroužku ke kovové destičce ve tvaru pětiúhelníku potažené hedvábnou stuhou z moaré. Stuha je široká 24 mm. Nejdříve byla stuha šedá uprostřed s červeným pruhem širokým 8 mm. Vyhláška ze dne 19. června 1943 změnila barvu stuhy. Nadále byla používána stuha olivová uprostřed s červeným pruhem širokým 2 mm.[2][3]
Autorem návrhu medaile je výtvarník Nikolaj Ivanovič Moskaljev.
-
Osvědčení o udělení Medaile Za obranu Stalingradu
-
Sovětská poštovní známka s vyobrazením Medaile Za obranu Stalingradu
-
Ruská poštovní známka z roku 2014 s vyobrazením Medaile Za obranu Stalingradu
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Медаль «За оборону Сталинграда» na ruské Wikipedii.
- ↑ Указ Президиума Верховного Совета СССР «Об учреждении медалей «За оборону Ленинграда», «За оборону Одессы», «За оборону Севастополя» и «За оборону Сталинграда» и награждении этими медалями участников обороны Ленинграда, Одессы, Севастополя и Сталинграда» от 22 декабря 1942 года // Ведомости Верховного Совета Союза Советских Социалистических Республик : газета. — 1942. — 30 декабря (№ 47 (206)). — С. 1.
- ↑ a b c d Указ Президиума ВС СССР от 22.12.1942. www.libussr.ru [online]. [cit. 2020-08-13]. Dostupné online.
- ↑ a b c d VOLODIN, A. N. (ALEKSANDR NIKOLAEVICH). Медали СССР. Sankt-Peterburg: "Pechatnyĭ Dvor", 1997. 301 s. ISBN 5-7062-0111-0, ISBN 978-5-7062-0111-1. OCLC 43038858 S. 65–68. (rusky)
- ↑ a b Указ Президиума ВС СССР от 18.07.1980 N 2523-X. www.libussr.ru [online]. [cit. 2020-08-13]. Dostupné online.
- ↑ Указ о мерах по совершенствованию государственной наградной системы РФ. Российская газета [online]. [cit. 2020-08-13]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Медаль "ЗА ОБОРОНУ СТАЛИНГРАДА". mondvor.narod.ru [online]. [cit. 2021-08-03]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu medaile Za obranu Stalingradu na Wikimedia Commons