Maxmilián II. Bavorský
| Maxmilián II. Bavorský | |
|---|---|
| Bavorský král | |
_(Zeno_Fotografie).jpg) Maxmilián II. | |
| Doba vlády | 20. březen 1848 – 10. březen 1864 |
| Narození | 28. listopadu 1811 Mnichov, Bavorské království |
| Úmrtí | 10. března 1864 (ve věku 52 let) Mnichov |
| Pohřben | Theatinerkirche, Mnichov |
| Předchůdce | Ludvík I. |
| Nástupce | Ludvík II. |
| Manželka | Marie Frederika Pruská |
| Potomci | Ludvík II. Bavorský Ota I. Bavorský |
| Dynastie | Wittelsbachové |
| Otec | Ludvík I. Bavorský |
| Matka | Tereza Sasko-Hildburghausenská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Maxmilián II. Josef Bavorský (28. listopadu 1811, Mnichov – 10. března 1864, Mnichov) byl bavorský král v letech 1848 až 1864 a pocházel z rodu Wittelsbachů.
Původ
[editovat | editovat zdroj]Maxmilián se narodil jako prvorozené dítě bavorského následnického páru, jejichž sňatek se uskutečnil 12. října 1810 v Mnichově. Jeho otec Ludvík se roku 1825 stal druhým bavorským králem. Matkou byla Tereza, dcera saského vévody Fridricha a jeho manželky Šarloty Meklenburské. Měl osm sourozenců, z nichž pouze sestra Tea Šarlota zemřela v dětském věku; tři z nich uzavřeli sňatky s příslušníky habsbursko-lotrinského domu.
Sourozenci
[editovat | editovat zdroj]- Matilda Karolína (1813–1862)
- Thea Šarlota Luisa (1816–1817)
- Luitpold (1821–1912)
- Adéla Augusta Šarlota (1823–1914)
- Hildegarda Louisa Šarlota (1825–1864)
- Alexandra Amálie (1826–1875)
- Vojtěch Vilém (1828–1875)
Jeho sestřenicemi byly např. švédská a norská královna Joséphine (1807–1876) či brazilská císařovna Amélie (1812–1873).
Život
[editovat | editovat zdroj]Když bylo Maxmiliánovi 21 let, koupil zříceninu zámku Hohenschwangau, který nechal znovu vystavět. Hohenschwangau se později stal vzorem pro pohádkové zámky jeho syna Ludvíka II.
Korunní princ Maxmilián se 12. října 1842 oženil s pruskou princeznou Marií Frederikou, dcerou pruského generála Viléma (syn pruského krále Fridricha Viléma II.) a jeho manželky lankraběnky Marie Anny, s níž měl dva syny.
V revolučním roce 1848, po abdikaci svého otce Ludvíka I., se stal dalším bavorským králem.
Maxmiliána velmi ovlivnilo pojetí dějin významných německých učenců Friedricha Schellinga a Leopolda Rankeho. V roce 1852 založil Nadaci Maximilianeum, která sloužila nadaným bavorským studentům, a sídlila v mnichovském Maximilianeu, což je dnešní sídlo bavorského parlamentu.
Děti
[editovat | editovat zdroj]Maxmiliánova manželka Marie Frederika darovala život dvěma synům a oba byli duševně nevyrovnaní:
- Ludvík II. Bavorský (25. srpna 1845 – 13. června 1886), bavorský král od roku 1864 až do své smrti, zemřel svobodný a bezdětný
- Ota I. Bavorský (27. dubna 1848 – 11. října 1916), bavorský král. Nikdy skutečně nevládl. V roce 1872 bylo lékaři konstatováno, že Ota je duševně narušený. Trpěl úzkostnými stavy a depresemi. Od roku 1873 žil většinou v izolaci a pod lékařským dohledem. Králem se stal po smrti svého bratra Ludvíka II. Bavorského v roce 1886. Vládu za Otu vykonával nejprve princ-regent Luitpold a po jeho smrti Luitpoldův syn Ludvík, který se nechal 5. ledna 1913 prohlásit za krále Ludvíka III. Bavorského. Až do Otovy smrti v roce 1916 tak mělo Bavorsko dva krále. Ota zemřel svobodný a bezdětný.
Tituly a oslovení
[editovat | editovat zdroj]- 28. listopadu 1811 – 13. října 1828: Jeho Královská Výsost princ Maxmilián Bavorský
- 13. října 1828 – 20. března 1848: Jeho Královská Výsost korunní princ Maxmilián Bavorský
- 20. března 1848 – 10. března 1864: Jeho Veličenstvo bavorský král
Galerie
[editovat | editovat zdroj]
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- RALL, Hans; RALL, Marga. Die Wittelsbacher in Lebensbildern. Graz ; Wien ; Köln ; Regensburg: Styria ; Pustet, 1986. 431 s. ISBN 3-222-11669-5. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Galerie Maxmilián II. Bavorský na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Maxmilián II. Bavorský na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Ludvík I. |
|
Bavorský král 1848–1864 |
|
Nástupce: Ludvík II. |
.jpg)
