Max Alpert

Max Alpert
	Max Alpert (vpravo) s Maximem Gorkým
Narození	18. března 1899; Simferopol
Úmrtí	30. listopadu 1980 (ve věku 81 let); Moskva
Místo pohřbení	Rogozhskoye Cemetery
Povolání	fotograf
Příbuzní	Semyon Valdimirovich Alperin (sourozenec)
Významná díla	Kombat
Ocenění	Řád rudé hvězdy; medaile Za vítězství nad Německem; Zasloužilý pracovník kultury RSFSR; Medaile 100. výročí narození Vladimira Iljiče Lenina; jubilejní medaile 20. výročí vítězství ve Velké vlastenecké válce 1941–1945; medaile Za obranu Kavkazu; Řád rudého praporu práce; … více na Wikidatech
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Max Vladimirovič Alpert (rusky Макс Владимирович Альперт; 18. března 1899, Simferopol – 30. listopadu 1980, Moskva) byl sovětský novinářský fotograf, jeden z průkopníků sériové reportážní fotografie. Stál u počátků moderní fotožurnalistiky ve dvacátých a třicátých letech v bývalém SSSR.

Společně s fotografy jako byli Arkadij Šajchet, Alexandr Rodčenko, Boris Ignatovič, Georgij Petrusov nebo Ivan Šagin se stal nástrojem programové, centrálně řízené a didakticky zaměřené propagandy.^[1]^[2]^[3]

Biografie

Spolu se svým bratrem studoval fotografii v Oděse (1914). Po občanské válce, pracoval jako fotografický korespondent v Raboče Gazetě v Moskvě. Ve dvacátých letech se stal členem Asociace fotografů v Moskvě. Ve třicátých let pracoval v časopisech SSSR na strojke, kde publikoval asi 50 fotoreportáží. Nejvýznamnější díla tohoto období byla zrealizována při výstavbě elektrárny v Magnitogorsku (Magnitka), při pokládání Turksiba a při stavbě Velkého Ferganského kanálu.

„	S Alpertem jsme bok po boku zdolali celý Ferganský kanál. Jaká radost bylo sledovat jeho neúnavnou a čistou fotoreportérskou posedlost. V hoře překrásných fotografií, zaznamenávající tuto zajímavou stránku dějin lidské práce, je monumentální obraz naší éry.	“
— Sergej Michajlovič Ejzenštejn

Alpert pracoval zároveň v novinách Pravda, kde pořizoval portréty téměř všech hlavních sovětských a řadu zahraničních politiků, vojáků, spisovatelů a hráčů. Během Velké vlastenecké války pracoval jako dopisovatel pro TASS a Sovinformbyuro, Alpert pracoval na bojišti jak v týlu, tak v předních bojových liniích. Je autorem snímku Kombat, která se stala symbolem této války.

Na konci války pobýval v Praze a v Berlíně a fotografoval vítěznou přehlídku 24. června 1945 v Moskvě. V poválečných letech pracoval v různých redakcích. Byl hlavním fotografickým korespondentem tiskové agentury Novosti.

Společně s Arkadijem Šajchetem se stal zakladatelem vícezáběrových reportáží. Nejznámější byla jejich práce Rodina Filippových – 52 fotografií vyprávělo příběh dělníka a jeho rodiny. Fotoreportáž byla také otištěna v novinách německých komunistů Arbeiter Illustrierte Zeitung a setkala se na počátku 30. let s velkým ohlasem v Německu, Československu, i dalších evropských zemích. Vedle významné společenské role sehrála také důležitou roli jako první významné dílo, které dokázalo rovnocennost a velké potenciální možnosti vícezáběrových reportáží, sérií a fotofejetonů.^[2]

Je nositelem Řádu rudé hvězdy, Отечественной войны II степени, dvou řádů Трудового Красного Знамени a dalších medailí. Je zaslouženým pracovníkem kultury RSFSR.

Řada jeho prací je uložena ve sbírce negativů v Národním muzeu současné historie Ruska.

Publikace

Knihy, na kterých Alpert spolupracoval:

Antologie sovětské fotografie, 1941-1945, Nakladatelství Planeta, Moskva 1987
PROPAGANDA & DREAMS, Edition Stemmle 1999 ISBN 3-908161-80-0

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Альперт, Макс Владимирович na ruské Wikipedii.

↑ Okruhy otázek pro magisterské zkoušky z dějin fotografie, Ateliér reklamní fotografie – dějiny oboru 2007/2008.
↑ ^a ^b Diplomová práce Peták.doc. itf.fpf.slu.cz [online]. [cit. 2009-02-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-15.
↑ http://vystavy.kdykde.cz/fotografie/praha/14311___fotostrojka---sovetska-fotografie-1917-1941^{[nedostupný zdroj]}

Související články

Fotografie v Rusku

Literatura

Max Alpert (G. Čudakov, Velká radost - práce), časopis Sovjetskoje foto roku 1979 №3

Externí odkazy (rusky)

Obrázky, zvuky či videa k tématu Max Alpert na Wikimedia Commons
Макс Альперт. Возвращение из неволи Archivováno 27. 9. 2007 na Wayback Machine.
«Взгляд на войну через объектив»
Кто же был легендарным комбатом?^{[nedostupný zdroj]}

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[Okruhy-1] Okruhy otázek pro magisterské zkoušky z dějin fotografie, Ateliér reklamní fotografie – dějiny oboru 2007/2008.

[slu.cz-2] Diplomová práce Peták.doc. itf.fpf.slu.cz [online]. [cit. 2009-02-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-15.

[3] ttp://vystavy.kdykde.cz/fotografie/praha/14311___fotostrojka---sovetska-fotografie-1917-1941^{[nedostupný zdroj]}

[1]

[2]

[3]