Přeskočit na obsah

Max Eckert-Greifendorff

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Max Eckert-Greifendorff
Narození10. dubna 1868
Saská Kamenice
Úmrtí26. prosince 1938 (ve věku 70 let)
Cáchy
Alma materLipská univerzita
Povoláníkartograf, geograf, vysokoškolský učitel, učitel a Cartographic theorist
ZaměstnavatelRWTH Aachen
DětiFritz Eckert-Greifendorff[1]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Friedrich Eduard Max Eckert-Greifendorff (10. dubna 1868 Saská Kamenice – 26. prosince 1938 Cáchy) byl německý geograf, kartograf a učitel, narozený v Sasku. Je považován za jednoho ze zakladatelů moderní kartografie. Zabýval se problematikou rozlišovacích schopností čtenářů map a tím, jak různě se čtenáři dokáží v mapě orientovat. Na základě svých zkoumání vytvořil pravidla pro vytváření map a také zásady kartografického vnímání.[2]

Život

[editovat | editovat zdroj]

Max Eckert se narodil ve městě Saská Kamenice. Později se však přestěhoval a začal studovat geografii a ekonomii v Lipsku. Doktorát obdržel v roce 1895 s disertační prací Das Kartenproblem. Od roku 1900 pracoval jako lektor a mezi léty 1907 a 1937 působil jako profesor kartografie a ekonomické geografie. Jeho nejznámějším dílem je Kartografická věda (v originále německy Die Kartenwissenschaft: Forschungen und Grundlagen zu einer Kartographie als Wissenschaft). Toto dílo je v kartografii považováno za důležitý mezník. Eckert je také znám pro jeho šest mapových zobrazení, která značně obohatila možnosti pro tvorbu map.[3][4]

Práce v oboru kartografie

[editovat | editovat zdroj]

Max Eckert výrazně přispěl oboru kartografie novými idejemi o vnímání a chápání světa a s tím spojenou tvorbou map. Zkoumal tvorby map a stejně tak i analýzy v jejich podstatě, složení a možnostech k využití. Je také dobře znám pro svá mapová zobrazení.[5]

Max Eckert roku 1906 sestrojil šest různých zobrazení, která jsou si navzájem podobná a jen nepatrně se od sebe liší.[6] Všech 6 zobrazení patří k tzv. nepravým válcovým (pseudocylindrickým) zobrazením.

  • Eckert I – Má rovnoměrně rozestavěny rovnoběžky. Není ani plochojevné ani úhlojevné. Jedná se o vyrovnávací (přímkové) zobrazení.[7]
  • Eckert I
    Eckert I
  • Eckert I – míra zkreslení
    Eckert I – míra zkreslení
  • Eckert II – Je to zobrazení plochojevné (přímkové). Plocha šestiúhelníku je rovna ploše Země.
  • Eckert II
    Eckert II
  • Eckert II – míra zkreslení
    Eckert II – míra zkreslení
  • Eckert III – Rovnoměrně rozestavěny rovnoběžky. Jedná se o zobrazení vyrovnávací (eliptické).
  • Eckert III
    Eckert III
  • Eckert III – míra zkreslení
    Eckert III – míra zkreslení
  • Eckert IV – Řadí se mezi plochojevné (eliptické). Je to nejpoužívanější zobrazení při tvorbě map světa v mnoha atlasech, učebnicích nebo mapových listech.
  • Eckert IV
    Eckert IV
  • Eckert IV – míra zkreslení
    Eckert IV – míra zkreslení
  • Eckert V – Není ani plochojevné ani úhlojevné. Délka pólů je rovna polovině délky rovníku. Jedná se o zobrazení vyrovnávací (sinusoidální).
  • Eckert V
    Eckert V
  • Eckert V – míra zkreslení
    Eckert V – míra zkreslení
  • Eckert VI – Plochojevné zobrazení (sinusoidální).
  • Eckert VI
    Eckert VI
  • Eckert VI – míra zkreslení
    Eckert VI – míra zkreslení

Bibliografie

[editovat | editovat zdroj]
  • Das Kartenproblem. Die Geschichte seiner Lösung. Diss. Leipzig 1895
  • Neuer methodischer Schulatlas. Leipzig 1898
  • Das Gottesackerplateau. Habil.-Schr. Kiel 1903
  • Grundriß der Handelsgeographie. 2 Bde. Leipzig 1905
  • (Ve spolupráci s Otto Krümmelem): Geographisches Praktikum. Leipzig 1908 (neue Ausg. 1931)
  • Deutsche Kulturgeographie. Halle 1912
  • Wirtschaftsatlas der deutschen Kolonien. Berlin 1913
  • Die Kartenwissenschaft. Forschungen und Grundlagen zu einer Kartographie als Wissenschaft. 2 Bde. Berlin 1921/1925
  • Meer und Weltwirtschaft. – (Weltpolitische Bücherei; 9), Berlin 1928
  • Neues Lehrbuch der Geographie. 2 Bde. Berlin 1931/1935
  • Kartographie, ihre Aufgaben und Bedeutung für die Kultur der Gegenwart. Berlin1939 

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Gyula Pápay: Max Eckert und sein Hauptwerk „Die Kartenwissenschaft“. In: Kartographische Nachrichten. 1. května 2017. DOI 10.1007/BF03545404. Dostupné online.
  2. ↑ ČÁSTKOVÁ, Jana. www.kartografie.webzdarma.cz [online]. www.kartografie.webzdarma.cz [cit. 2016-05-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-07-01. 
  3. ↑ www.mapsofworld.com [online]. [cit. 2016-05-10]. Dostupné online. 
  4. ↑ saebi.isgv.de [online]. [cit. 2016-05-10]. Dostupné online. 
  5. ↑ AZÓCAR, Pablo; BUCHROITHNER, Manfred. Paradigms in Cartography: An Epistemological Review of the 20th and 21st Centuries.. Berlin: Springer Science & Business Media, 2013. ISBN 3642388930. 
  6. ↑ old.gis.zcu.cz [online]. old.gis.zcu.cz [cit. 2016-05-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-20. 
  7. ↑ Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2011-07-14 [cit. 2022-11-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-07-14. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Max_Eckert-Greifendorff&oldid=22169543“