Max Rostock

Max Rostock
Max Rostock
Narození	29. září 1912; Ludwigshafen am Rhein
Úmrtí	13. září 1986 (ve věku 73 let); Mannheim
Povolání	obchodník
Ocenění	Válečný záslužný kříž
Politická strana	Národně socialistická německá dělnická strana
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Max Heinrich Rostock (29. září 1912 Ludwigshafen – 13. září 1986 Mannheim) byl nacistický důstojník za druhé světové války, který dosáhl hodnosti SS-Obersturmführer. Znám je především svojí účastí na vyhlazení obce Lidice u Kladna, když působil v Kladně jako velitel Sicherheitsdienst.

Mládí

Max Rostock se narodil 29. září 1912 jako syn malířského mistra Friedricha Rostocka a Rosy Rostockové ve městě Ludwigshafen v Německu. Měl staršího bratra Friedricha (1911) a mladší sourozence sestru Susan (1913), Elsu (1916) a bratra Hanse (1918). Po ukončení osmileté školní docházky v roce 1926 pokračoval ve studiu ještě jeden rok na obchodní škole (jakási obdoba 9. třídy). Na podzim příštího roku nastoupil na praxi k jisté firmě obchodující s barvami a laky v Mannheimu.

V roce 1930 se vyučil obchodním příručím a hned poté nastoupil u otce do učení na malíře pokojů. Dne 1. března 1933 vstoupil do jednotek SA a o dva měsíce později byl přijat i do NSDAP. V červnu 1934 se Rostock oženil s dcerou ludwigshafenského kapelníka Friedricha Meissnera Katarinou (nar. 1914). Důvodem jejich sňatku bylo dítě, které Katarina s Maxem čekala. Po neúspěšném pokusu o podnikání s barvami se Max vrátil k otci a začal se ucházet o práci v průmyslovém koncernu I. G. Farben.

Mladý a perspektivní Rostock byl však svým stranickými kolegy doporučen jako administrativní síla u ludwigshafenské služebny zpravodajské služby nacistické strany – Sicherheitsdienstu (SD). Zde se zabývá ofenzivní činností proti území Sárska, které spadá pod francouzskou kontrolu. Během těchto akcí se Rostock velice osvědčil a roku 1935 vstupuje do SS v hodnosti SS-Unterscharführera.

Poválečná doba a dopadení

Na tohoto důstojníka byl vydán mezinárodní zatykač. V roce 1949 byl zatčen ve Francii a předán československé justici. V roce 1951 byl odsouzen k trestu smrti, tento trest byl změněn na doživotí prezidentem Antonínem Zápotockým. V roce 1958 mu byla nabídnutá spolupráce s StB, kterou přijal a po proškolení v roce 1960 byl vyslán jako špion StB do západního Německa. Později se stal agentem německé služby BND. Zemřel v roce 1986 na území západního Německa.