Přeskočit na obsah

Maurice Béjart

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Maurice Béjart
Rodné jménoMaurice-Jean Berger
Narození1. ledna 1927
Marseille
Úmrtí22. listopadu 2007 (ve věku 80 let)
Lausanne
Alma materÉcole de danse de l'Opéra national de Paris
Povolánítanečník, choreograf, scenárista, baletní mistr, baletní tanečník, scénograf, kostýmní návrhář, designér osvětlení, filmový scenárista, filmový herec, filmový režisér, televizní režisér a kameraman
OceněníErasmova cena (1974)
čestný občan Bruselu (1984)
Praemium Imperiale (1993)
Kjótská cena za filozofii a umění (1999)
Deutscher Tanzpreis
… více na Wikidatech
Nábož. vyznáníší'itský islám
RodičeGaston Berger
PříbuzníAlain Béjart (sourozenec)
Webwww.bejart.ch
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maurice Béjart (původním jménem Maurice-Jean Berger, 1. ledna 1927, Marseille – 21. listopadu 2007, Lausanne) byl významný francouzský choreograf.

Jako tanečník začínal v rodné Marseilli, jako čtrnáctiletý debutoval v baletu pařížské Opery (vedle Rolanda Petita), pak tančil v Mezinárodním baletu v Londýně a ve Švédském královském baletu, kde poprvé vyzkoušel choreografii (balet L’inconnu). Více začal tvořit v Paříži ve vlastním souboru Ballets de l’Etoile, později přejmenovaný na Ballet-théâtre de Paris.

Jeho úspěchy v šedesátých letech odstartovala premiéra Svěcení jara v roce 1959. O rok později založil v Bruselu Ballet XXe Siécle a s ním uvedl další slavné choreografie jako Bolero, Pták Ohnivák, Carmen, a také díla inspirovaná neevropskými tanečními a divadelními slohy (japonské kabuki, indické Bhakti ad.) V jeho choreografii bylo také v roce 1961 v Benátkách uvedeno dílo Salvadora Dalího Galin balet.[1]

V roce 1987 po sporu s ředitelem souboru v průběhu turné do Leningradu se rozhodl už do Belgie nevrátit. Přeměnil soubor do nové podoby, tentokrát ve švýcarském Lausanne, vznikl tak Béjart Ballet Lausanne,[2] pro který vytvořil choreografie Ring um den Ring, Podivuhodný mandarín, A propos de Shéhérazade, Tokio Gesture a další. Soubor vedl až do své smrti; posledním dílem, na kterém pracoval, bylo nastudování pocty Giannimu Versacemu Grazie Gianni con amore na scéně milánské La Scaly v roce 2007.

Obdržel řadu ocenění, státní vyznamenání v Belgii, Japonsku, Velké Británii i Cenu Nadace míru od papeže Jana Pavla II. Z mnoha baletních ocenění lze jmenovat Cenu Benois de la Danse za celoživotní mistrovství.

Založil rovněž několik baletních škol (školu Mudra v Bruselu a Dakaru, ateliér Rudra v Lausanne).

Vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ NÉRET, Gilles. Salvador Dalí. Praha: Taschen/Nakladatelství Slovart, 2003. 96 s. ISBN 80-7209-530-7. S. 92. 
  2. ↑ Maurice Béjart [online]. DanzaDance [cit. 2007-11-22]. Dostupné online. (italsky) 
  3. ↑ ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-08-16]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Maurice_Béjart&oldid=24359450“