Maurice André
Maurice André | |
---|---|
Rodné jméno | Maurice Jean André |
Narození | 21. května 1933 Alès |
Úmrtí | 25. února 2012 (ve věku 78 let) Bayonne |
Místo pohřbení | Saint-André-Capcèze |
Alma mater | Národní konzervatoř hudby a tance v Paříži |
Povolání | trumpetista a hudební pedagog |
Zaměstnavatel | Národní konzervatoř hudby a tance v Paříži |
Ocenění | Ženevská mezinárodní hudební soutěž (1955) rytíř Řádu čestné legie |
Web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Maurice André (21. května 1933, Alès, Francie - 25. února 2012, Bayonne[1]) byl francouzský trumpetista, jeden z nejvýznamnějších 20. století.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Díky svým neomezeným technickým možnostem výrazně přispěl ke znovuobjevování mimořádně náročných partů předklasického repertoáru a ve své době byl často jejich jediným interpretem. Kromě vážné hudby se věnoval i jazzu, folku a dalším hudebním žánrům.
Pocházel z hornické rodiny a do svých osmnácti let také jako horník pracoval. V hudbě začínal jako samouk. Na radu otcova přítele, svého prvního učitele Leona Barthélémyho se stal členem vojenské kapely, aby se tak mohl ucházet o stipendium na Pařížské konzervatoři, kde studoval u Raymonda Sabariche.
Po šesti hladových měsících v Paříži získal první cenu konzervatoře. Následovala vítězství v mezinárodní soutěži v Ženevě (1955) a v Mnichově (1963). Tímto obdobím je datován také počátek jeho spolupráce s významnými světovými dirigenty (Lorin Maazel, Charles Mackerras, Neville Marriner, Jean-Francois Paillard, Kurt Redel, Karl Richter aj.), interprety a gramofonovými společnostmi. Stal se nejvyhledávanějším trumpetistou své generace a výrazně ovlivnil prosazení trubky jako sólového koncertního nástroje.
Z iniciativy Milana Munclingera se v letech 1964 až 1965 v Praze podílel na první české souborné nahrávce Bachových Braniborských koncertů (komorní orchestr Ars rediviva, dirigent Milan Munclinger, koprodukce Supraphon - Columbia Records). Francouzský časopis Diapason ocenil tuto nahrávku jako jednu z nejlepších své doby.
Od roku 1967 vyučoval na Pařížské konzervatoři. K jeho žákům patří například Bernard Soustrot, Guy Touvron, Éric Aubier nebo Thierry Caens.
Za své mimořádné interpretační umění byl André vyznamenán řadou prestižních cen - je laureátem více než deseti Grand Prix du Disque.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Guy Touvron: „Une trompette pour la renommée“ (discografie Olivier Delavault). Rocher, 2003. - ISBN 2-268-04785-7
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Maurice André na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Maurice André
- Maurice André. Stránka je součástí webu francouzského Ministerstva kultury (francouzsky a anglicky)
- LP/CD databáze, nahrávky Braniborských koncertů s Mauricem André jako sólistou
- Maurice André 1933 - 2012 Archivováno 12. 10. 2012 na Wayback Machine. – vzpomínky Františka Slámy