Přeskočit na obsah

Mauno Koivisto

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mauno Koivisto
Mauno Koivisto (1967)
Mauno Koivisto (1967)
9. prezident Finska
Ve funkci:
27. ledna 1982 – 1. března 1994
PředchůdceUrho Kaleva Kekkonen
NástupceMartti Ahtisaari
46. a 55. předseda vlády Finska
Ve funkci:
26. května 1979 – 26. ledna 1982
PředchůdceKalevi Sorsa
NástupceKalevi Sorsa
Ve funkci:
3. března 1968 – 14. května 1970
PředchůdceRafael Paasio
NástupceTeuvo Aura
Místopředseda vlády Finska
Ve funkci:
23. února 1972 – 4. září 1972
PředchůdcePäiviö Hetemäki
NástupceAhti Karjalainen
Ministr financí
Ve funkci:
23. února 1972 – 4. září 1972
PředchůdcePäiviö Hetemäki
NástupceJohannes Virolainen
Ve funkci:
27. května 1966 – 31. prosince 1967
PředchůdceEsa Kaitila
NástupceEino Raunio
Stranická příslušnost
ČlenstvíSociálně demokratická strana

Rodné jménoMauno Henrik Koivisto
Narození25. listopadu 1923
Turku, Finsko
Úmrtí12. května 2017 (ve věku 93 let)
Meilahti Tower Hospital
Příčina úmrtíAlzheimerova choroba
Místo pohřbeníhřbitov Hietaniemi
ChoťTaimi Koivisto
DětiAssi Koivistová
Profesepolitik
Náboženstvíluteránství
OceněníPamětní medaile zimní války (1940)
Medal of Liberty, 2nd Class (1944)
Pamětní medaile pokračovací války (1956)
velkokříž Řádu bílé růže (1970)
Řád praporu Maďarské lidové republiky (1971)
… více na Wikidatech
PodpisMauno Koivisto, podpis
CommonsMauno Koivisto
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mauno Henrik Koivisto [ˈmɑuno ˈhenrik ˈkoiʋisto] (25. listopadu 1923 Turku12. května 2017 Helsinky) byl v letech 1982 až 1994 9. prezidentem Finska. Byl také prvním sociálním demokratem zvoleným do této funkce. Vystřídal v úřadě Urha Kaleva Kekkonena. Po Koivistovi se v roce 1994 stal desátým prezidentem taktéž sociální demokrat Martti Ahtisaari.

V šestnácti se přihlásil jako dobrovolník do zimní války, bojoval i v pokračovací válce. Po válce vystudoval filozofii a sociologii.[1] Stal se též členem sociální demokracie. V letech 1966–1967 a roku 1972 byl ministrem financí. V letech 1968–1970 a znovu 1979–1982 byl předsedou vlády. Po rezignaci Urho Kekkonena na prezidentský post roku 1982 byl zvolen prezidentem.

Během svého prezidentování učinil tento úřad méně ofenzivním, než v časech svého předchůdce, a uvolnil tak více prostoru parlamentu.[2] Koivisto patřil k hlavním kritikům nadměrného vlivu svého předchůdce na vládní kabinety. V prezidentském úřadě ho zastihla perestrojka v SSSR a jeho následný rozpad. Koivisto toho využil k tomu, aby vyvedl Finsko z mezinárodní izolace, jež vycházela z jeho statusu neutrality během studené války. Ještě před rozpadem SSSR jednostranně vypověděl smlouvy, jež Finsko činily závislým na Sovětském svazu: Pařížskou smlouvu z roku 1947 i Smlouvu o přátelství a spolupráci z roku 1948. Přesto měl silný a dobrý vztah s posledním sovětským vůdcem Michailem Gorbačovem. Podobnou vazbu měl s americkým protějškem Georgem Bushem, díky čemuž oba světové vůdce přesvědčil, aby se v roce 1990 sešli v Helsinkách na zvláštním summitu. Roku 1992 požádal Mauno Koivisto o členství Finska v Evropském hospodářském společenství, které poté schválili Finové jasnou většinou v referendu.

Byl proslulý svým suchým humorem. V závěru života trpěl Alzheimerovou chorobou.

Vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Tituly a vyznamenání Mauna Koivista.

Bibliografie

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maunu Koivisto na německé Wikipedii.

  1. Mauno Koivisto, President Who Led Finland Into E.U., Dies at 93. The New York Times. 2017-05-14. Dostupné online [cit. 2019-03-03]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  2. Zemřel finský exprezident Koivisto (†93): Udržoval blízké vztahy se SSSR. Blesk.cz [online]. [cit. 2019-03-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]